13 C 253/2021-110 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 201,90 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“) smlouvu o účtu [číslo] na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dále s ním dne [datum] uzavřela smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr s limitem ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal původní věřitelce platit úrok z čerpaného kontokorentu ve výši dle oznámení původní věřitelky a dále poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu dle platného sazebníku, které byly započítávány do výše kontokorentu. Žalovaný se také zavázal nepřekročit povolený limit, což však nesplnil, nepovolený debetní zůstatek i přes upomínky nevyrovnal. Z důvodu tohoto vážného porušení smlouvy o úvěru původní věřitelka pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne [datum] převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky s úroky a vyrozuměla ho o dalším úročení celého nepovoleného debetního zůstatku úrokovou sazbou ve výši 18,90 % ročně. Následně pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje úhradu dlužné jistiny úvěru, nesplacených řádných úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledku přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a na základě listinných důkazů založených ve spise (smlouva o sporožirovém účtu ze dne [datum], rámcová smlouva o finančních službách ze dne [datum], smlouva o kontokorentním úvěru ze dne [datum], všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], ceník [právnická osoba], oznámení o úrokových sazbách, výpisy z účtu č. [bankovní účet], předžalobní výzva ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], předžalobní upomínka ze dne [datum]) dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o účtu, ke které byla dne [datum] uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru na účtu č. [bankovní účet]. Původní věřitelka na základě této smlouvy poskytla žalovanému kontokorentní úvěr až do výše 5 000 Kč, a to jako možnost povoleného přečerpání zůstatku na jeho uvedeném osobním bankovním účtu. Žalovaný se zavázal z čerpaného kontokorentu platit úroky, které ke dni vzniku debetního zůstatku činily 18,90 % ročně, dále nepřečerpat povolený limit 5 000 Kč. Tuto svoji povinnost však nesplnil, na svém účtu se dostal do nepovoleného záporného zůstatku, který ani přes upomínku nevyrovnal. Původní věřitelka proto dne [datum] převedla pohledávku za žalovaným na zaplacení celého kontokorentu na evidenční účet pohledávek. Poté dne [datum] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 2662 občanského zákoníku smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 8. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla platně dne [datum] sjednána rámcová smlouva o finančních službách, na základě které byla dle § 2662 a násl. občanského zákoníku uzavřena smlouva o účtu (bankovní účet [číslo]) a zároveň také dle § 2395 a násl. občanského zákoníku a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, smlouva o kontokorentním úvěru. Původní věřitelka se smlouvou o kontokorentním úvěru zavázala poskytnout žalovanému na jeho bankovním účtu kontokorentní úvěru, tedy možnost realizovat platby až do výše 5 000 Kč tak, jako by měl na účtu vlastní prostředky (přečerpat zůstatek). Žalovaný se zavázal jednak platit obchodní úrok ve výši 18,90 % ročně z vyčerpané a nesplacené jistiny, související poplatky dle aktuálního ceníku, také nepřečerpat povolený limit. Tuto svoji povinnost však řádně nesplnil a na jeho osobním účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Původní věřitelka žalovanému ukončila možnost čerpání kontokorentu a dlužnou pohledávku převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. I přes výzvu žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, tím se ve smyslu § 1968 občanského zákoníku dostal do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a je tak povinen hradit také úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Původní věřitelka následně pohledávku za žalovaným platně postoupila na žalobkyni. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit částku 2 201,90 Kč (zůstatek úvěru), zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni [datum] v částce 213,76 Kč a dále v zákonné výši od [datum] do zaplacení a konečně i smluvní (výpůjční) úrok ve výši 18,90 % ročně z dlužné jistiny kapitalizovaný ke stejnému datu ve výši 315,10 Kč a dále od [datum] do zaplacení. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 089 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka) a z částky 189 Kč jako náhrady daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud rozhodl o nákladech řízení podle § 14b advokátního tarifu, jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaném na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Právní zástupce žalobkyně, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], podává návrhy na vydání elektronických platebních rozkazů za žalobkyni pravidelně, ve stejné formě textu, jen se změnou osoby žalovaného a výše žalované částky. Na soud byly podány obdobné žaloby zapsané pod spisovými značkami EPR [číslo], EPR [číslo], EPR [číslo]. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 11. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).