6 C 301/2021-39 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 23. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 599,70 Kč. V žalobě uvedla, že účastníci mezi sebou uzavřeli smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací. Žalobkyně v tomto řízení nárokuje pouze zaplacení kupní ceny zařízení, tj. nároky, o nichž je oprávněn rozhodnout civilní soud. Na základě smlouvy [číslo] ze dne 20. 3. 2017, smlouvy [číslo] ze dne 16. 12. 2017 a smlouvy [číslo] ze dne 8. 3. 2018 žalovaný dluží celkem částku 7 599,70 Kč. Žalovaný na tento dluh žalobkyni ničeho neuhradil, přestože byl k tomu vyzván předžalobní výzvou ze dne 11. 7. 2019. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Z listinných důkazů, a to z potvrzení o uzavření dohody o splátkách ceny zařízení [číslo] ze dne 20. 3. 2017, [číslo] ze dne 16. 12. 2017 a [číslo] ze dne 8. 3. 2018, všeobecných podmínek, podmínek služby [název] splátky, vyúčtování zboží a služeb [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] oznámení o ukončení poskytování služeb ze dne 16. 10. 2018 a výzvy k úhradě dluhu ze dne 11. 7. 2019 byl zjištěn následující skutkový stav. Účastníci mezi sebou uzavřeli kupní smlouvy ohledně zařízení Apple iPhone 7 32 GB Black v ceně 16 477 Kč, Huawei P9 lite v ceně 4 277 Kč a Huawei P9 lite 2017 Black v ceně 4 501 Kč, na která z části žalovaný kupní cenu uhradil již při uzavření smlouvy a ve zbylé části byl povinen žalovaný cenu uhradit ve splátkách. Jednotlivé splátky byly žalovanému vyúčtovány, žalovaný se však dostal do prodlení s jejich zaplacením, takže má z tohoto titulu vůči žalobkyni dluh v celkové výši 7 599,70 Kč. Žalovaný na tento svůj dluh žalobkyni nic neuhradil, přestože byl k tomu vyzván s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky ve výši 7 599,70 Kč vyplývá z kupních smluv, které byly mezi účastníky uzavřeny ve smyslu ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). Žalobkyni vznikl na základě těchto smluv nárok na zaplacení zboží, které bylo žalovanému řádně dodáno a vyúčtováno. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 7. Žalobkyně ve svém návrhu požadovala přiznání náhrady nákladů řízení ve výši 5 119 Kč, tj. nákladů řízení vyčíslených podle ust. §§ 7 a 13 advokátního tarifu. Jelikož se v tomto případě jedná o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení dle ust. § 14b advokátního tarifu. Žalobkyně u zdejšího soudu opakovaně uplatňuje totožné nároky vůči žalovaným (např. v řízení vedeném u tohoto soudu pod sp. zn. 12 C 216/2020 či 12 C 187/2020). Jinak by případně mohla být hodnocena výše nákladů právního zastoupení v souvislosti s obhajováním uplatněného nároku v reakci na individuálně uplatněnou obranu žalovaného, avšak takové náklady zde vynaloženy nebyly, a proto nebyl důvod odchýlit se od aplikace ust. § 14b advokátního tarifu a soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 8. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.