8 C 156/2021-18 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Žalobkyně podala dne 14. 9. 2021 návrh, kterým se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 974,29 Kč s úrokem z prodlení, a to jako ceny za dodávku elektřiny dodaných žalobkyní žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi účastníky dne 17.2.2015 a z vyúčtování dodávky elektřiny v období od 16.11.2019 do 10.11.2020 soud zjistil, že žalobkyně dodávala žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu a za její dodávku byl žalovaný povinen zaplatit žalobci cenu vyúčtovanou žalobkyní. Za uvedené období měl žalovaný za dodávku elektřiny zaplatit žalobkyni částku 974,29 Kč, faktura byla splatná 2.12.2020 Cena odebrané elektřiny za uvedené období činila 9 454,28 Kč a částka 8 480 Kč představuje zaplacené zálohy. Na základě shora zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že je návrh důvodný. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny podle zákona č. 458/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Na základě těchto smluv dodávala žalobkyně žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal za ni platit cenu vyúčtovanou žalobkyní. Žalobkyni tak dluží za dodávku elektřiny částku 974,29 Kč. Protože žalovaný neuhradil cenu za elektřinu řádně a včas, dostal se do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Podle ust. § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je proto povinen zaplatit žalobkyni též úroky z prodlení, jejichž výše vyplývá z vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Podle ust. 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Tyto představují soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč (tři úkony po 200 Kč, § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů zejména vyhl.č. 120/2014 Sb., převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní upomínka) a hotové výdaje 300 Kč (tři úkony po 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.) a daň s přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokátky, která žalobkyni zastupovala. V daném případě použil soud pro výpočet odměny a hotových výdajů advokáta zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení v části páté vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zejména vyhl. č. 120/2014 Sb., protože řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění do 50 000 Kč, obdobné řízení je vedeno u zdejšího soudu pod sp.zn. 10 C 311/2021.