7 C 66/2022-19 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 050 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně návrh odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] v [údaj o čase] hod. a dne [datum] v [údaj o čase] hod. uskutečnil jízdu vozidlem žalobkyně bez platného jízdního dokladu; dne [datum] na tramvajové lince [číslo] na zastávce [příjmení] a dne [datum] na tramvajové lince [číslo] na zastávce [příjmení] [anonymizováno], tedy na zastávkách hromadné dopravy provozované žalobkyní se nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem, a naplnil tak podmínky pro to, aby na něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného 2 x 25 Kč a přirážky 2 x 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaný cestoval dne [datum] v [údaj o čase] hodin tramvajovou linkou [číslo] dne [datum] v [údaj o čase] hodin tramvajovou linkou [číslo] hromadné dopravy provozované žalobkyní bez platné jízdenky, neboť při kontrole pověřeným pracovníkem žalobkyně se nebyl schopen prokázat platným jízdním dokladem. Osoba pověřená žalobkyní kontrolou jízdních dokladů sepsala o provedených přepravních kontrolách zápis ze dne [datum] [číslo] ze dne [datum] [číslo] osoba pověřená žalobkyní zjistila osobní údaje žalovaného z [číslo obč. průkazu]; žalovaný oba zápisy podepsal. <i>5. Podle § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen podle písm. a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, dále podle písm. b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě, dále podle písm. c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu, dále podle písm. d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b).</i> <i>Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.</i> <i>Podle § 7 odst. 5, 6, 7 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, která je prováděcím předpisem k zákonu o drahách a zákonu o silniční dopravě (dále jen„ vyhláška“), nezakoupil-li si cestující jízdenku před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdenky, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdenek a cestující si zakoupí jízdenku po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce ve smluvních přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdenku s přirážkou. Nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 citovaného ustanovení a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podrobnosti týkající se prodeje jízdenek, příplatků a místenek ve výdejnách jízdenek ve stanici nebo v jiných zařízeních, kde je možno zakoupit si jízdenku předem, podmínek jejich vracení, druhu, formy, případně vzorů jízdenek, příplatků a místenek a způsobu označení jízdenky pro jednotlivou jízdu při samoobslužném způsobu odbavování cestujících, stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách.</i> <i>Podle § 15 citované vyhlášky porušením přepravních podmínek z hlediska bezpečnosti cestujícího, bezpečnosti jiných osob a ochrany zdraví, bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy a z hlediska zajištění řádné, klidné a pohodlné přepravy je, jestliže cestující při přepravě dle písm. a) nemá zakoupenu jízdenku při nástupu do vozidla, přestože mu dopravce umožnil její koupi před nástupem do vozidla, dále dle písm. b) nemůže se prokázat platným jízdním dokladem, odmítne zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému na místě.</i> <i>Podle § 49 odst. 1 citované vyhlášky dopravce vyhlašuje smluvní přepravní podmínky uveřejněním jejich plného znění na místech určených pro styk s cestujícími a způsobem umožňujícím dálkový přístup, s přístupností i pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, a v případě veřejné drážní osobní dopravy v Přepravním a tarifním věstníku. V případě integrovaných veřejných služeb v přepravě cestujících se za uveřejnění plného znění smluvních přepravních podmínek rovněž považuje uveřejnění odkazu na přepravní podmínky vyhlášené a zveřejněné příslušným objednatelem nebo organizátorem. Podle § 49 odst. 2 citované vyhlášky smluvní přepravní podmínky vyhlášené podle odstavce 1 nesmějí být v rozporu s ustanoveními tohoto přepravního řádu ani s ustanoveními jiných právních předpisů. Úroveň poskytovaných přepravních služeb nesmí být smluvními přepravními podmínkami zhoršena osobám, jejichž potřeby jsou uspokojovány, oproti úpravě dané tímto přepravním řádem.. Podle § 49 odst. 3 citované vyhlášky uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem.</i> <i>Podle Smluvních přepravních podmínek a tarifu jsou blíže konkretizována práva a povinnosti osob při přepravě, povinnost platit jízdné, přepravní kontrola, výše přirážky k jízdnému.</i> <i>Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 6. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku z přepravní smlouvy jako důvodnou. Žalovaný tím, že se dne [datum] a dne [datum] neprokázal platnou jízdenkou pověřenému pracovníku žalobkyně, nesplnil povinnost uloženou mu ustanovením § 37 odst. 5 zákona o drahách a přepravními podmínkami. Přepravní přirážku pak byl žalovaný povinen uhradit v souladu s ustanovením § 49 odst. 3 výše citované vyhlášky č. 175/2000 Sb., za použití smluvních přepravních podmínek žalobkyně. V souladu s citovanými právními předpisy a přepravními podmínkami byla žalobkyní ke stanovenému jízdnému připočtena zákonná přirážka. S poukazem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou, a zavázal proto žalovaného k úhradě částky dle žaloby. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 089 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby à 200 Kč (převzetí a př