13 C 209/2021-31 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení celkové částky 5 596 Kč spolu s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] [číslo] dodávala žalované elektřinu. Žalovaná se zavázala takto poskytnutou elektřinu řádně a včas uhradit. Žalobkyně žalované elektřinu odebranou v období od [datum] do [datum] vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], znějící na částku 2 577 Kč, dále elektřinu odebranou v období od [datum] do [datum] vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum], znějící na částku 3 096 Kč. Žalovaná však na první fakturu neuhradila ničeho, na druhou fakturu uhradila celkovou částku 77 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaná sjednala s žalobkyní smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, na jejím základě žalobkyně dodávala žalované do odběrného místa elektřinu a žalovaná ji zde odebírala. Žalovaná se zavázala poskytnutou elektřinu řádně a však uhradit, to však neučinila, neuhradila částku 2 577 Kč vyúčtovanou žalobkyní za odebranou elektřinu za období od [datum] do [datum], v plné výši ani částku 3 096 Kč vyúčtovanou za odebranou elektřinu za období od [datum] do [datum], čímž se dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku 5. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. 6. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Po právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi účastníky byla podle citovaného energetického zákona platně sjednána smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejím základě měla žalobkyně vůči žalované povinnost dodávat elektřinu do odběrného místa [obec a číslo], [obec], což bylo z její strany plněno. Žalovaná byla oproti tomu jako zákazník povinna zaplatit žalobkyni za odebranou elektřinu dohodnutou cenu, což nesplnila. Žalovaná neuhradila elektřinu odebranou za období od [datum] do [datum], kterou jí žalobkyně vyúčtovala v částce 2 577 Kč fakturou [číslo] ze dne [datum], v plné výši neuhradila ani elektřinu odebranou za období od [datum] do [datum], kterou jí žalobkyně vyúčtovala v částce 3 096 Kč fakturou [číslo] ze dne [datum], tím se dostala do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a je tak povinna hradit také úroky z prodlení v zákonné výši. Vzhledem k shora uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částky 2 577 Kč a 3019 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z těchto částek za období vždy od dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 089 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka) a z částky 189 Kč jako náhrady daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud rozhodl o nákladech řízení podle § 14b advokátního tarifu, jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaném na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Právní zástupce žalobkyně, Mgr. [jméno] [příjmení], podává návrhy na vydání elektronických platebních rozkazů za žalobkyni pravidelně, ve stejné formě textu, jen se změnou osoby žalovaného a výše žalované částky. Na soud byly podány obdobné žaloby zapsané pod spisovými značkami EPR [číslo], EPR [číslo], EPR [číslo], EPR [číslo]. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 11. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).