10 C 283/2020-93 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3. 12. 2020 ve spojení s jejím doplněním ze dne 21. 12. 2020 domáhala vůči žalovanému určení, že je výlučnou vlastnicí ve výroku rozsudku uvedených nemovitostí v k.ú. [územní celek]. Žalobu odůvodnila tím, že na základě darovací smlouvy ze dne [datum], pokud jde o pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je budova bez čp/če, a parc. [číslo] v k.ú. [územní celek] (dále jen„ 1. část nemovitostí“) a ze dne [datum], pokud jde o id. ½ pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] (dále jen„ 2. část nemovitostí“) a dále id. 1/3 pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] (dále jen„ 3. část nemovitostí“), vše v k.ú. [územní celek] (dále jen„ nemovitosti“), darovala nemovitosti žalovanému, svému vnukovi, avšak s ohledem na chování žalovaného vůči žalobkyni, ale i otci žalovaného (zeťovi žalobkyně) zjevně dopustil soustavného hrubého porušení dobrých mravů, odstoupila žalobkyně dopisem ze dne [datum] od uzavřených darovacích smluv. V případě nemovitostí, které žalovaný vlastnil, požadovala žalobkyně dopisem ze dne 16. 7. 2020 převod vlastnického práva na svou osobu, v případě nemovitostí, které žalovaný převedl třetím osobám, požadovala žalobkyně zaplacení jejích obvyklé ceny dle znaleckého posudku, minimálně ve výši 1 500 000 Kč. Závadové jednání žalovaného spatřovala žalobkyně konkrétně v odcizení železné bedny, ve znemožnění přístupu žalobkyně k pietnímu místu jejího zesnulého manžela a využívání chatky v blízkosti [anonymizována dvě slova], a to převedením pozemků ([anonymizována dvě slova] a přilehlé louky) na třetí osoby, v poničení líhně umístěné v budově bez čp/če postavené na pozemku parc. [číslo] (dále jen„ líheň“) utrháním 15 ks. dvířek včetně pantů, dále v rozdělení stavby líhně a znepřístupnění její části, přestože k ní má žalobkyni svědčit věcné břemeno užívání, vyklizení garáže na pozemku parc. [číslo] kam si ukládal věci otec žalovaného, [jméno] [celé jméno žalovaného], a to v rozporu s přáním zemřelého manžela žalobkyně, v hrubém chování žalovaného vůči žalobkyni, případně jejím ignorování, zejména o Vánocích 2019, kdy jí žalovaný pouze předal fotky svých dětí a vrátil jí obálku s vánočním přáním a penězi, ve znemožnění vídat děti žalovaného (pravnoučata žalobkyně), v osočení ze zlodějiny a namalování vulgárního obrazce na dvířka ve stěně instalované žalovaným. Žalovaný však výzvě žalobkyně nevyhověl, proto se obrátila se žalobou na soud. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl ji jako nedůvodnou zamítnout. Připustil, že mezi ním a žalobkyní došlo k nedorozuměním a rozdílným názorům, avšak tyto nenaplňují znaky hrubého porušení dobrých mravů. K odvozu bedny u rybníka žalovaný přistoupil proto, že její účel, tj. uskladnění krmení ryb, odpadl a žalovaný se domníval, že byla součástí daru žalobkyně, tedy využil ji jiným způsobem. Žalovaný oponoval, že by žalobkyni byl znemožněn přístup k pietnímu místu a chatce, ten má na základě dohody s novými majitelkami pozemků. Pokud jde o údajné poničení líhně, tato je fakticky regálem, který žalobkyně již řadu let neužívala ani pro účely líhně, ani k jiným účelům, proto regál užíval žalovaný k uskladnění svých věcí. K rozdělení nemovitosti, kde byla líheň umístěna, přistoupil žalovaný ze strachu o své věci, které tam měl uloženy, když v minulosti mu z ní byly odcizeny motocykly – veteráni, což oznámil policii. Žalovaný se se svým otcem domluvil na vyklizení jeho věcí z garáže, o přání dědečka (zesnulého manžela žalobkyně) v tomto směru nikdy neslyšel. Žalobkyni neignoruje, návštěvy ji neznemožňuje, je však pravdou, že jí vrátil jí zmíněné vánoční přání i s penězi, neboť obsahovalo nepříjemný a nepravdivý vzkaz žalovanému. 3. Z darovací smlouvy a smlouvy a zřízení věcného břemene s geometrickým plánem ze dne [datum] (č.l. 6-8), darovací smlouvy ze dne [datum] (č.l. 9-10) bylo zjištěno, že žalobkyně darovala předmětné nemovitosti žalovanému, ve prospěch líhně bylo žalobkyni zřízeno věcné břemeno užívání, jehož rozsah byl specifikován tak, že tato je oprávněna se ve stavbě volně pohybovat„ v rozsahu, jak doposud činila“. Z výpisů z KN (č.l. 26-35) bylo zjištěno, že žalovaný byl k 3. 3. 2020 vlastníkem nemovitostí. Pokud jde o 1. část nemovitostí, tuto vlastnil částečně s právními účinky vkladu vlastnického práva k [datum] na základě darovací smlouvy z [datum] a dále ke dni [datum] na základě darovací smlouvy z téhož dne. 2. část nemovitostí a 3. část nemovitostí žalovaný vlastnil s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni [datum] na základě darovací smlouvy z téhož dne). Z výpisů z KN ke dni 20. 