8 C 21/2022-54 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně podala dne [datum] návrh, kterým se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 3 469 Kč, a to jako zákonného příspěvku placeného vlastníkem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla včetně nákladů na jeho uplatnění a vymáhání. Jedná se o nárok vyplývající z § 4 odst. 1 a 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů. 2. Žalovaný uvedl, že předmětná vozidla neodhlásil z důvodu omezení úředních hodin na [anonymizována dvě slova] ve [obec], o čemž žalobkyni informoval. 3. Z korespondence mezi účastníky, zejména z výzev k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne [datum], upomínek k úhradě, předžalobní výzvy a zprávy městského úřadu soud zjistil, že žalovaný byl v období od 21. 10. do [datum] veden jako provozovatel a vlastník vozidla [registrační značka] a [anonymizováno] [číslo], k nimž v tomto období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidel. V návaznosti na tuto skutečnost žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě zvláštního příspěvku vyplývajícího z nepojištění vozidla celkem ve výši 2 869 Kč (1 235 Kč a 1 634 Kč) a nákladů na jejich uplatnění a vymáhání ve výši 2 x 300 Kč. Výše příspěvku vyplývá z násobku denní sazby za provozování vozidla bez pojištění a počtu dnů, kdy vozidlo v rozporu se zákonem nebylo pojištěno, požadovaná výše nákladů na vymáhání pak vyplývá přímo ze zákona č. 168/1999 Sb. Splatnost zákonného poplatku a nákladů nastala dne [datum], žalovaný však žalobkyni ani přes upomínky ničeho neuhradil. 4. Z informací pořízených z internetu soud zjistil, že pro odhlášení vozidel příslušný [stát. instituce] měl v období od [číslo] do [datum] pouze omezené úřední hodiny. 5. Na základě shora zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že je návrh důvodný. Skutečnost, že byly omezené úřední hodiny na příslušném městském úřadě, žalovaného povinnosti vozidla odhlásit nezbavuje. 6. Podle § 4 odst. 1 zákona [číslo] sb. ve znění pozdějších předpisů je vlastník vozidla, až na výjimky, povinen uhradit [obec] kanceláři pojistitelů příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s citovaným zákonem, tedy nebylo podle citovaného zákona pojištěno pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Způsob výpočtu tohoto příspěvku je uveden v odst. 3 citovaného ustanovení, a to jako součin počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Vedle tohoto příspěvku má [anonymizováno] ještě právo na náhradu nákladů na uplatnění příspěvku a jeho vymáhání (odst. 4 cit. ustanovení). 7. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaný ve sporném období provozoval vozidla bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem těchto vozidel podle zákona č. 168/1999 Sb., tedy provozoval vozidla v rozporu s tímto zákonem, a je proto povinen žalobkyni uhradit příspěvek podle § 4 odst. 1 citovaného zákona, v daném případě je to celkem 2 869 Kč Vedle toho je ještě povinen zaplatit částku 2 x 300 Kč jako náklady spojené s uplatněním příspěvku. 8. Protože žalovaný neuhradil příspěvek řádně a včas, je povinen zaplatit žalobkyni též úroky z prodlení (§ 1970 občasného zákoníku č. 89/2012 Sb.), jejichž výše vyplývá z vládního nařízení č. 351/2013 Sb.). 9. Podle ust. 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Tyto představují soudní poplatek ve výši 400 Kč a hotové výdaje spojené s předžalobní výzvou a podáním žaloby, a to v částkách po 100 Kč za každý z těchto úkonů (§ 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.). Za dva uvedené úkony nebyla žalobkyni přiznána náhrada nákladů spojených se zastupováním advokátem, neboť tyto náklady nejsou účelně vynaloženými náklady (viz Nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 988/12 nebo usnesení sp.zn. IV. ÚS 223/12 a usnesení Krajského soudu v [obec] – pobočka v Jihlavě ze dne 19. 10. 2020, č.j. 54 Co 247/2020 – 12). 10. Soud dále přiznal žalobkyni odměnu za zastupování advokátem podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 000 Kč za 1 úkon (účast na jednání dne [datum] – ust. § 11 odst. 1 a. t.), 300 Kč představující paušální náhradu výdajů podle § 13 odst. 4 a. t., náhradu za promeškaný čas (ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t. za 6 započatých půlhodin po 100 Kč, tedy 600 Kč za cestu k soudnímu jednání a zpět. Daň z přidané hodnoty pak činí z částky 1 900 Kč 399 Kč. U těchto úkonů se nejedná o typickou činnost žalobkyně, jak je popsáno shora, ale o nezbytný úkon učiněný v reakci na individuálně uplatněnou obranu žalovaného, a soud proto přiznal náklady za zastupování advokátem podle advokátního tarifu. 11. Konečně právnímu zástupci náleží i náhrada cestovních výdajů vzniklých v souvislosti s výše uvedenou cestou. Při použití osobního automobilu Hyundai s kombinovanou spotřebou 4,5 litru motorové nafty na 100 km jízdy (dle ust. § 158 odst. 4 věty třetí zák. č. 262/2006 Sb. ve znění předpisů pozdějších nutno vycházet z údaje o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropských společenství, jde o v pořadí třetí údaj o spotřebě dle předložené kopie technického průkazu vozu), průměrné ceně motorové nafty 36,10 Kč za litr (§ 4 písm. c) vyhl. č. 511/2011 Sb.) a sazbě základní náhrady za použití vozidla ve výši 4,70 Kč za kilometr jízdy (§ 1 písm. b) / téže vyhlášky) činila náhrada cestovních výdajů při 168 ujetých km celkem 1 062,51 Kč. 12. Za vyjádření k obraně žalovaného žalobkyně náklady řízení nepožadovala. 13. Celkem tedy náklady žalobkyně činí 3 961,51 Kč. 14. Lze pouze s politováním konstatovat, že pokud by žalobce na jednání netrval, náklady řízení by byly významněji nižší. 15. Podle ust. § 161 odst. 1 občanského soudního řádu uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 16. Soud uložil žalovanému s ohledem na důvody vzniku dlužné částky a jeho snahu věc řešit, uhradit dlužnou částku ve splátkách. Stejně tak stanovil delší lhůtu pro zaplacení nákladů řízení, když je přesvědčen, že odklad této úhrady nijak nepoškodí žalobkyni ani její právní zástupkyni a rozhodnutí soudu má být v prvé řadě rozhodnutím spravedlivým.