12 C 383/2019-49 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Pan [celé jméno manžela] se svým návrhem ze dne [datum] domáhal rozvodu manželství se svojí manželkou paní [celé jméno manželky] a uvedl, že z jejich manželství se narodily dvě nezletilé děti – [jméno] a [jméno] [příjmení]. Uvedl dále, že z počátku bylo manželství spokojené, společně se starali o domácnost a vychovávali své děti. Asi před třemi lety se začaly jejich názory rozcházet, což vyvolávalo různá nedorozumění. Situace vyvrcholila natolik, že si s manželkou přestali rozumět a on se v září 2017 ze společné domácnosti odstěhoval. Od té doby nevedou společnou domácnost a manželství se stalo pouze formálním svazkem, který neplní svoji funkci. Manželka s rozvodem manželství souhlasí a příčiny rozvratu manželství oba spatřují v rozdílnosti povah a názorů. Paní [celé jméno manželky] s rozvodem manželství souhlasila, potvrdila dohodu s manželem o rozvázání manželství. Usnesením ze dne 13. 1. 2020 č.j. 12 C 383/2019-12 soud řízení přerušil do doby pravomocného skončení řízení o úpravě poměrů nezl. dětí účastníků – [jméno], narozeného [datum], [jméno], narozené [datum], a [jméno], narozeného [datum], [anonymizováno], vedeného zdejším soudem pod sp. zn. 4 P 230/2017. Usnesením ze dne 3. 1. 2022 č.j. 12 C 383/2019-23 soud rozhodl o pokračování v řízení. Na základě provedeného dokazování, zejména z oddacího listu účastníků, jejich shodných tvrzení zjištěných z jejich účastnických výpovědí, obsahu připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. 4 P 230/2017, soud zjistil a má za prokázané, že manželství tito manželé uzavřeli dne [datum] před Městským úřadem v Novém Městě na [anonymizováno], u obou se jednalo o manželství první, oba jsou národnosti české a státní příslušnosti ČR, poslední společné bydliště účastníků bylo na adrese [adresa], čímž je dána příslušnost zdejšího soudu k rozhodnutí v této věci (ust. § 383 z.ř.s.). Dále má soud za prokázané, že z tohoto manželství se narodily dvě nezletilé děti – [jméno], [datum narození], a [jméno], [datum narození], [anonymizováno]. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 18. 10. 2017 č.j. 9 Nc 561/2017-31 soud schválil dohodu rodičů, dle které se nezletilé děti [jméno] a [jméno] [příjmení] svěřují pro dobu po rozvodu manželství rodičů do péče matky [celé jméno manželky] a otec [celé jméno manžela] se zavázal přispívat na výživu obou nezletilých dětí celkem částkou [částka] měsíčně. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Rozsudkem ze dne 1. 11. 2021 č.j. 4 P 230/2017-109 potom byl shora uvedený rozsudek změněn tak, že obě nezletilé děti [jméno] a [jméno] [příjmení] se svěřují pro dobu po rozvodu manželství do péče matky [celé jméno manželky] a otec [celé jméno manžela] je povinen přispívat na jejich výživu celkem měsíčně částkou [částka]. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum] a reagoval na skutečnost, že za trvání tohoto manželství se manželce [celé jméno manželky] narodily další dvě nezletilé děti – [jméno], [datum narození], a [jméno] [jméno], [datum narození], [anonymizováno]. U těchto nezletilých dětí potom bylo rozsudkem zdejšího soudu ze dne 11. 8. 2021 č.j. 5 Nc 452/2020-142 určeno, že pan [celé jméno manžela] není otcem nezletilých [jméno] [celé jméno manžela] a [jméno] [jméno] [celé jméno manžela]. Dále má soud za prokázané, že toto manželství je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a není naděje na obnovení manželského soužití těchto manželů, což oba jednoznačně vyloučili. Z jejich shodných tvrzení vyplývá, že od září 2017 nežijí společně, nevedou společnou domácnost, žijí si každý svým způsobem života. Jejich manželství je již ryze formální svazek, o čemž svědčí i ta skutečnost, že za trvání tohoto manželství se paní [celé jméno manželky] narodily další dvě nezletilé děti, u kterých bylo otcovství pana [celé jméno manžela] popřeno, jak o tom svědčí i citovaný rozsudek zdejšího soudu ze dne 11. 8. 2021 č.j. 5 Nc 452/2020-142. Oba manželé potom se shodli nejenom na tom, že chtějí svoje manželství ukončit rozvodem, ale shodli se také na příčinách rozvratu svého manželství, které oba spatřovali v rozdílnosti svých povah a názorů. Za dané situace tak má soud za prokázané, že byly naplněny všechny podmínky stanovené § 755 o.z., a proto podané žalobě vyhověl a toto manželství ukončil rozvodem. O nákladech řízení soud rozhodl s odkazem na ust. § 23 z.ř.s. dle, kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Protože soud nezjistil takové okolnosti, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z manželů, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.