13 C 5/2022-74 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 5 643,51 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ [anonymizováno]“) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž nedílnou součástí byly též všeobecné obchodní podmínky a ceník [anonymizováno]. Součástí uvedené smlouvy bylo i ujednání o pronájmu přijímacího zařízení. Žalovaný však sjednanou cenu za pronajaté zařízení nehradil řádně a včas, kdy mu takto postupně vznikl dluh ve výši 643,51 Kč. Společnost [anonymizováno] následně od smlouvy odstoupila a současně žalovaného vyzvala k vrácení pronajatého zařízení. Žalovaný však přes opakované výzvy zařízení nevrátil, a proto mu byla [právnická osoba] naúčtována smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč. Společnost [anonymizováno] poté předmětnou pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni, a to smlouvou ze dne [datum]. Přestože byl žalovaný o postoupení pohledávky vyrozuměn, žalobkyni na svém dluhu ničeho nezaplatil ani v reakci na předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V průběhu řízení došlo k úhradě dlužné jistiny a žalobkyně tak podáním ze dne [datum] vzala žalobu částečně zpět, a to co do zaplacené částky 5 634,51 Kč. Nadále pak žalobkyně požadovala zaplacení příslušenství předmětné pohledávky, a to úroky z prodlení ve výši 220,39 Kč. 4. V návaznosti na výše uvedené soud řízení částečně zastavil podle § 96 odst. 1, 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“); výrok I. 5. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. žalovaný nereagoval a žalobkyně s takovým postupem vyslovila souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a k projednání věci nenařizoval jednání. 6. Skutkový stav tvrzený žalobkyní vzal soud za zjištěný a prokázaný na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne [datum], zakázkového listu k této smlouvě o instalaci pronajatého zařízení ze dne [datum], výpisu z klientského účtu [číslo] ceníku služeb [anonymizováno], všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [právnická osoba] pro domácnosti, předložených vyúčtování (konkrétně vyúčtování [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti dne [datum], vyúčtování [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti dne [datum], vyúčtování [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti dne [datum], vyúčtování [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti dne [datum], vyúčtování [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti dne [datum]), z odstoupení [právnická osoba] od předmětné smlouvy adresovaného žalovanému, datovaného dnem [datum], z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum], smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalobkyní, vč. potvrzení o úhradě ceny za postoupení pohledávek a přílohy [číslo] – seznamu postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky adresované žalovanému od původní věřitelky, [právnická osoba] dne [datum], předžalobní upomínky žalobkyně vč. záznamu o sledování zásilky [anonymizováno]. Z vyjmenovaných důkazů je zřejmé, že žalovaný dne [datum] uzavřel se [právnická osoba] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, vč. pronájmu přijímacího zařízení. Na základě této smlouvy [právnická osoba] umožnila žalovanému přístup k síti internet a umožnění přenosu rozhlasových a televizních signálů po kabelu a poskytování dalších doplňkových služeb, a to spolu s pronájmem přijímacího zařízení. Žalovaný se zavázal za poskytnuté služby a pronájem řádně a včas hradit vyúčtované ceny. Žalovaný však svému závazku nedostál, když mu na vyúčtování z října 2017 až ledna 2018 vznikl dluh na pronájmu zařízení v celkové výši 643,51 Kč. Jelikož svůj dluh i přes upomínky nevyrovnal, odstoupila [anonymizováno] od smlouvy a žalovaného vyzvala k vrácení pronajatého zařízení, pod smluvní pokutou 5 000 Kč. Když žalovaný ničeho na svém dluhu neuhradil, ani nevrátil pronajaté zařízení, vyúčtovala [anonymizováno] žalovanému smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč, kterou však žalovaný rovněž nezaplatil. Předmětnou pohledávku později [anonymizováno] postoupila žalobkyni, která žalovaného rovněž marně vyzývala k úhradě. Když žalovaný nezareagoval ani na předžalobní upomínku, obrátila se žalobkyně se svým nárokem v celkové výši 5 643,51 Kč k soudu, přičemž současně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných vyúčtování, resp. dlužné smluvní pokuty. Jak dokládá předložený výpis z účtu, žalovaný dne [datum] uhradil dlužnou jistinu, a žalobkyně proto nadále požadovala toliko zaplacení úroku z prodlení, který kapitalizovala ve výši 220,39 Kč. 7. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný a [právnická osoba] spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o poskytování elektronických komunikací [číslo] (jakožto smlouvu podle zákona č. 127/2006 Sb., o elektronických komunikacích, resp. jako nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“)), v rámci které byl mj. sjednán pronájem přijímacího zařízení podle § 2201 o.z. Žalovaný se zavázal za poskytnuté služby a pronájem zařízení platit vyúčtované ceny, to však nečinil, když řádně a včas neuhradil několik vystavených vyúčtování v celkové výši 643,51 Kč. V návaznosti na to [právnická osoba] smluvní vztah se žalovaným ukončila, a to v souladu se smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami. Žalovaný byl proto vyzván k vrácení přijímacího zařízení, kdy byl současně výslovně upozorněn, že nevrácení zařízení je sankcionováno smluvní pokutou ve výši 5 000 Kč. Jelikož žalovaný zařízení nevrátil, vyúčtovala mu [právnická osoba] v souladu se smlouvou a § 2048 o.z. uvedenou smluvní pokutu. Tím, že svůj dluh žalovaný nevyrovnal včas, ocitl se v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 o.z. Pohledávka za žalovaným byla poté v souladu s § 1879 a násl. o.z. postoupena na žalobkyni, která žalovaného rovněž marně vyzývala k úhradě. Teprve po podání žaloby žalovaný svůj dluh vyrovnal, i to ovšem bez příslušenství – zákonného úroku z prodlení vypočteného podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil žalobkyni zaplatit částku 220,39 Kč (výrok II.), když ve zbytku bylo řízení pro zpětvzetí zastaveno. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř., kdy přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému (žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení v plné výši, i za část řízení zastavenou pro zpětvzetí, když část řízení byla zastavena pro chování žalovaného – zaplacení částky po podání žaloby). Náklady řízení ve výši 3 667 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 3 267 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ a.t.“), za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), mimosmluvní odměny za částečné zpětvzetí žaloby ve výši 1 500 Kč podle § 7 bod 4. a.t. ve spojení s § 14b odst. 3 a.t., z náhrady hotových výdajů ve výši 3 x 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. za první tři jmenované úkony právní služby a ve výši 300 Kč za částečné zpětvzetí žaloby podle § 14b odst. 5 písm. b) a.t. a z částky 567 Kč jako náhrady daně z přidané hodnoty přiznané v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud rozhodl o nákladech řízení ve snížené výši podle § 14b a.t., jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaném na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.). 10. Pro úplnost je třeba dodat, že přestože byla část řízení zastavena pro zpětvzetí, nebylo rozhodováno o vracení soudního poplatku ve smyslu § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když v souvislosti se zpětvzetím návrhu před prvním jednáním se vrací soudní poplatek snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, přičemž v této věci byl za