10 C 174/2022-39 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 4. 4. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 180 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný využil přepravních služeb společnosti [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitelka“), a to jednak dne 16. 7. 2021 ve vlaku [číslo] směr [obec], a to bez platné jízdenky v hodnotě 95 Kč (jízdné stanovené ve výši dle tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel) a dále dne 16. 7. 2021 ve vlaku [číslo] směr [obec], a to bez platné jízdenky v hodnotě 54 Kč (jízdné stanovené ve výši dle tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel). Ani v jednom případě se po započetí přepravy na výzvu pověřeného zaměstnance původní věřitelky neprokázal platným jízdním dokladem, proto s ním bylo sepsáno potvrzení o nedodržení SPPO a oznámení o závadách. Za obě taková porušení vyhlášky o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu původní věřitelka vyměřila žalovanému přirážku 1 000 Kč, tj. 2 000 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 1. 2022, uzavřené mezi původní věřitelkou a žalobkyní došlo k postoupení předmětných pohledávek na žalobkyni. Žalovaný i přes upomínku na svůj dluh neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani se nedostavil k jednání, ani se neomluvil, ač byl k jednání řádně a včas předvolán. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný dne 16. 7. 2021 cestoval vlakem [číslo] směr [obec] a [číslo] směr [obec] bez platné jízdenky, neboť při kontrole pověřeným pracovníkem původní věřitelky nebyl schopen prokázat se platným jízdním dokladem. Osoba pověřená dopravcem kontrolou jízdních dokladů o provedených přepravních kontrolách sepsala potvrzení o nedodržení SPPO, totožnost žalovaného byla zjištěna z [číslo obč. průkazu], žalovaný obě potvrzení s vyměřeným jízdným ve výši 95 Kč s přirážkou 1 000 Kč, jakož i jízdným ve výši 54 Kč s přirážkou 1 000 Kč podepsal. Původní věřitelka své pohledávky za žalovaným postoupila na žalobkyni. Žalovaný žalobkyni na žalovaný dluh ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu. 4. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. Podle § 7 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 citovaného ustanovení a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 49 odst. 3 citované vyhlášky uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná. Žalovaný tím, že se neprokázal platnou jízdenkou pověřenému pracovníku původní věřitelky, nesplnil povinnosti uložené mu ustanovením § 37 odst. 5 zákona o drahách a přepravními podmínkami. Přepravní přirážku je pak žalovaný povinen uhradit v souladu s ustanovením § 49 odst. 3 výše citované vyhlášky č. 175/2000 Sb., za použití smluvních přepravních podmínek původní věřitelky. V souladu s citovanými právními předpisy a přepravními podmínkami byla původní věřitelkou ke stanovenému jízdnému 54 Kč připočtena zákonná přirážka 1 000 Kč a ke stanovenému jízdnému 90 Kč připočtena zákonná přirážka 1 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh původní věřitelce neuhradil ničeho, čímž se dostal do prodlení s plněním svého závazku, vznikla mu tak povinnost k úhradě zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. Původní věřitelka platně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 304 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za další dvě předžalobní výzvy odesílané žalovanému týž den na stejnou doručovací adresu, když tyto neshledal za účelné. 7. Tento rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o.s.ř.