13 C 212/2021-47 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 39 444 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že jeho manželství s žalovanou bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] společně uzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění manželů, práv a povinností společného bydlení a výživného pro dobu po rozvodu manželství, kterou se žalovaná zavázala mimo jiné vyplatit žalobci vypořádací podíl ve výši 700 000 Kč nejpozději do [datum]. Do uvedeného data však uhradila pouze částku 660 556 Kč Částku 39 444 Kč žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, žalobce se proto se svým nárokem obrátil na soud. 2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že činí nesporným uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů, práv a povinností bydlení a výživného pro dobu po rozvodu manželství dne [datum]. Rovněž potvrdila, že do dne [datum] deponovala na účet žalobce pouze částku 660 556 Kč. V březnu 2021 jí byla panem [jméno] [příjmení], který realizoval některé stavební práce na rozestavěné budově rodinného domu spadající do společného jmění manželů, předána faktura [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 39 444,20 Kč Pan [anonymizováno] touto fakturou vyfakturoval práce vykonané na stavbě ještě za trvání manželství účastníků. Žalovaná fakturu přeposlala žalobci, aby se na platbě také podílel, ten tak však neučinil. Žalovaná ho proto e-mailem ze dne [datum] vyrozuměla o započtení částky 39 444 Kč proti závazku 700 000 Kč a následně tudíž i zaplatila platbu poníženou o započtenou částku, tj. 660 556 Kč. Ve vyjádření žalovaná dále zhodnotila, že své započtení neprovedla řádně, když měla být započtena pouze částka ve výši 19 722 Kč. V tomto rozsahu také navrhla žalobu zamítnout. 3. Žalobce ve svém vyjádření ze dne [datum] namítl, že částka 39 444 Kč není nevypořádaným závazkem společného jmění manželů, který vyšel najevo až po uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů, jelikož předmětná faktura byla vystavena dne [datum] a splatnost stanovena na den [datum], navíc faktura byla vystavena pouze na žalovanou. Účastníci se dohodli, že rozestavěná stavba připadne do výlučného vlastnictví žalované, při výpočtu vypořádacího podílu bylo přihlédnuto k povinnosti žalované zaplatit veškeré stavební práce dospělé do okamžiku uzavření dohody o vypořádání sjm. S ohledem na datum vystavení faktury tak jde pouze o dluh žalované. 4. Žalovaná vyjádřením ze dne [datum] doplnila, že práce, které byly panem [jméno] [příjmení] vyfakturovány fakturou [číslo] byly objednány oběma účastníky v průběhu roku 2020, kdy byla předmětná stavba realizována. Navíc žalobce v domě v [část obce] bydlel až do ledna 2021 a původně žádal tuto nemovitost převzít do svého výlučného vlastnictví. 5. Z rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil že manželství žalobce a žalované bylo rozvedeno. 6. Z dohody o vypořádání společného jmění manželů, práv a povinností společného bydlení a výživného pro dobu po rozvodu manželství uzavřené dne [datum] soud mimo jiné zjistil, že účastníci nabyli do společného jmění manželů pozemek parc. [číslo] trvalý trvaní porost, v obci [obec], k.ú. [část obce], na kterém byla ke dni uzavření smlouvy umístěna rozestavěná stavba před dokončením, kterou oba účastníci realizovali společně z jejich společných finančních prostředků. Účastníci se dále dohodli, že tato nemovitá věc připadne do výlučného vlastnictví žalované a ta na její vypořádání uhradí žalobci částku [částka] tak, že částku [částka] mu zaplatí při podpisu smlouvy bezhotovostním převodem a zbylou část 700 000 Kč také bezhotovostním převodem nejdéle do [datum]. Žalobce se ve smlouvě zavázal z nemovitosti do 5 dnů od právní moci rozsudku o rozvodu manželství vystěhovat a předat ji žalované. V čl. III bod. 3.1 smlouvy shodně prohlásili, že do jejich společného jmění manželů nepatří žádné společné závazky či jiné dluhy a že ke dni podpisu smlouvy nemají ve společném jmění manželů žádné společné pohledávky a pojištění. V bodě 3.3 smlouvy se účastníci dohodli, že pokud by se ukázalo, že po uzavření dohody náleží do společného jmění manželů nevypořádaný závazek, který přijal jen jeden z manželů, tak i pro dobu do rozvodu i po rozvodu manželství a po uzavření dohody je z takového titulu zavázán jen ten z nich, který ho přijal či sjednal. Pokud by byl druhý z účastníků nucen z takového titulu věřiteli plnit, je oprávněn požadovat náhradu toho, co plnil po druhém z účastníků. Konečně v bodě 3.4 bylo ujednáno, že pokud by se ukázalo, že po uzavření dohody náleží do společného jmění manželů nevypořádaný závazek, který přijali oba společně, pak pro dobu po rozvodu manželství a po uzavření této dohody jsou z tohoto titulu zavázáni oba manželé a to každý do výše jedné poloviny takového závazku. 