7 C 367/2019-75 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), a žalovaným došlo k uzavření Smlouvy o účtu [číslo] jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl žalovanému založen sporožirový účet. Žalovaný se zavázal za služby a produkty původní věřitelky zaplatit ceny dle platného sazebníku. Vzhledem ke skutečnosti, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalovanému povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne jeho vzniku byl žalovaný povinen původní věřitelce hradit i zákonný úrok z prodlení. Debetní zůstatek však vyrovnán nebyl, ke dni [datum] činil nepovolený debetní zůstatek částku [částka] a úrok z prodlení [částka]. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], žalovaný však do dne podání návrhu neuhradil na dlužnou částku ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. 4. Vzhledem ke skutečnostem, že žalovaný, který má bydliště na území Rumunska, je žalován před českým soudem, se řízení aktivně neúčastnil, a současně se v projednávané věci nejedná o výlučnou příslušnost dle čl. 24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ Brusel I bis“), přistoupil procesní soud k přezkoumání své mezinárodní příslušnosti k projednání věci ve smyslu čl. 28 odst. 1 Brusel I bis (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1926/2020). Protože v projednávaném případě nešlo o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu čl. 17 Brusel I bis, bylo na místě aplikovat čl. 5 odst. 1 ve spojení s čl. 7 odst. 1 písm. a), písm. b) Brusel I bis, podle něhož je rozhodné místo, kde byly služby původní věřitelkou žalovanému poskytnuty, k čemuž došlo na území České republiky, když smlouva o účtu byla uzavřena v [obec]. S ohledem na právě uvedené tak byly soudy České republiky příslušné o věci rozhodnout ve smyslu nařízení Brusel I bis. Pokud jde o rozhodné právo, soud se řídil Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen„ Řím I“), podle jehož čl. 3 odst. 1 se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Smluvní strany původní smlouvy, tj. původní věřitelka a žalovaný, provedly prostřednictvím ujednání v čl. 8.6. Všeobecných obchodních podmínek volbu práva ve prospěch právního řádu České republiky, rozhodné je proto právo české. 5. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovaným, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původní věřitelky, přičemž právním důvodem postoupené pohledávky byla smlouva o účtu ze dne [datum]. Původní věřitelka zřídila žalovanému účet, u něhož byl sjednán minimální zůstatek pro vedení účtu, nebylo tedy ujednáno zpřístupnění peněžních prostředků, přesahujících aktuální zůstatek na účtu. Na účtu žalovaného vedeného u původní věřitelky však byl ke dni [datum] debetní zůstatek ve výši [částka], k jehož doplacení jej původní věřitelka vyzvala výzvou ze dne [datum]. Žalovaný však ničeho neuhradil. <i>6. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.</i> <i>Podle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.</i> <i>Podle § 2669 věty první občanského zákoníku upravuje platební účet jiný zákon.</i> <i>Podle § 2 odst. 1 písm. h) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku se pro účely tohoto zákona rozumí možností přečerpání výslovné ujednání smluvních stran o zpřístupnění peněžních prostředků, které přesahují aktuální zůstatek na platebním účtu spotřebitele.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 7. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku žalobkyně jako oprávněnou, a to z titulu uzavřené smlouvy o účtu. Původní věřitelka poskytla žalovanému finanční prostředky přesahující aktuální zůstatek na účtu žalovaného. Původní věřitelka vyzvala žalovaného k zaplacení tohoto debetního zůstatku, avšak bezvýsledně. Žalovaný se tak dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, za což je po právu sankcionován úrokem z prodlení. Původní věřitelka následně postoupila svou pohledávku vůči žalovanému na žalobkyni. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné částky spolu se zákonnými úroky z prodlení. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši [částka] představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení v celkové částce [částka], sestávající z mimosmluvní odměny ve výši [částka] dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), dále je nutno připočíst částku [částka], která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku [částka] jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného, výší poskytnutého úvěru a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně. 9. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 10. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).