10 C 203/2022 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 4. 4. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení 1 049 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný využil přepravních služeb společnosti [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitelka“), a to dne 14. 7. 2021 ve vlaku [číslo] směr [obec], a to bez platné jízdenky v hodnotě 49 Kč (jízdné stanovené ve výši dle tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel). Po započetí přepravy se na výzvu pověřeného zaměstnance původní věřitelky neprokázal platným jízdním dokladem, proto s ním bylo sepsáno potvrzení o nedodržení SPPO a oznámení o závadách. Za porušení vyhlášky o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu původní věřitelka vyměřila žalovanému přirážku 1 000 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 1. 2022, uzavřené mezi původní věřitelkou a žalobkyní došlo k postoupení předmětných pohledávek na žalobkyni. Žalovaný i přes upomínku na svůj dluh neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani se nedostavil k jednání, ani se neomluvil, ač byl k jednání řádně a včas předvolán. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný dne 14. 7. 2021 cestoval vlakem [číslo] ve směru [obec] bez platné jízdenky, při kontrole pověřeným pracovníkem původní věřitelky nebyl schopen prokázat se platným jízdním dokladem. Osoba pověřená dopravcem kontrolou jízdních dokladů o provedených přepravních kontrolách sepsala potvrzení o nedodržení SPPO, totožnost žalovaného byla zjištěna z [číslo obč. průkazu], žalovaný potvrzení s vyměřeným jízdným ve výši 49 Kč s přirážkou 1 000 Kč podepsal. Původní věřitelka svou pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Žalovaný žalobkyni na žalovaný dluh ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu. 4. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. Podle § 7 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 citovaného ustanovení a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 49 odst. 3 citované vyhlášky uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná. Žalovaný tím, že se neprokázal platnou jízdenkou pověřenému pracovníku původní věřitelky, nesplnil povinnosti uložené mu ustanovením § 37 odst. 5 zákona o drahách a přepravními podmínkami. Přepravní přirážku je pak žalovaný povinen uhradit v souladu s ustanovením § 49 odst. 3 výše citované vyhlášky č. 175/2000 Sb., za použití smluvních přepravních podmínek původní věřitelky. V souladu s citovanými právními předpisy a přepravními podmínkami byla původní věřitelkou ke stanovenému jízdnému 49 Kč připočtena zákonná přirážka 1 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh původní věřitelce neuhradil ničeho, čímž se dostal do prodlení s plněním svého závazku, vznikla mu tak povinnost k úhradě zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. Původní věřitelka platně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 049 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 7. Tento rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o.s.ř.