11 C 25/2022-23 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 12 856 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná jako vlastník/provozovatel nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód] v období od [datum] do [datum] neměla sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv jí tato povinnost vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalobkyni tak v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikl nárok na příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla porušována výše uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Jelikož vozidlo nebylo při denní sazbě příspěvku 86 Kč pojištěno v prvním období 146 dní, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 12 556 Kč za vozidlo a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení příspěvku, přičemž splatnost částky ve výši 12 856 Kč nastala dne [datum]. Žalovaná však na tuto výzvu nereagovala a svůj dluh žalobkyni neuhradila, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojila. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřila). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: 5. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 12 556 Kč, jelikož v té době neměla sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu vozidla, a to ve lhůtě 60 dnů. Z upomínek ze dne [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení příspěvku ve výši 12 556 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], včetně informací o označení zásilek a sledování zásilek, bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jejího dluhu ve výši 12 556 Kč ve lhůtě 15 dnů s upozorněním, že jinak přistoupí k jeho vymáhání soudní cestou. Ze sdělení Městského úřadu Velké Meziříčí ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná byla v dotčeném období vedena jako vlastník motorového vozidla. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaná byla v období od [datum] do [datum] vedena jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], k němuž v těchto obdobích nesjednala pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V návaznosti na tuto skutečnost žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě zvláštního příspěvku vyplývajícího z nepojištění vozidla za první období ve výši 12 556 Kč a nákladů na jeho uplatnění a vymáhání ve výši 300 Kč. Výše příspěvku vyplývá z násobku denní sazby 86 Kč za provozování vozidla bez pojištění a počtu 146 dnů, kdy vozidlo v rozporu se zákonem nebylo pojištěno, požadovaná výše nákladů na vymáhání pak vyplývá přímo ze zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Splatnost zákonného poplatku a nákladů nastala dne [datum], žalovaná však žalobkyni ani přes upomínky ničeho neuhradila. 7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalovaná porušila svoji zákonnou povinnost, když v souladu s § 1 odst. 2 ve spojení s § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neuzavřela pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, jehož je žalovaná vlastníkem a provozovatelem. Žalobkyně v souladu s ust. § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ vyhláška“), vyúčtovala žalované dlužný příspěvek, k jehož úhradě ji vyzvala. Žalovaná dlužný příspěvek ve lhůtě stanovené ve výzvě neuhradila a dostala se tak do prodlení s plněním svého dluhu. Žalobkyni dále vznikl dle § 2a vyhlášky nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním nároku ve výši 300 Kč Vedle dlužného příspěvku ve výši 12 556 Kč a nákladů na uplatnění nároků ve výši 300 Kč vznikl žalobkyni dále nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. V daném případě nebyla žalobkyni přiznána náhrada nákladů spojených se zastupováním advokátem, neboť tyto náklady nejsou v tomto případě účelně vynaloženými náklady (viz nález Ústavního soudu České republiky sp.zn. I. ÚS 988/12 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky sp.zn. IV. ÚS 223/12 a usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka v Jihlavě ze dne 19. 10. 2020, č.j. 54 Co 247/2020 – 12). Nadto žalobkyně je profesní organizací pojistitelů, která byla zřízena mimo jiné i za účelem správy garančního fondu, jehož zdrojem tvorby jsou i příspěvky nepojištěných. Vymáhání těchto příspěvků je nutno posuzovat jako činnost náležející k hlavnímu předmětu její činnosti, kterou pak musí být zásadně schopna zajišťovat vlastními silami. Náklady na právní zastoupení advokátem v řízení tak nelze považovat za účelné. 10. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.