6 C 244/2021-13 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Manželka se návrhem podaným k soudu dne 14. 10. 2021 domáhala rozvodu manželství. V návrhu uvedla, že manželství bylo uzavřeno dne 25. 3. 1995 před [stát. instituce]. U manželky se jednalo o manželství první, u manžela o manželství druhé. Z manželství se narodila dnes již zletilá dcera [jméno] [celé jméno manželky], u níž se ve dvou letech zjistila dětská mozková obrna. Manželka zajišťuje celodenní péči o dceru a tato skutečnost podstatně ovlivnila život a manželství účastníků. Účastníci jsou rozdílných povah, netráví spolu volný čas, nežijí spolu jako manželé. Manželka považuje stav jejich manželství za dlouhodobě neuspokojivý a z tohoto důvodu má zájem dosáhnout rozvodu manželství. Manžel se vyjádřil tak, že souhlasí s návrhem na rozvod manželství, a připojil se k němu. Jako příčiny rozvratu manželství označil rozdílné povahy, zájmy a názory účastníků na společné soužití. Soud proto podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, (dále jen„ z. ř. s.”) pokládá návrh za návrh společný. Na základě shodných tvrzení obou účastníků má soud v tomto řízení za zjištěné a za prokázané, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Protože byly splněny podmínky § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) soud manželství účastníků podle tohoto ustanovení rozvedl. Žádný důvod, pro který by manželství účastníků nebylo možné rozvést, v tomto řízení nebyl zjištěn. Podle § 756 o. z. se soud zabýval příčinami rozvratu manželství, které spočívají v rozdílných povahách, zájmech a názorech manželů na společné soužití. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Soud nezjistil žádné okolnosti, na základě kterých by bylo možné některému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení přiznat.