12. 2020 bylo zjištěno, že 2. část nemovitostí a 3. část nemovitostí byla ze strany žalovaného převedena třetím osobám. 4. Z odvolání daru ze dne [datum] (č.l. 11-12), včetně dodejky (č.l. 14) soud zjistil, že žalobkyně jejím prostřednictvím žádala žalovaného o vrácení daru (nemovitostí), uvedla mu důvody, proč se domáhá vrácení daru, a to shodné, jako uvedla v žalobě. Pokud jde o nemovitosti, které žalovaný nevlastnil, požadovala žalobkyně zaplacení jejich obvyklé ceny ve výši 3 000 000 Kč. Žalobkyně výzvu doručila žalovanému 6. 8. 2020. Ze sdělení zástupkyně žalovaného ze dne 10. 8. 2020 zaslaného emailem (č.l. 15-16) bylo zjištěno, že žalovaný podmínky pro vrácení daru žalobkyni neshledal a toto odmítl. 5. Z fotografie (na č.l. 19) bylo zjištěno, že na stěně z překližky je černou barvou namalován vulgární obrázek. 6. Z důkazu na č.l. 40 bylo zjištěno, že součástí vánočního přání žalobkyně bylo, vedle finančních prostředků dcerám žalovaného, bylo i přání„ [příjmení] [příjmení] přeji, aby tě tvoje děti nepodrazily tolikrát jako ty mě, celkem 4x, zničil jsi mi život.“ 7. Ze svědecké výpovědi [jméno] [celé jméno žalovaného], zetě žalobkyně a nevlastního otce žalovaného, bylo zjištěno, že manžel žalobkyně mu za svého života sdělil, líheň může užívat, což dělal, měl tam dílničku, po nějakou dobu tam parkoval auto. Poté se dozvěděl, že nemovitost vlastní žalovaný, který mu asi před 4 roky sdělil, že tam hodlá stavět dům, a v líhni by si chtěl udělat kotelnu, což svědek respektoval. Pokud svědek ví, tak účastníci řízení spolu nekomunikují, z doslechu ví, že se mezi sebou měli asi před rokem urážet. Kontakty mezi žalovaným a žalobkyní nejsou ani mezi vnoučaty, na vánoční svátky před dvěma let žalovaný s rodinou žalobkyni asi navštívil. Prostory„ líhně“ užívala i žalobkyně, parkovala tam auto, parkuje jej tam doposud, v minulosti je užívala k podnikání, měla tam líheň, ale asi 5-6 let již žalobkyně nepodniká. Z líhně se stal regál, skládal se z jednotlivých boxů, užíval je svědek, žalovaný a žalobkyně ke skladování věcí. Svědek nikdy nebyl přítomen hádkám mezi účastníky, ani jinému nevhodnému chování. 8. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], kamarádky žalobkyně, bylo zjištěno, že od žalobkyně a jejího zesnulého manžela ví o záměru darovat rybník žalovanému, aby se o něj staral a choval v něm ryby, měla tam mít přístup i žalobkyně. Žalovaný žalobkyni v přístupu k rybníku nebránil, ale prodal jej. Vloni jí žalobkyně volala, že v garáži na dveřích zevnitř je namalovaný nevhodný obrázek, shodný jako na fotografii na č.l. 19, prý ať se podívá, co tam žalovaný udělal. Svědkyně byla přítomna tomu, že žalovaný žalobkyni žádal o souhlas se stavěním na tzv. odchovně, což žalobkyně podmínila vrácením rybníku, aby ho neprodal. Žalovaný nemá zájem se s žalobkyní stýkat, dárky žalobkyně vezla vnoučatům do školky a žalovaný je poté vrátil. Když žalobkyně nepovolila žalovanému stavět, přestal ji navštěvovat, pokácel ovocné stromy na žalobkyní darovaném pozemku, které kácet nemusel. Neví o tom, že by žalovaný žalobkyni pomlouval. Žalovaný zamezil přístupu do sadu, udělal tam branku na zámek. Z výlovu rybníka před dvěma nebo třemi lety neviděla žalobkyně ani rybu. Žalobkyně v současné době nemůže vstoupit k rybníku, není tam cesta, rybník není oplocený. K pietnímu místu u rybníka žalobkyně chodí stále, je schopna tam pěšky dojít. 9. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], švagra žalobkyně, bylo zjištěno, že žalovaný užíval rybník poté, kdy jeho dědeček zemřel, žalobkyně se na hospodaření s rybníkem nepodílela. Při výlovu rybníka byla žalobkyně přítomna, kdo měl zisk z podílu z výlovu rybníka, svědek nevěděl. Neví o tom, že by se žalovaný měl vůči žalobkyni chovat nevhodně. Vedle rybníka je bouda bez povolení, žalobkyně ji v létě loňského roku opravovala, přibila tam pár prkének. Pietní místo u rybníka vzniklo asi tři roky po smrti jeho bratra, který zemřel před deseti lety, sám o něm ví asi pět let. 10. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], kamaráda žalovaného, bylo zjištěno, že žalovanému pomáhal s údržbou rybníka, pálením klestí, sekáním trávy a výlovem. Po výlovu se na místě objevila žalobkyně. Neví o tom, že by se žalovaný k žalobkyni choval nevhodně. 11. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], tchána žalovaného, vyplynulo, že vztahy mezi účastníky se před 1 - 1,5 rokem zhoršily, byly mezi nimi rozpory ohledně darovaných pozemků. Nes