11 C 179/2022-28 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 423 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník osobního automobilů se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód] v období od [datum] do [datum] (dále jen„ první vozidlo“) a se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód] v období od [datum] do [datum] (dále jen„ druhé vozidlo“) neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv mu tato povinnost vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalobkyni tak v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikl nárok na příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla porušována výše uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Jelikož první vozidlo nebylo při denní sazbě příspěvku 47 Kč pojištěno 79 dní, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 3 713 Kč za vozidlo a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Jelikož druhé vozidlo nebylo při denní sazbě příspěvku 65 Kč pojištěno 94 dní, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 6 110 Kč za vozidlo a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvků, přičemž splatnost částky ve výši 4 013 Kč nastala dne [datum] a splatnost částky 6 410 Kč nastala dne [datum]. Žalovaný však na tyto výzvy nereagoval a své dluhy žalobkyni neuhradil, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínky žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: 5. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě příspěvků do garančního fondu žalobkyně ve výši 4 013 Kč za období od [datum] do [datum], jelikož v té době neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu vozidla, a to ve lhůtě 60 dnů. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 6 410 Kč za období od [datum] do [datum], jelikož v té době neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu vozidla, a to ve lhůtě 60 dnů. Z upomínek ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení příspěvku ve výši 4 013 Kč a 6 410 Kč. Z předžalobních upomínek ze dne [datum] a [datum], včetně informací o označení zásilek a sledování zásilek, bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu ve výši 4 013 Kč za první vozidlo a 6 410 Kč za druhé vozidlo ve lhůtě 15 dnů s upozorněním, že jinak přistoupí k jeho vymáhání soudní cestou. Ze sdělení Městského úřadu Bystřice nad Pernštejnem ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl ve sporném období vlastníkem prvního vozidla, nikoli však druhého vozidla. Z žalobkyní předložené kupní smlouvy o prodeji druhého vozidla ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození], prodala druhé vozidlo žalovanému, a ten se tedy stal jeho vlastníkem, ačkoli zápis v registru vozidel tomu neodpovídal. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaný byl v období od [datum] do [datum] veden jako vlastník prvního vozidla a v období od [datum] do [datum] jako vlastník druhého vozidla, přičemž si k těmto vozidlům v dotčených obdobích nesjednal pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V návaznosti na tuto skutečnost žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě zvláštního příspěvku vyplývajícího z nepojištění vozidla za první vozidlo ve výši 3 713 Kč a nákladů na jeho uplatnění a vymáhání ve výši 300 Kč. Výše příspěvku vyplývá z násobku denní sazby 47 Kč za provozování vozidla bez pojištění a počtu 79 dní, kdy vozidlo v rozporu se zákonem nebylo pojištěno, požadovaná výše nákladů na vymáhání pak vyplývá přímo ze zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Splatnost zákonného poplatku a nákladů nastala dne [datum], žalovaný však žalobkyni ani přes upomínky ničeho neuhradil. Dále žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě zvláštního příspěvku vyplývajícího z nepojištění vozidla za druhé vozidlo ve výši 6 110 Kč a nákladů na jeho uplatnění a vymáhání ve výši 300 Kč. Výše příspěvku vyplývá z násobku denní sazby 65 Kč za provozování vozidla bez pojištění a počtu 94 dní, kdy vozidlo v rozporu se zákonem nebylo pojištěno, požadovaná výše nákladů na vymáhání pak vyplývá přímo ze zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Splatnost zákonného poplatku a nákladů nastala dne [datum], žalovaný však žalobkyni ani přes upomínky rovněž ničeho neuhradil. 7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalovaný porušil svoji zákonnou povinnost, když v souladu s § 1 odst. 2 ve spojení s § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neuzavřel pojistné smlouvy na pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidel, jichž je žalovaný vlastníkem. Žalobkyně v souladu s ust. § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ vyhláška“), vyúčtovala žalovanému dlužné příspěvky, k jejíž úhradě jej vyzvala. Žalovaný dlužné příspěvky ve lhůtě stanovené ve výzvě neuhradil a dostal se tak do prodlení s plněním svého dluhu. Žalobkyni dále vznikl dle § 2a vyhlášky nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním nároku ve výši 2 x 300 Kč Vedle dlužných příspěvků ve výši 3 713 Kč a 6 110 Kč a nákladů na uplatnění nároků ve výši 2 x 300 Kč vznikl žalobkyni dále nárok na zaplacení požadovaných úroků z prodlení v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč vůči žalovanému. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. V daném případě nebyla žalobkyni přiznána náhrada nákladů spojených se zastupováním advokátem, neboť tyto náklady nejsou v tomto případě účelně vynaloženými náklady (viz nález Ústavního soudu České republiky sp.zn. I. ÚS 988/12 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky sp.zn. IV. ÚS 223/12 a usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka v Jihlavě ze dne 19. 10. 2020, č.j. 54 Co 247/2020 – 12). Nadto žalobkyně je profesní organizací pojistitelů, která byla zřízena mimo jiné i za účelem správy garančního fondu, jehož zdrojem tvorby jsou i příspěvky nepojištěných. Vymáhání těchto příspěvků je nutno posuzovat jako činnost náležející k hlavnímu předmětu její činnosti, kterou pak musí být zásadně schopna zajišťovat vlastními silami. Náklady na právní zastoupení advokátem v řízení tak nelze považovat za účelné. 10. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.