12 C 358/2019-289 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 200 tis. Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení. Žalobce uvedl, že Generální inspekce bezpečnostních sborů, oddělení vyšetřování v [obec], usnesením ze dne 10. 5. 2017, č.j. GI-419-30/TČ-2017-843071, zahájila [anonymizováno] stíhání žalobce pro [anonymizováno] nedovoleného ozbrojování dle § 279 odst. 3, písm. b) trestního zákoníku, a to z tam uvedeného důvodu, že přechovával torzo zbraně (pušky [příjmení]) nalezené ve vypuštěném rybníce, dále pušku ráže 6mm Flobert bez pažby, a dále 20 ks nábojů pro signální pistoli v neporušených obalech. Žalobce namítal mimo jiné, že, pokud jde o první„ zbraň“, jedná se o zbraň původně kategorie A, která ztratila v důsledku svého stavu charakter zbraně. Pokud jde o zbraň druhou, namítal, že se jedná o zbraň kategorie D (historická zbraň) k jejímuž držení není zapotřebí povolení ani registrace, a pokud jde o signální náboje, jsou předmětné signální náboje ráže 26,5 mm se signálním efektem (šrapnelové) v civilním výrobním programu [právnická osoba] [obec], a je tedy sporné, zda se v daném případě jedná z hlediska materiálního o zakázanou zbraň kategorie A, přičemž v jiném řízení v případě srovnatelného množství střeliva byla věc OČTŘ posouzena pouze jako přestupek. Trestní stíhání bylo tedy zjevně nedůvodné, nehledě na prakticky nulovou společenskou nebezpečnost. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou usnesením č. j. 1 T 81/2017-711 ze dne 20. 9. 2018 věc postoupil útvaru žalobce, tj. řediteli Ochranné služby PČR, [obec a číslo], neboť nejde o [anonymizováno] čin a zažalovaný skutek by mohl být posouzen jako přestupek nebo kárné provinění, přičemž dal v podstatné většině argumentů za pravdu žalobci, s tím závěrem, že tedy o trestný čin se nemůže jednat. Krajský soud v Brně usnesením č.j. 4 To 341/2018-730 ze dne 27. 11. 2018 zamítl stížnost KZS. Nejvyšší soud ČR usnesením č.j. 6 TDO 351/2019- 752 ze dne 9. 4. 2019 odmítl dovolání NSZ. Toto usnesení bylo doručeno žalobci dne [datum]. Tím tedy teprve trestní řízení skončilo. Nezákonné trestní stíhání znamenalo zcela zásadní a devastační zásah do osobního života žalobce. Žalobce je dlouholetým policistou (od roku 1993), tedy osobou, která je veřejnosti více známá než běžný občan, veřejností více sledovaná a která je závislá na dobrém jméně, navíc na malém městě. Odsouzení za trestný čin, který ve skutečnosti nespáchal, by pro žalobce mělo zcela zásadní následky. Žalobce by i v případě nepatrného trestu byl propuštěn od PČR, přišel by o zdroj obživy a v dnešní době by pro něj bylo velmi obtížné nalézt jakékoliv jiné zaměstnání. Žalobci hrozil trest odnětí svobody 6 měsíců až 5 let, neboť [příjmení] posoudila tvrzené jednání nesmyslně kvalifikovanou skutkovou podstatou dle § 279 odst. 3 písm. b). Trestní stíhání bylo zcela zbytečné a šikanózní, navíc když [příjmení] a státní zastupitelství bylo známo, že pro takové jednání nelze žalobce stíhat a soudy ve stejných věcech sběratele torz zbraní či historických zbraní zprošťují. [příjmení] provedlo také u žalobce domovní prohlídku, která způsobila žalobci újmu na jeho psychice, prohloubila jeho stres ze stíhání a z toho, že do věci je zatažena i jeho rodina, znamenala také újmu na soukromém a rodinném životě žalobce. Žalobce nebyl shledán vinným ani z přestupku. Trestní stíhání bylo medializováno, a sice ve Ždárských listech dne [datum] s titulkem„ Za rezavé torzo pušky a flobertku hrozí policistovi odchod s ostudou“. V článku bylo uvedeno jak jméno žalobce, tak jeho funkce. Článek následoval výše uvedené rozhodnutí Okresního soudu, které bylo sice v té chvíli pro žalobce pozitivní, nicméně stále bylo vydáno ve fázi řízení, kdy nebylo jasné, jak toto skončí, s tím, že bylo uvedeno, že státní zástupce podal stížnost a výsledek není tedy jasný. V článku se sice na obranu žalobce vyjadřuje i jeho obhájce, stejně tak se zde vyjadřuje ovšem i státní zástupce v jeho neprospěch. Nejde zde tedy o pouhé působení samotného média, a stát tedy nese za medializaci odpovědnost. Bohužel již dané médium ani PČR o výsledku stíhání neinformovali, takže veřejnost má pouze tu negativní informaci, že řízení pokračuje. Žalobce nebyl postaven mimo službu, nicméně musel se dostavit k vysvětlení daného stíhání zaměstnavateli, konkrétně k Odboru oddělení výkonu PČR, kam se musel dostavit vícekrát, což pochopitelně bylo nepříjemné, zhoršilo se tím jeho postavení na pracovišti, zejména pak to přispělo