7 C 16/2022-17 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení 1 510 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] nastoupil přepravu na lince [právnická osoba] podnik města Jihlavy, a.s., [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“). Mezi žalovaným a původní věřitelkou tak došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob. Při kontrole revizorem původní věřitelky bylo zjištěno, že žalovaný nastoupil přepravu bez platného jízdního dokladu, žalovanému proto bylo předepsáno neuhrazené jízdné ve výši 10 Kč dle Tarifu jízdného a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč, a to dle § 18a zákona o silniční dopravě a § 37 zákona o drahách. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani na základě zaslané písemné výzvy. Předmětná pohledávka pak byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Soud má za zcela prokázané, že žalovaný dne [datum] cestoval linkou č. B původní věřitelky bez platné jízdenky, neboť při kontrole pověřeným pracovníkem nebyl schopen prokázat se platnou jízdenkou. Osoba pověřená dopravcem kontrolou jízdních dokladů o provedené přepravní kontrole sepsala zápis dne [datum] [číslo] osoba pověřená přepravcem zjistila osobní údaje žalovaného z průkazu zdravotní pojišťovny, žalovaný zápis podepsal. <i>5. Podle § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen podle písm. a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, dále podle písm. b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě, dále podle písm. c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu, dále podle písm. d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b).</i> <i>Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.</i> <i>Podle § 7 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, která je prováděcím předpisem k zákonu o drahách a zákonu o silniční dopravě, nezakoupil-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce ve smluvních přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdenku s přirážkou. Nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 citovaného ustanovení a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podrobnosti týkající se prodeje jízdenek, příplatků a místenek ve výdejnách jízdenek ve stanici nebo v jiných zařízeních, kde je možno zakoupit si jízdenku předem, podmínek jejich vracení, druhu, formy, případně vzorů jízdenek, příplatků a místenek a způsobu označení jízdenky pro jednotlivou jízdu při samoobslužném způsobu odbavování cestujících, stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách.</i> <i>Podle § 15 citované vyhlášky porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy je, jestliže cestující při přepravě dle písm. a) nemá zakoupenu jízdenku při nástupu do vozidla, přestože mu dopravce umožnil její koupi před nástupem do vozidla, dále dle písm. b) nemůže se prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě.</i> <i>Podle § 49 odst. 1 citované vyhlášky dopravce ve veřejné drážní osobní dopravě na dráze celostátní a regionální a na dráze lanové vyhlašuje smluvní přepravní podmínky uveřejněním jejich plného znění v Přepravním a tarifním věstníku a dále je zveřejňuje na místech určených pro styk s cestujícími a podstatnou část z nich zveřejňuje v knižním vydání jízdního řádu, případně i ve vozidle. Dopravce ve veřejné linkové dopravě vyhlašuje smluvní přepravní podmínky uveřejněním jejich plného znění na místech určených pro styk s cestujícími a dále podstatnou část z nich zveřejňuje v jízdním řádu a ve vozidle. Dopravce v městské hromadné dopravě vyhlašuje smluvní přepravní podmínky uveřejněním jejich plného znění na místech určených pro styk s cestujícími a podstatnou část z nich zveřejňuje ve vozidle, případně v jízdním řádu. Podle § 49 odst. 2 citované vyhlášky smluvní přepravní podmínky vyhlášené podle odstavce 1 nesmějí být v rozporu s ustanoveními tohoto přepravního řádu ani s ustanoveními jiných právních předpisů. Úroveň poskytovaných přepravních služeb nesmí být smluvními přepravními podmínkami zhoršena osobám, jejichž potřeby jsou uspokojovány, oproti úpravě dané tímto přepravním řádem. Podle § 49 odst. 3 citované vyhlášky uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem.</i> 6. Podle smluvních přepravních podmínek a tarifu jsou blíže konkretizována práva a povinnosti osob při přepravě, povinnost platit jízdné, přepravní kontrola, výše přirážky k jízdnému. 7. Žalovaný uzavřel s původní věřitelkou nejpozději okamžikem nastoupení do vozidla původní věřitelky přepravní smlouvu o přepravě osob dle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), ve spojení s § 3 vyhlášky 175/2000 Sb., avšak pověřenému pracovníku původní věřitelky se neprokázal platnou jízdenkou, čímž nesplnil povinnost uloženou mu ustanovením § 37 odst. 5 zákona o drahách a přepravními podmínkami. Přepravní přirážku je pak žalovaný povinen uhradit v souladu s ustanovením § 49 odst. 3 výše citované vyhlášky č. 175/2000 Sb., za použití smluvních přepravních podmínek a tarifu dopravce. V souladu s citovanými právními předpisy a přepravními podmínkami byla dopravcem ke stanovenému jízdnému ve výši 10 Kč připočtena přirážka ve výši 1 500 Kč. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni dle § 1879 a násl. občanského zákoníku. S poukazem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou, a zavázal proto žalovaného k úhradě částky dle žaloby. Není pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu dle § 1968 občanského zákoníku, tudíž žalobkyni přísluší vedle jistiny též úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěch neměl. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 089 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a dále je nutno připočíst