8 C 103/2021-38 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem podaným dne 2. 11. 2020 proti žalovanému domáhala zaplacení částky 2 111,68 Kč s příslušenstvím jako nároků vyplývajících ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb uzavřené mezi žalovaným a společnosti [právnická osoba] dne 30. 12. 2016. Uvedená společnost postoupila pohledávku dne 24. 4. 2020 na [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba] a.s. postoupila pohledávku na žalobkyni ze dne 7. 5. 2020. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Ze smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu č. [bankovní účet] uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovaným dne 30. 12. 2016, z výpisů z osobního účtu, vyrozumění o postoupení pohledávek a z korespondence mezi účastníky soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vedla pro žalovaného běžný účet, u kterého byl žalovaný oprávněn čerpat finanční prostředky, na základě debetní karty. Žalovaný porušil smluvní povinnosti, neboť vznikl nepovolený debetní zůstatek, který nebyl uhrazen v přiměřené době po jeho vzniku, původní věřitel přistoupil k odstoupení od smlouvy dne 25. 3. 2020. Došlo tedy ke vzniku dluhu v žalované výši. 5. Na základě shora zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že je návrh důvodný. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla uzavřena smlouva o běžném účtu podle ust. § 2662 a násl. občanského zákoníku. Podle této smlouvy zřídila žalobkyně pro žalovaného běžný účet, vznikl nepovolený debetní zůstatek, který nebyl uhrazen v přiměřené lhůtě. Protože žalovaný svoji povinnost uhradit debetní zůstatek nesplnil, předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupila a žalovaný je povinen zaplatit jí celou dlužnou jistinu po splatnosti, poplatky a úroky z prodlení v žalované výši. 6. Podle ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku postoupil původní věřitel pohledávku na další subjekt a ten pak následně žalobkyni, které je žalovaný povinen dlužnou částku uhradit. 7. Protože žalovaný neuhradil úvěrovou jistinu včas, dostal se do prodlení a je proto povinen zaplatit žalobkyni úroky z prodlení (§ 1970 obč. zák. č. 89/2012 Sb.). 8. Podle ust. 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Tyto představují soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč (tři úkony po 200 Kč, § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů zejména vyhl. č. 120/2014 Sb., převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzva) a hotové výdaje 300 Kč (tři úkony po 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.) a daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalobce zastupoval. Žalobkyně podala u zdejšího soudu obdobnou formulářovou žalobu, kdy řízení jsou vedena po sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka].