11 C 216/2023-33 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 286 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 Kg, [registrační značka], [VIN kód] v období od [datum] do [datum] (dále jen„ první vozidlo“) a osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód] v období od [datum] do [datum] (dále jen„ druhé vozidlo“) neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv mu tato povinnost vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalobkyni tak v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikl nárok na příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla porušována výše uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Jelikož první vozidlo nebylo při denní sazbě příspěvku 86 Kč pojištěno 126 dní, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek za toto období ve výši 10 836 Kč za vozidlo a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku, přičemž splatnost částky ve výši 11 136 Kč nastala dne [datum]. Žalovaný však na tuto výzvu nereagoval a svůj dluh žalobkyni neuhradil, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobkyně. Druhé vozidlo nebylo při denní sazbě příspěvku 35 Kč pojištěno 110 dní, žalobkyni vzniklo za toto období právo na příspěvek ve výši 3 850 Kč za vozidlo a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku, přičemž splatnost částky ve výši 4 150 Kč nastala dne [datum]. Žalovaný však na tuto výzvu rovněž nereagoval a svůj dluh žalobkyni neuhradil, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: 5. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 10 836 Kč, jelikož v té době neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu vozidla, a to ve lhůtě 60 dnů. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 3 850 Kč, jelikož v té době neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu vozidla, a to ve lhůtě 60 dnů. Z upomínek ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení příspěvku ve výši 11 230 Kč a 4 174 Kč. Z předžalobních upomínek ze dne [datum] a [datum], včetně doručenek od datových zpráv a informací o označení zásilek a sledování zásilek, bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu ve výši 11 361 Kč za první vozidlo a 4 218 Kč za druhé vozidlo ve lhůtě 15 dnů s upozorněním, že jinak přistoupí k jeho vymáhání soudní cestou. Ze sdělení Městského úřadu Tišnov ze dne [datum] a ze zjištěných údajů o vozidlech vyplývá, že žalovaný byl v dotčeném období veden jako vlastník a provozovatel prvního i druhého vozidla. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaný byl v období od [datum] do [datum] vlastníkem prvního vozidla [registrační značka] a od [datum] do [datum] vlastníkem druhého vozidla [registrační značka], k nimž v těchto obdobích nesjednal pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V návaznosti na tuto skutečnost žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě zvláštního příspěvku vyplývajícího z nepojištění prvního vozidla ve výši 10 836 Kč a nákladů na jeho uplatnění a vymáhání ve výši 300 Kč. Výše příspěvku vyplývá z násobku denní sazby 86 Kč za provozování vozidla bez pojištění a počtu 126 dnů, kdy vozidlo v rozporu se zákonem nebylo pojištěno, požadovaná výše nákladů na vymáhání pak vyplývá přímo ze zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Splatnost zákonného poplatku a nákladů nastala dne [datum], žalovaný však žalobkyni ani přes upomínky ničeho neuhradil. Dále žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě zvláštního příspěvku vyplývajícího z nepojištění druhého vozidla ve výši 3 850 Kč a nákladů na jeho uplatnění a vymáhání ve výši 300 Kč. Výše příspěvku vyplývá z násobku denní sazby 35 Kč za provozování vozidla bez pojištění a počtu 110 dnů, kdy vozidlo v rozporu se zákonem nebylo pojištěno, požadovaná výše nákladů na vymáhání pak vyplývá přímo ze zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Splatnost zákonného poplatku a nákladů nastala dne [datum], žalovaný však žalobkyni ani přes upomínky ničeho neuhradil. 7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalovaný porušil svoji zákonnou povinnost, když v souladu s § 1 odst. 2 ve spojení s § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neuzavřel pojistnou smlouvu na pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidel, kterých je žalovaný vlastníkem. Žalobkyně v souladu s ust. § 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ vyhláška“), vyúčtovala žalovanému dlužné příspěvky, k jejíž úhradě jej vyzvala. Žalovaný dlužné příspěvky ve lhůtě stanovené ve výzvě neuhradil a dostal se tak do prodlení s plněním svého dluhu. Žalobkyni dále vznikl dle § 2a vyhlášky nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním nároku ve výši 2 x 300 Kč Vedle dlužných příspěvků ve výši 10 836 Kč a 3 850 Kč a nákladů na uplatnění nároků ve výši 2 x 300 Kč vznikl žalobkyni dále nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. V daném případě nebyla žalobkyni přiznána náhrada nákladů spojených se zastupováním advokátem, neboť tyto náklady nejsou v tomto případě účelně vynaloženými náklady (viz nález Ústavního soudu České republiky sp.zn. I. ÚS 988/12 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky sp.zn. IV. ÚS 223/12 a usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka v Jihlavě ze dne 19. 10. 2020, č.j. 54 Co 247/2020 – 12). Nadto žalobkyně je profesní organizací pojistitelů, která byla zřízena mimo jiné i za účelem správy garančního fondu, jehož zdrojem tvorby jsou i příspěvky nepojištěných. Vymáhání těchto příspěvků je nutno posuzovat jako činnost náležející k hlavnímu předmětu její činnosti, kterou pak musí být zásadně schopna zajišťovat vlastními silami. Náklady na právní zastoupení advokátem v řízení tak nelze považovat za účelné. 10. Vzhledem k tomu, že se soud při přepisu částky nákladů řízení pro účely vyhlášení rozsudku dopustil chyby v psaní, v důsledku které náklady žalobkyně určil částkou vyšší, bylo namístě provedení opravy v rozsudku (§ 164 o. s. ř.), kterou soud zakomponoval obratem do protokolu o vyhlášení rozsudku i následně do písemného vyhotovení rozsudku. 11. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.