13 C 142/2021-28 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Návrhem ze dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 019 Kč s příslušenstvím, představující dluh na vyúčtování spotřeby elektřiny. Svůj návrh odůvodnila tím, že na základě smlouvy o dodávce elektřiny, uzavřené mezi účastníky dne [datum], dodávala žalovanému elektřinu na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný tuto svoji povinnost porušil, když za období od [datum] do [datum] neuhradil ve lhůtě splatnosti uvedené vyúčtování spotřeby elektřiny, a to konkrétně fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] znějící na částku 8 034 Kč a fakturu [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] znějící na částku 3 155 Kč. Na celkové dlužné částce 11 189 Kč žalovaný zaplatil pouze 4 170 Kč a zbývající částku 7 019 Kč žalobkyni nevyrovnal i přes opakované upomínky. Žalobkyně se proto se svým nárokem obrátila k soudu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaný a žalobkyně dne [datum] uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka], na jejímž základě žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný se zavázal poskytnutou elektřinu řádně a včas hradit, to však neučinil, když řádně a včas nezaplatil vyúčtování za období od [anonymizováno] 2018 do [anonymizováno] 2020 (faktury [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum]). Žalobkyně na uvedených vyúčtováních dosud eviduje dluh za žalovaným ve výši 7 019 Kč, který měl žalovaný uhradit do [datum], avšak dosud tak neučinil. 5. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 6. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje mj. výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Po právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla podle citovaného energetického zákona platně sjednána smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě měla žalobkyně vůči žalovanému povinnost dodávat elektřinu, což činila. Žalovaný byl oproti tomu jako zákazník povinen zaplatit žalobkyni za odebranou elektřinu dohodnutou cenu, což nesplnil. Žalovaný neuhradil řádně a včas elektřinu odebranou v období od [datum] do [datum], kterou mu žalobkyně vyúčtovala v částce celkem 11 189 Kč. Žalovaný odebranou elektřinu uhradil pouze částečně (ve výši 4 170 Kč), čímž se dostal do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a je tak povinen hradit také úroky z prodlení v zákonné výši. Vzhledem k shora uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 7 019 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z této částky za období od [datum] (tj. ode dne následujícího po splatnosti faktury [číslo] ze dne [datum]) do zaplacení. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady řízení ve výši 600 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a hotové výdaje spojené s předžalobní upomínkou a návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, a to ve výši 2 x 100 Kč, tj. ve výši odpovídající paušální náhradě hotových výdajů dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (návrh žalobkyně byl podán na ustáleném vzoru, uplatňovaném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč). 11. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).