14 C 192/2013-223 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobci se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 21. 6. 2010, ve znění opravy ze dne 29. 6. 2010, domáhali zaplacení částky 720 000 Kč, každý ze žalobců částky ve výši 240 000 Kč, a to vůči žalované a [nemocnice] [anonymizována čtyři slova], [IČO] (dále jen„ [nemocnice]“) s tím, že plněním jedné žalované zanikne v rozsahu tohoto plnění povinnost druhé žalované. V žalobě uvedli, že žalobce a) byl manželem zemřelé [celé jméno žalobkyně], [datum narození], zemřelé [datum], posledně bytem [adresa žalobce], a dále že žalobce b) byl synem zemřelé a žalobkyně c) byla dcerou zemřelé. Žalobci popsali, že zemřelá [celé jméno žalobkyně] byla zaměstnána u žalované jako dělnice a dne [datum] utrpěla na pracovišti žalované při výkonu práce úraz, při kterém došlo v důsledku pádu čela od postele k poranění zadní strany jejího levého lýtka. Paní [celé jméno žalobkyně] byla odvezena žalobcem a) z pracoviště domů a neprodleně poté k ošetření na chirurgickou ambulanci [nemocnice]. Ošetření bylo vykonáno dne [datum] v 10:10 hodin ošetřujícím lékařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V jeho lékařské zprávě je popsán mechanismus úrazu, otok a bolestivost na tlak v oblasti zadní strany bérce vlevo a hematom o velikosti 30 x 10 cm. Bylo též provedeno RTG vyšetření bérce s negativním výsledkem ve smyslu zlomeniny. Jako diagnóza byla uvedena contusio et excoratio crutit 1. sin (odřenina a zhmožděnina lýtka vlevo). Byl proveden převaz končetiny. Paní [celé jméno žalobkyně] uváděla při vyšetření bolesti končetiny. Kontrola v chirurgické ambulanci žalované proběhla dle doporučení dne [datum] v 10:26 hodin ošetřujícím lékařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Byla konstatována nekróza (odumření) kůže o velikosti 1 x 1 cm a odbarvený krevní výron. Byla provedena desinfekce odřenin a sterilní krytí. Byla doporučena chůze o berlích a šetření končetiny. Kontrola byla doporučena za pět dnů. Pro bolesti dolní končetiny bylo provedeno vyšetření paní [celé jméno žalobkyně] na témže pracovišti žalované dne [datum] v 8:38 lékařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Byl konstatován klidný stav bez známek zánětu, prokrvení a inervace končetiny normální. Byl proveden převaz odřenin. Byla doporučena kontrola v pátek [datum]. V pátek [datum] v 12:21 bylo provedeno ošetření lékařkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V dokumentaci byla popsána bolestivost hlezenního kloubu a prstů nohy vlevo. Byl popsán otok kotníku a gravitačně spadlý krevní výron. Pro bolestivost hlezenního kloubu byla přiložena podložená sádrová dlaha a předepsán anopyrin. Byla doporučena kontrola dne [datum]. Dne [datum] paní [celé jméno žalobkyně] doma ztratila vědomí. Přivolaná zdravotnická záchranná služba provedla neúspěšnou resuscitaci, ve 21:55 tak byla konstatována smrt paní [celé jméno žalobkyně]. Pitvou byla zjištěna plicní embolie při trombóze hlubokých žil levého bérce po zhmoždění levého bérce. Žalovaná částka tak měla představovat nároky jednotlivých žalobců jakožto pozůstalých na jednorázové odškodnění. 2. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla připuštěna účast vedlejšího účastníka na straně [nemocnice]. Přípisem ze dne 2. 9. 2011 vedlejší účastník sdělil, že by do řízení chtěl vstoupit též jako vedlejší účastník na straně žalované. 3. Opravou žalobního návrhu ze dne 27. 3. 2013 žalobci žalobní petit upravili tak, aby žalovaní byli povinni společně a nerozdílně zaplatit každému ze žalobců 240 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 6. 9. 2009 do zaplacení. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum], bylo jednak rozšíření žaloby připuštěno a dále byla věc žalobců a) – c) vedená proti žalované vyloučena k samostatnému řízení, tj. do řízení vedeného pod touto spisovou značkou. 4. Žalovaná nesporovala, že zemřelá [celé jméno žalobkyně] byla její zaměstnankyní a že [datum] utrpěla při plnění svých pracovních úkolů pracovní úraz spočívající v poranění levého lýtka, avšak uváděla, že k tomu došlo její neopatrností a zejména rozporovala, že by příčinou úmrtí paní [celé jméno žalobkyně] byl utrpěný pracovní úraz. Příčinnou jejího úmrtí měla být plicní embolie při trombóze hlubokých žil levého bérce po zhmoždění lýtka levého bérce, která ji postihla v důsledku toho, že ošetřujícím lékařům neuvedla rizikové faktory týkající se její osoby (tj. dlouhodobé užívání hormonální antikoncepci a kouření) tak, aby u ní mohla být včas zahájena nezbytná profylaxe hluboké žilní trombózy. Žalovaná tedy navrhovala zamítnutí žaloby, když neshledávala příčinnou souvislost mezi utrpěným pracovním úrazem a následným úmrtím [celé jméno žalobkyně], mělo dojít k přetržení příčinné souvislosti. Ve vztahu k žalobcům b) a c) žalovaná dále namítala, že byli v době úmrtí [celé jméno žalobkyně] zletilí a současně neprokázali, že by byly nezaopatřenými dětmi. Podáním ze dne 4. 