8 C 215/2020-25 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně podala dne [datum] návrh, který rozšířila podáním ze dne [datum]. Žalobkyně se proti žalované domáhala úhrady pojistného podle vyhlášky Ministerstva financí číslo 125/1993, a to podle § 12 odst. vyhlášky. Pojistné se vypočítává ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona čísla 589/1992 Sb. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. Použije se sazba uvedená v příloze vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti předmětu podnikání zaměstnavatele, což je u žalované [příjmení] [PSČ] [anonymizována čtyři slova], 4,2 promile. Přehledy pojistného s vyměřovacími základy za období čtvrtého čtvrtletí do druhého čtvrtletí 2019 poskytla žalobkyni žalovaná. Neplacením pojistného je spojeno se zákonnou sankcí v podobě zvýšení o 10% dlužné částky za každý měsíc. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, a ni proti němu nijak nebrojila. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřila). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 125/1993 Sb. kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen vyhlášky MF ČR), zákonným pojištěním pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen "zákonné pojištění") jsou pojištěny b) u [anonymizována tři slova], ostatní zaměstnavatelé.</i> <i>Podle ust. § 12 odst. 1 vyhlášky MF ČR povinnost platit pojistné vzniká zaměstnavateli, zaměstnává-li alespoň jednoho zaměstnance. Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo (trvalé bydliště) a uvést své identifikační číslo zaměstnavatele nebo jiné označení, které je nahrazuje.</i> <i>Podle ust. § 12 odst. 2 vyhlášky MF ČR, pojistné si vypočítává zaměstnavatel ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle zvláštního zákona. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze této vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele.</i> <i>Podle ust. § 12 odst. 9 vyhlášky MF ČR nebylo-li pojistné zaplaceno řádně a včas, zvyšuje se o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc.</i> <i>Podle § 5 odst. 1 zákona číslo 589/1992 Sb. vyměřovacím základem zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění je úhrn příjmů, s výjimkou náhrad výdajů poskytovaných procentem z platové základny představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudců, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.</i> 5. Soud zjistil z přehledu pojistného, že žalovaná předkládala žalobkyni přehled pojistného, kde je uveden vyměřovací základ za období od třetího čtvrtletí 2016 až do prvního čtvrtletí 2019. 6. Soud zjistil z výzvy ze dne 26.8.2020, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu z titulu dlužného pojistného ze zákonného pojištění zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. 7. Soud zjistil z výpočtu dluhu pojistného obsaženého v doplnění žaloby, že celková dlužná částka činí 37 810 Kč a zohledňuje i zpoždění žalované v jednotlivých měsících. 8. Na základě shora zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že je návrh důvodný. Žalované vznikla povinnost platit pojistné ze zákona, svoji povinnost nesplnila, a žalobkyně tedy přistoupila k vyčíslení pojistného podle přehledů pojistného s vyměřovacími základy za období od čtvrtého čtvrtletí 2017 do druhého čtvrtletí 2019, poskytnutých žalovanou. Žalobkyně vyčíslila a uplatnila i zákonnou sankci v podobě zvýšení pojistného o 10 % z dlužné částky za každý započatý měsíc. Soud proto uložil žalované povinnost výše uvedenou dlužnou částku ve výši 37 810 Kč zaplatit. 9. Podle ust. 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Tyto představují soudní poplatek ve výši 1 891 Kč, dále náklady řízení vzniklé účastníku, který nebyl zastoupen, a to podle § 151 odst. 3 o.s.ř., podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., § 2 odst. 3 ve spojení s ust. § 1 odst. 3 písm. a), tedy za dva úkony (předžalobní výzva, sepis žaloby,) podání žaloby po 100 Kč, celkem tedy 200 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč podle ust. § 3 n.v. 351/2013 Celkem náklady činí 3 291 Kč Tyto náklady je žalovaná povinna zaplatit k rukám žalobkyně do 3 dnů od právní moci rozsudku (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř).