7 C 30/2022-19 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 5. 8. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 441 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo [anonymizována dvě slova] - [rok] [anonymizováno], tedy pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zn. [anonymizováno], [registrační značka] Smlouvou bylo sjednáno pojistné ve výši 311 Kč s roční splatností, počátek pojištění byl stanoven na 5. 8. 2013. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné 5. 8. 2019; v důsledku marného uplynutí dodatečné lhůty k uhrazení dlužného pojistného zanikla pojistná smlouva ke dni 27. 12. 2019. Za období od 5. 8. 2019 do 27. 12. 2019 se tak žalobkyně domáhala na dlužném pojistném částky 441 Kč a dále kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné částky 441 Kč za období od 28. 12. 2019 do 5. 8. 2020 ve výši 27 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 12. 6. 2020, žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Mezi účastníky řízení byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. [anonymizováno], [registrační značka], s počátkem pojištění [datum]. Žalovanému podle ní vznikla povinnost hradit žalobkyni pojistné ve výši 311 Kč ročně. Žalovaný pojistné řádně a včas nehradil, žalobkyně vyzvala 2. 10. 2019 žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve výši 294 Kč. Dopisem ze dne 9. 1. 2020 žalobkyně informovala žalovaného o zániku pojištění ke dni 26. 12. 2019 a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 141 Kč. Dopisem ze dne 10. 3. 2020 pak žalobkyně vedle dluhu 141 Kč uplatnila též náklady na vymáhání ve výši 300 Kč, celkem tedy za období od 5. 8. 2019 do 27. 12. 2019 částku ve výši 441 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 12. 6. 2020 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě žalované částky, žalovaný však neuhradil ničeho. <i>5. Podle § 3028 odst. 3 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.</i> <i>Podle ustanovení § 2 zákona č. 37/2004 Sb., zákona o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen„ zákon o pojistné smlouvě“) je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.</i> <i>Podle § 5 odst. 1 a 2 zákona o pojistné smlouvě je-li zvláštním právním předpisem stanovena osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu (dále jen "povinné pojištění"), lze se v pojistné smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto zákona, jen pokud to tento zákon nebo zvláštní právní předpis připouští a nedojde-li tím ke snížení rozsahu soukromého pojištění stanoveného zvláštním právním předpisem. Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné oprávněné osoby.</i> <i>Podle § 3 odst. 1 věty prvé až třetí zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění k datu uzavření smlouvy, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla.</i> <i>Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zaniká pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.</i> <i>Podle ustanovení § 13 odst. 2 věty prvé zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.</i> <i>Podle § 517 odst. 1 věty prvé zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2014 (dále jen„ obč. zák.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla důvodná. Soud má za to, že v daném případě byla platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, subsidiárně podle zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Žalovanému vznikla povinnost platit za pojistné období sjednané pojistné, což řádně vůči žalobkyni nesplnil. Žalobkyni po právu náleží pojistné až do zániku pojištění, a to v poměrné výši 441 Kč za období od 5. 8. 2019 do 27. 12. 2019; součástí uplatněné částky pojistného jsou i náklady na upomínání a vymáhání dlužného pojistného ve výši 300 Kč. Není pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu dle § 517 odst. 1 obč. zák., takže žalobkyni přísluší podle § 517 odst. 2 obč. zák. vedle jistiny též úroky z prodlení, jejichž výše byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. za období od 28. 12. 2019 do 5. 8. 2020 ve výši 27 Kč. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěch neměl. Náklady řízení ve výši 1 296 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 896 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny z tarifní hodnoty ve výši 441 Kč dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby realizované před podáním návrhu ve věci à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka) s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, tj. 441 Kč, dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku 155 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 741 Kč v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. 8. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).