10 C 375/2021-32 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 17. 9. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 24 216 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tak, že žalovaná jako vlastník nákladního vozidla jiného než podle písm. r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo [číslo]“) v období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 a dále jako vlastník osobního vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo [číslo]“) v období od 1. 7. 2020 do 31. 10. 2020 neměla sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv jí tato povinnost plyne ze zákona. Žalobkyni tak v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikl nárok na příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla porušována výše uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Jelikož vozidlo [číslo] nebylo pojištěno 123 dní při denní sazbě příspěvku 145 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 17 835 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení příspěvku, splatnost příspěvku nastala 16. 3. 2021. Jelikož vozidlo [číslo] nebylo pojištěno 123 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 5 781 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení příspěvku, splatnost příspěvku nastala 11. 5. 2021. Žalovaná však na výzvu nereagovala a svůj dluh žalobkyni neuhradila, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobkyně. 2. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání nedostavila, ani se neomluvila, ač k němu byla řádně a včas předvolána. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti. 3. Soud ve věci provedl dokazování následujícími listinami. Z výzvy ze dne 31. 12. 2020 a 25. 2. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu v souvislosti s vozidlem [číslo] vozidla [číslo] to ve výši 17 835 Kč za vozidlo [číslo] za období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020 a ve výši 5 781 Kč za vozidlo [číslo] za období od 1. 7. 2020 do 31. 10. 2020, v obou případech ve lhůtě 60 dnů, a to z důvodu nesjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu obou vozidel za předmětná období. Z upomínky ze dne 8. 4. 2021 a 2. 6. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení příspěvků a nákladů na mimosoudní uplatnění práva. Z předžalobní upomínky ze dne 14. 7. 2021, 11. 8. 2021 a 17. 8. 2021, včetně doručenek datové zprávy (ze dne 14. 7. 2021 a 17. 8. 2021) bylo zjištěno, že žalované byly před podáním žaloby odeslány předžalobní výzvy. 4. Provedeným dokazováním soud má soud za prokázaný následující skutkový stav věci. K nákladnímu vozidlu s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg, [registrační značka] v období od 1. 5. 2020 do 31. 8. 2020, a dále k osobnímu vozidlu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], v období od 1. 7. 2020 do 31. 10. 2020 nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyúčtovala žalované příspěvky do garančního fondu za dobu, po kterou žalovaná provozovala vozidlo bez tzv. povinného ručení, a vyzvala ji k úhradě ve lhůtě 60 dnů od doručení; žalovaná nezaplatila žalobkyni ničeho. Žalobkyně žalovanou upomínala k zaplacení příspěvků včetně nákladů na jejich uplatnění a nákladů, žalovaná však žalobkyni ničeho neuhradila ani přes předžalobní výzvy. 5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. Podle § 2 odst. 1 písm. g) a o) a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně částku 47 Kč a nákladní automobil jiný než podle písmene r) (tj. tahač návěsů) s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg včetně částku 145 Kč, výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva činí 300 Kč. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že v daném případě nebyly k vozidlu [číslo] vozidlu [číslo] za předmětná období uzavřeny smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv to byla zákonná povinnost žalované jakožto vlastníka vozidla. Žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše příspěvků byla vypočtena jako násobek denní sazby a počtu dnů, ve kterých nebyla vozidla pojištěna (dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb.), tedy násobkem 123 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, dále násobkem 123 dní při denní sazbě příspěvku 145 Kč. Žalobkyně dále oprávněně nárokovala náklady na mimosoudní uplatnění každého příspěvku ve výši 300 Kč (dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.), tj. dvakrát 300 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přísluší žalobkyni dle § 1970 občanského zákoníku vedle jistiny též úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal ve věci úspěšné žalobkyni, která před jejím podáním žalovanou o zaplacení prostřednictvím právního zástupce písemně upomínala. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 969 Kč a dvou paušálních náhrad hotových výdajů à 100 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Soud má s