10 C 249/2023-14 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Manželka se domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne 15. 8. 1981 před Městským národním výborem ve [obec]. Manželství je již více jak tři roky pouze formálním svazkem. Manžel je alkoholik, již dvakrát absolvoval protialkoholní léčbu, avšak neúspěšně. Jeho konzumace alkoholických nápojů se stupňuje a manžel odmítá další léčení. V důsledku požívání nadměrného množství alkoholu manžel hrubým způsobem slovně napadá manželku a vystavuje ji značnému psychickému tlaku. Z manželství se narodily dvě již zletilé děti. 2. Manžel s návrhem manželky na rozvod manželství nesouhlasil. 3. Z oddacího listu Městského národního výboru ve [obec], sv. II, roč. 1981, str. [anonymizováno], poř. [číslo] bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno 15. 8. 1981 před Městským národním výborem ve [obec]. Z účastnického výslechu manželky soud zjistil, že problémy mezi manžely trvají prakticky od uzavření manželství a spočívají v požívání alkoholu manžela. Poprvé absolvoval léčení v roce 2011, léčba se zdařila a manželství poté fungovala bez toho, aby žalovaný pil šest roků. Následně však začal opět pít, opět podstoupil léčbu, ta se však již nezdařila. Před 3 až 4 roky se negativní vliv alkoholu začal podepisovat na zdraví manžela, který za toto období několikrát upadl, přičemž při posledním pádu musela manželka volat rychlou záchrannou službu. Pro manželku byl poslední pád odstrašující a nechce se o manžela bát a nadále žít po jeho boku. Manželé bydlí v domě jejich syna, intimně se nestýkají asi tři roky. Manželství považuje za trvale rozvrácené. Z účastnického výslechu manžela soud zjistil, že manžel připustil, že požívá alkohol. Intimně se nestýkají půl roku. Pokud by bylo manželství rozvedeno, manžel by neměl střechu nad hlavou, neboť dům je ve vlastnictví syna, manželka si tam zřídila věcné břemeno. Uvedl, že by byl ochoten se rozvést, až si najde nějaké sociální bydlení. Zástupce manželky uvedl, že se manželé dohodli, že v případě rozvodu manželství bude moci manžel po přiměřenou dobu v domě setrvat do doby, než si sežene jiné bydlení. 4. Provedeným řízením má soud za prokázané, že manželství účastníků uzavřené dne 15. 8. 1981 je dlouhodobě a trvale rozvráceno, nelze očekávat obnovení manželského soužití, manželé spolu více než 6 měsíců nežijí, vážný rozvrat způsobil manžel nadměrným požíváním alkoholu. 5. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 tohoto zákona přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Dle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 6. V řízení tak bylo prokázáno, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno ve smyslu § 755 odst. 1 o. z., současně nebyla prokázána existence případných překážek rozvodu dle § 755 odst. 2 a 3 o. z. Skutečnost, že si manžel bude muset po rozvodu najít nové bydlení, nelze v posuzovaném případě považovat za překážku rozvodu, neboť soud v souladu s § 756 o. z. dospěl k závěru, že příčinou kvalifikovaného rozvratu manželství je nadměrné užívání alkoholu manželem. Manžela tedy nelze ve smyslu § 755 odst. 2 o. z. považovat za osobu, která se na rozvratu manželství převážně nepodílela. Soud proto dospěl k závěru, že návrh manželky na rozvod manželství byl důvodný, a proto mu bylo vyhověno. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 z. ř. s., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť soud neshledal žádné okolnosti, které by přiznání náhrady nákladů řízení některé ze stran odůvodňovaly, manželé shodně náhradu nákladů řízení nepožadovali.