k [anonymizováno] nepohodě a stresu. Zjevné je, že žalobce byl pracovně omezen ve služebním postupu, a to nejen po dobu stíhání, ale i poté, neboť má navždy evidován údaj o svém stíhání, což logicky jakýkoli postup ztěžuje. Obava z následků odsouzení měla velmi negativní vliv na psychický stav a zdraví žalobce. Žalobce žil v nejistotě, jak trestní řízení dopadne, zda zůstane v zaměstnání nebo bude odsouzen a společensky se kvůli odsouzení nebude moci společensky uplatnit, v noci trpěl nespavostí. Žalobce ztratil chuť do života. Trestní stíhání trvalo celkem 2 roky a 7 dnů. Žalobce se nemohl věnovat svým koníčkům, kdy jeho hlavním koníčkem bylo právě sbírání a studium historických zbraní. Z důvodu stíhání s touto zálibou zcela přestal. Rodina jej sice do značné míry podporovala a nedošlo k vážnějším problémům, nicméně s manželkou se vztahy zhoršily, jelikož tato mu vyčítala pod vlivem stíhání, že se vůbec danou zálibou zabývá, opakovaně po něm požadovala, aby této záliby zanechal (což nakonec vlivem stíhání také učinil). Trestní stíhání žalobce mělo pochopitelně negativní vliv i na jeho rodinu, která měla zcela zákonitě obavu o žalobce. Nemateriální újma, která žalobci vznikla, je nevratná. Žalobce má v nejrůznějších evidencích neveřejného charakteru včetně operačně taktické evidence Policie ČR vyznačeno, že byl obžalován pro trestný čin, což je i v mezinárodní policejní spolupráci sdílená informace. Tuto skutečnost musí žalobce uvádět i při řízení o bezpečnostních prověrkách či žádostech o víza, což jej do konce života handicapuje. Žalobce přitom nijak nepřispěl k průtahům v řízení, snažil se využít dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, předmět řízení byl pro žalobce velmi významný, protože odsouzení by pro něj znamenalo ztrátu zaměstnání a zdroje obživy. V důsledku shora uvedených skutečností žalobce svoji nemajetkovou újmu ocenil částkou 200 000 Kč, kterou podrobněji vyčíslil takto: poškození dobrého jména v očích veřejnosti a kolegů, rovněž způsobené medializací případu, včetně vyjádření státního zástupce 100 000 Kč, újma způsobená žalobci na psychickém zdraví, životní pohodě 50 000 Kč, újma způsobená ztrátou záliby, tedy újma na osobním životě co do trávení volného času 20 000 Kč, újma na spokojeném rodinném životě žalobce 20 000 Kč, následky pro další profesní život 10 000 Kč. Přičemž v rámci uvedených částek zohledňuje zjevně nesprávný a šikanózní postup OČTŘ, již s ohledem na ustálenou soudní judikaturu ve věci a tvrzení obžaloby jsoucí v rozporu s důkazy, jakož i délku řízení, která je značná už s ohledem na jasnou skutkovou situaci a charakter věci. Žalobce vyzval žalovanou výzvou ze dne [datum] k úhradě zadostiučinění za vzniklou nemajetkové újmu v penězích, s ohledem na to, že ve smyslu § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., je zjevně zadostiučinění v nepeněžní formě nedostatečné. Žalovaná však do dnešního dne výzvu nevyřídila. S ohledem na uplynutí 6 měsíční lhůty pro vyřízení věci ze strany žalované dne [datum] a blížící se promlčecí lhůtu je nucen žalobce se domáhat zadostiučinění soudně, touto žalobou. Ode dne následujícího po uplynutí 6 měsíční lhůty pro vyřízení tedy žalobce uplatňuje úrok z prodlení z žalované částky, tedy ode dne [datum]. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, navrhovala její zamítnutí a uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná činí nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne [datum] (žádostí ze dne [datum]) uplatnil z důvodů v žalobě popsaných nárok na přiměřené zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v celkové výši 200 000 Kč spočívající v náhradě nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum]. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., požadované přiměřené zadostiučinění však nebylo žalobci poskytnuto z důvodu aplikace ust. § 12 z. č. 82/1998 Sb. Ze spisu Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou, sp. zn. 1 T 81/2017 bylo žalovanou zjištěno, že dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání proti žalobci ze spáchání [anonymizováno] nedovolené ozbrojování dle § 279 odst. 3 písm. b) trestního zákoníku. Dne 26. 6. 2017 podalo Krajské státní zastupitelství v Brně, pobočka v Jihlavě obžalobu Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou. Dne [datum] bylo Okresním soudem ve Žďáru nad Sázavou rozhodnuto o postoupení věci řediteli Ochranné služby Policie ČR, neboť nejde o trestný čin a zažalovaný skutek by mohl být poso