11 C 163/2022-34 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] podaným k [název soudu] domáhala po žalovaném zaplacení částky 1 510 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] nastoupil přepravu na lince [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“). Mezi žalovaným a původní věřitelkou tak došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob. Při kontrole revizorem původní věřitelky bylo zjištěno, že žalovaný nastoupil přepravu bez jízdního dokladu, žalovanému proto bylo předepsáno neuhrazené jízdné a přirážka k jízdnému, a to dle § 18a zákona o silniční dopravě a § 37 zákona o drahách. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani na základě zaslané předžalobní výzvy. Předmětná pohledávka pak byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno. 3. [název soudu] vyslovil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které dne [datum rozhodnutí] nabylo právní moci, svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude po právní moci postoupena Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou, jako soudu místně příslušnému. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil. 5. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání, přičemž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Soud má za prokázané, že žalovaný dne [datum] cestoval linkou [anonymizováno] původní věřitelky bez platné jízdenky, neboť při kontrole pověřeným pracovníkem nebyl schopen prokázat se jakoukoliv jízdenkou. Osoba pověřená přepravcem kontrolou jízdních dokladů o provedené přepravní kontrole sepsala zápis dne [datum] [číslo] osoba pověřená přepravcem zjistila osobní údaje žalovaného z občanského průkazu, žalovaný zápis podepsal. Svoji povinnost žalovaný nesplnil ani po odeslání předžalobní výzvy ze dne [datum]. 7. Po právním posouzení shora zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalovaný uzavřel s původní věřitelkou nejpozději okamžikem nastoupení do vozidla původní věřitelky smlouvu o přepravě osob dle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), ve spojení s § 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů, avšak pověřenému pracovníku původní věřitelky se neprokázal platnou jízdenkou, čímž nesplnil povinnost uloženou mu ustanovením § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a přepravními podmínkami. Přepravní přirážku je pak žalovaný povinen uhradit v souladu s ustanovením § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., za použití smluvních přepravních podmínek a tarifu dopravce. V souladu s citovanými právními předpisy a přepravními podmínkami byla dopravcem ke stanovenému jízdnému ve výši 10 Kč připočtena přirážka ve výši 1 500 Kč. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni dle § 1879 a násl. občanského zákoníku. Dále není pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu dle § 1968 občanského zákoníku, tudíž žalobkyni přísluší vedle jistiny též úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč po žalovaném. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů právního zastoupení v celkové částce 900 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), za tři úkony právní služby à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), a dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) v souladu s ustanovením § 137 odst. 1 o.s.ř. 9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.