6 C 192/2021-16 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Manželka se návrhem podaným k soudu dne 30. 8. 2021 domáhala rozvodu manželství. V návrhu uvedla, že manželství bylo uzavřeno dne 7. 3. 1992 před [stát. instituce]. U obou manželů se jednalo o manželství první. Z manželství se narodily dvě dnes již zletilé děti, a to dcery [jméno] a [jméno]. Dále manželka uvedla, že postupem času se manželé začali rozcházet v názorech na společné soužití, vedení domácnosti i trávení volného času a kvůli tomu mezi nimi docházelo k hádkám. Krizi manželství se snažili řešit také návštěvou manželské poradny, avšak bezúspěšně. Důsledkem dlouhodobých neshod manželů bylo nakonec vzájemné citové odcizení, kdy každý si začal v podstatě žít svým životem. Manžel se k návrhu manželky vyjádřil tak, že nechce bránit manželce v rozvodu manželství a s rozvodem manželství souhlasí. Nesouhlasí ale s tím, že mezi manžely došlo k vzájemnému citovému odcizení, když manžel až do podání návrhu manželkou považoval manželství za fungující, potýkající se pouze s běžnými problémy. Podle manžela byly problémy v manželství způsobeny jeho velkou pracovní vytížeností a s tím souvisejícím nedostatkem volného času manžela a dále tím, že ve způsobu jeho společného trávení se manželé rozcházeli. Za příčiny rozvratu manželství označil manžel nesoulad povah a zájmů a odlišný náhled manželů na trávení společného volného času. U jednání konaného dne 13. 11. 2020 se manžel k návrhu na rozvod manželství připojil, a proto soud podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, (dále jen„ z. ř. s.”) pokládá návrh za návrh společný. Dále uvedl, že podáním návrhu na rozvod manželství byl překvapen, ale v současné době spolu manželé již několik měsíců nežijí, a nelze tedy očekávat obnovení manželského soužití. Na základě shodných tvrzení obou účastníků má soud v tomto řízení za zjištěné a za prokázané, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Protože byly splněny podmínky § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) soud manželství účastníků podle tohoto ustanovení rozvedl. Žádný důvod, pro který by manželství účastníků nebylo možné rozvést, v tomto řízení nebyl zjištěn. Podle § 756 o. z. se soud zabýval příčinami rozvratu manželství, které spočívají v rozdílných povahách a zájmech manželů a jejich rozdílných názorech na společné soužití a trávení volného času. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Soud nezjistil žádné okolnosti, na základě kterých by bylo možné některému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení přiznat. Navíc manželé vůči sobě navzájem náhradu nákladů řízení nepožadovali.