8. 2021 žalovaná namítla promlčení nároků žalobců a) až c) na zákonný úrok z prodlení z částky 240 000 Kč od 6. 9. 2009 do zaplacení. 5. Z pracovní smlouvy ze dne 12. 8. 1996 bylo zjištěno, že mezi [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] a paní [celé jméno žalobkyně] byla uzavřena pracovní smlouva na dobu neurčitou, na základě níž měla vykonávat práci na pozici dělnice, a to s datem nástupu 12. 8. 1996. Z dodatku k pracovní smlouvě ze dne 31. 12. 2004 bylo zjištěno, že s účinností od 1. 1. 2005 došlo ze strany žalované k převzetí závazků z pracovně právních vztahů uzavřených [jméno] [příjmení]. Z osnovy seznámení zaměstnanců s předpisy o bezpečnosti práce a požární ochrany bylo zjištěno, že [celé jméno žalobkyně] byla 11. 2. 2009 seznámena s předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, její znalosti byly tentýž den zkontrolovány s výsledkem„ prospěla“. Ze zápisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná učinila zápisu o úrazu [celé jméno žalobkyně] spočívajícím v pohmoždění lýtkového svalu na levé noze povalením 3 ks neočalouněných čel při manipulaci s rolí rouna. Z listu o prohlídce mrtvého a pitevního protokolu [číslo] bylo zjištěno, že náhlá smrt [celé jméno žalobkyně] dne [datum] byla způsobena plicní embolií, kdy prvotní příčinou byla kontuse levého bérce. 6. Z připojeného spisu zdejšího soudu, sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žaloba žalobců a) – c) proti [nemocnice] pravomocně zamítnuta, když nebylo shledáno porušení právní povinnosti [nemocnice], ani příčinná souvislost mezi takovým případným porušením a vznikem škody, tedy smrtí paní [celé jméno žalobkyně]. Ze znaleckých posudků jakož i z osobních vyjádření obou znalců soud v rámci řízení sp. zn. [spisová značka] dospěl k závěru, že nebylo možné u pacientky rozpoznat probíhající tromboembolickou chorobu a nasadit tedy odpovídající léčbu, postup [nemocnice] tak byl lege artis. Z oddacího listu Městského národního výboru v [obec] bylo zjištěno, že žalobce a) uzavřel s [celé jméno žalobkyně], [datum narození], manželství dne [datum]. Z rodných listů žalobce b) a c) bylo zjištěno, že [celé jméno žalobkyně], [datum narození], byla jejich matkou. 7. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno], znalcem z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie a traumatologie, z 20. 11. 2012, včetně doplnění ze dne 7. 9. 2020, bylo zjištěno, že znalec považoval pracovní úraz ze dne [datum] za velmi pravděpodobnou příčinu vzniku tromboembolické choroby paní [celé jméno žalobkyně]. Zároveň označil dlouhodobou medikaci hormonálními kontraceptivy, zejména v kombinaci s kouřením (v roce 2000 údajně 5 - 7 cigaret denně), za mimořádně závažný rizikový faktor vedoucí ke vzniku a rozvoji tromboembolické choroby. Znalec [anonymizováno] [celé jméno znalce] dále ve svém vyjádření ze dne 3. 12. 2020 ke stanovisku žalované zdůraznil, že se jednalo o prokazatelné poranění levého bérce v doposud zdravé a nijak nepoškozené tkáni, s následným úmrtím pro (soudní pitvou prokázanou) plicní embolizaci. Kouření je označeno jako rizikový faktor, bez nároků hodnocení jako„ slabého“ nebo„ silného“ kuřáka, všeobecně se bere v úvahu, zda je kouření pravidelné nebo příležitostné. Hormonální antikoncepce je všeobecně považována za významný rizikový faktor. Na vzniku TEN (= tromboembolické nemoci) se podílí vždy několik rizikových faktorů, od vrozených po získané. Mezi nimi je významná sádrová fixace, tak tomu bylo v případě [celé jméno žalobkyně]. Z doplnění znaleckého posudku [číslo] ze dne 3. 12. 2020 vypracovaného [anonymizováno] [celé jméno znalce] soud zjistil, že rizikové faktory jako např. dlouhodobá medikace hormonálními antikonceptivy a kouření přispívají k vzniku TEN, avšak nelze je označit za její příčinu. Soudní pitvou byla jako příčina úmrtí potvrzena poúrazová embolie plicní tepny. Pravděpodobnost vzniku TEN bez uvedeného úrazu nebyla odlišná od vyhlídek žen její g