8 C 225/2022-23 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Návrhem ze dne [datum] se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 13 068 Kč s příslušenstvím, kdy v doplnění návrhu uvedla, že žalovanou částku požaduje spolu se smluvní pokutou ve výši celkem 5 175 Kč vypočtenou jako 0,05 % denně z fakturovaných částek bez DPH za každý den prodlení dle jednotlivých faktur a jejich splatností. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že se žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o elektronickém střežení objektu. Přestože se žalovaný zavázal hradit pravidelně fakturované částky, nečinil tak a žalobkyni neuhradil faktury v celkové výši 13 068 Kč. Dle předmětné smlouvy má vzhledem k prodlení s úhradou žalobkyně vůči žalovanému dále právo na smluvní pokutu. Jelikož žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni nevyrovnal, přestože byl k tomu opakovaně upomínán, obrátila se žalobkyně se svým nárokem k soudu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k zamýšlenému postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se účastníci nevyjádřili). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a k projednání věci nenařizoval jednání. 4. Ze smlouvy č. [rok] [číslo] o elektronickém střežení objektu prostřednictvím pultu centrální ochrany bezpečností agentury [právnická osoba] přílohy [číslo] k této smlouvě, výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku, knihy faktur žalobkyně a faktur [číslo] [číslo] [číslo] soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně žalovanému poskytovala sjednané služby. Poskytnuté služby mu následně vyfakturovala ve výši 3 x 4 356 Kč, které žalovaný neuhradil, a dluží tak žalobkyni částku 13 068 Kč. 5. V předmětné smlouvě bylo ujednáno (bod 4., odst. 4.4), že v případě prodlení platby je dodavatel (žalobkyně) oprávněn účtovat smluvní pokutu ve výši 0,05 % z prodlení z částky za každý den prodlení. Smluvní pokuta se odvíjí od cen bez DPH. 6. Faktura [číslo] zněla, stejně jako další dvě předmětné faktury, na 3 600 Kč bez DPH a byla splatná dne [datum], prvním dnem prodlení je tak [datum] a za dobu do [datum] (tj. za dobu, jak ji uplatnila žalobkyně) tedy smluvní pokuta za prodlení s úhradou jmenované faktury činí 1 713,60 Kč. 7. Faktura [číslo] byla splatná dne [datum], prvním dnem prodlení je tak [datum] a za dobu do [datum] tedy smluvní pokuta za prodlení s úhradou druhé jmenované faktury činí 1 054,80 Kč. 8. Konečně faktura [číslo] byla splatná dne [datum], prvním dnem prodlení je tak [datum] a za dobu do [datum] tedy smluvní pokuta za prodlení s úhradou třetí předmětné faktury činí 2 318,40 Kč. 9. Celkem tedy smluvní pokuta za dobu od splatnosti jednotlivých faktur do data podání žaloby (tj. za období vymezené žalobkyní) činí nikoliv požadovaných 5 175 Kč, nýbrž 5 086,80 Kč. V rozdílu proto soud žalobu zamítnul (výrok II.). 10. V ostatním soud žalobě vyhověl (výrok I.), když vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu návrh shledal důvodným. Při právním hodnocení věci přitom soud vycházel z § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) upravujícího nepojmenovanou smlouvu, § 1968 a násl. o.z. definujících prodlení dlužníka a § 2048 a násl. o.z. upravujících smluvní pokutu, přičemž shledal, že účastníci mezi sebou platně uzavřeli nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 1742 o.z., jíž se žalovaný zavázal hradit žalobkyni cenu za poskytnuté služby. Protože vyfakturované částky žalovaný nehradil, ocitl se v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 a násl. o.z., za což byl ze strany žalobkyně po právu sankcionován smluvní pokutou, která byla pro tento případ mezi účastníky sjednána, přičemž její výše není nepřiměřeně vysoká. Soud tedy žalovanému uložil zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši 13 068 Kč spolu se smluvní pokutou ve výši 5 086,80 Kč. Úrok z prodlení z dlužné částky žalobkyně nepožadovala. 11. O nákladech řízení soud rozhodnul podle § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci v zásadě úspěšná (soud návrh zamítnul jen v nepatrné části). Soud proto žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které v daném případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a paušální náhradě výdajů spojených s podáním žaloby ve výši 300 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve spojení § 151 odst. 3 o.s.ř. Náhrada nákladů za doplnění a opravu žaloby žalobkyni přiznána nebyla, když údaje uvedené v doplnění a opravě mohly (a měly) být obsaženy již v prvotním návrhu. 12. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř., uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.