7. Z faktury [číslo] vystavené panem [jméno] [příjmení], [IČO], dne [datum] s datem splatnosti [datum] soud zjistil že byly fakturovány provedené práce a dodávka materiálu na hrubé stavbě rodinného domu, parcela [číslo] v k.ú. [část obce], konkrétně provedení vnitřních omítek, tepelné izolace krovů a [anonymizováno] konstrukce, půdní schody, tepelné izolace podlah a litá betonová podlaha. Uhrazena byla celková částka 900 000 Kč na základě zálohových faktur, platby po 300 000 Kč byly přijaty dne [datum], [datum] a [datum]. Odběratelem faktury je uvedena žalovaná. 8. Z příjmového pokladního dokladu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že k uvedenému dni byla částka 39 445 Kč žalovanou uhrazena. 9. Z e-mailové komunikace mezi účastníky soud zjistil, že žalovaná dne [datum] vyrozuměla žalobce o provedení zápočtu částky 39 444 Kč, kterou uhradila na základě výše uvedené faktury, oproti jejímu závazku k úhradě 700 000 Kč na vypořádací podíl dle dohody o vypořádání společného jmění manželů. 10. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a výpisu sledování zásilky soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky 39 444 Kč. 11. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na základě smlouvy o dílo uzavřené s oběma účastníky jako manžely realizoval podstatnou část stavby rodinného domu v obci [část obce]. Práce započaly v roce 2019, v létě 2020 byly na základě avizovaného rozvodu účastníků přerušeny, dokončeny byly až na konci roku 2020. V průběhu roku 2020 byly uhrazeny zálohové faktury, částka 39 444 Kč představovala doplatek. Původní informace od účastníků byla taková, že rodinný dům připadne žalobci, navíc žalobce v domě fakticky bydlel, proto svědek veškeré záležitosti ohledně dokončení stavebních prací komunikoval s ním. Z této domluvy vycházela i předmětná faktura na doplatek za provedené práce. Faktura byla vystavena na žalovanou, jelikož žalobce byl na počátku roku 2020 v Itálii, svědek tedy komunikoval a zálohové faktury vystavoval na jméno žalované, učinil tak i při vystavení poslední faktury. Svědek se domníval, že žalobce, s ohledem na datum vystavení faktury, o faktuře vyrozuměl, konečnou částku si ústně odsouhlasili, jinak by fakturu nevystavoval. V únoru nebo březnu 2021 svědka kontaktovala žalovaná s tím, že nakonec rodinný dům připadl jí, svědek ji tedy upozornil na neuhrazenou fakturu. S ohledem na nízkou fakturovanou částku (vzhledem k částkám běžně ve stavebnictví fakturovaným) její uhrazení dříve neupomínal. 12. Žalobce závěrem navrhl, aby žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno, protože z provedeného dokazování vyplynulo, že předmětná faktura byla vystavena dodatečně po uzavření dohody o vypořádání společného jmění manželů i po rozvodu manželství, jedná se tak o závazek, ze kterého je zavázaná výlučně žalovaná. Upozornil, že žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně důvodnosti faktury, uhradila ji tedy bez právního důvodu. 13. Žalovaná závěrem setrvala na svém stanovisku, tedy uznala svoji povinnost k úhradě částky 19 722 Kč, ve zbylé části navrhla žalobu zamítnout. Závazek k úhradě částky 39 444 Kč byl závazkem společným a dle č. III bodu 3.4 dohody o vypořádání společného jmění manželů tak jsou účastníci povinni ho uhradit každý z jedné poloviny. 14. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce a žalovaná jako manželé započali v roce 2019 s výstavbou rodinného domu na parc. [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce], stavební práce prováděl na podkladě smlouvy o dílo uzavřené s oběma účastníky pan [jméno] [příjmení]. V průběhu března a dubna 2020 za provedené práce uhradili celkem 900 000 Kč na základě zálohových faktur vystavených panem [příjmení]. V této době s panem [příjmení] fakticky ohledně pokračování stavebních prací jednala především žalovaná, jelikož žalobce odjel do Itálie. V létě 2020 byly stavební práce z důvodu avizovaného rozvodu účastníků přerušeny. Na podzim 2020 byly na základě pokynů žalobce, který zůstal v rozestavěném domě fakticky bydlet, dokončeny. Dne [datum] vystavil pan [jméno] [příjm