11 C 135/2022-19 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“). 2. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnil tím, že žalovaný je podle centrální evidence vozidel provozovatelem osobního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], které bylo žalobcem dne [datum] odtaženo z ulice [anonymizována tři slova] v [obec], a to za účelem blokového čištění. Uvedená lokalita, z níž bylo vozidlo žalovaného odtaženo, byla v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích (dále jen„ zákon o pozemních komunikacích“) označena dopravní značkou o dočasném zákazu stání. Vzhledem k tomu, že žalovaný uvedené dopravní značení nerespektoval, bylo vozidlo žalovaného prostřednictvím společnosti [právnická osoba] odtaženo a následně vráceno zpět do místa odtahu. Dle § 19b odst. 2 zákona o pozemních komunikacích jsou vozidla odstraňována z pozemní komunikace na náklady jejich provozovatelů. Cena za odtažení vozidla činí celkovou částku 1 500 Kč, přičemž tato je stanovena usnesením schůze [anonymizováno] [územní celek]. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky žalobcem vyzván předžalobní výzvou, avšak do dne podání žaloby neuhradil na svůj dluh ničeho. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil. 4. Žalovaný je občanem Slovenské republiky, avšak v informačním systému základních registrů má evidován trvalý pobyt na adrese [adresa žalovaného]. Protože se v projednávané věci nejedná o výlučnou příslušnost dle čl. 24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ Brusel I bis“), přistoupil procesní soud k přezkoumání své mezinárodní příslušnosti k projednání věci. Protože v projednávané věci byl předmětem řízení zákonný nárok na náhradu nákladů na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla, bylo na místě aplikovat čl. 7 odst. 2 Brusel I bis, podle něhož je ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti založena příslušnost soudu dle místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události; k tomu přitom došlo na území České republiky v obvodu působnosti zdejšího soudu. S ohledem na právě uvedené tak byl zdejší soud příslušný o věci rozhodnout ve smyslu nařízení Brusel I bis a rozhodné právo je české s ohledem na čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 864/2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II). 5. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání, přičemž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Soud má za prokázané, že žalovaný parkoval vozidlem [anonymizováno], [registrační značka] dne [datum] na ulici [anonymizována tři slova] v [obec], a to na místě, které bylo označeno dopravní značkou o dočasném zákazu stání z důvodu blokového čištění lokality. Prostřednictvím společnosti [právnická osoba] bylo vozidlo žalovaného odtaženo a vráceno zpět do místa odtahu. Výzvou ze dne [datum] k zaplacení nákladů za odstranění vozidla byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky do 14 dnů ode dne jejího doručení, zásilka byla připravena k vyzvednutí od [datum]. 7. Po právním posouzení shora zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Podle § 19b odst. 1 a 2 zákona o pozemních komunikacích nese náklady vzniklé vlastníku pozemní komunikace na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Dle § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, je provozovatelem vozidla vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu. V projednávaném případě byl v registru silničních vozidel evidován ke dni [datum] jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla žalovaný, je tak dán právní základ nároku uplatněného žalobcem. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, když žalobcem uplatněné náklady za odtah vozidla nezaplatil v žalobcem stanovené lhůtě, soud považoval za důvodný rovněž nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč vůči žalovanému. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. [anonymizováno 6 slov] [název soudu] [ústavní nález] [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. Ačkoliv tedy náklady na zastupování advokátem nejsou v projednávaném případě účelně vynaloženými, náleží žalobci paušální náhrada hotových výdajů tak, jako by příslušela účastníku nezastoupenému v řízení zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř. 9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.