11 C 95/2023-56 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne [datum] u místně nepříslušného Okresního soudu Brno-venkov domáhala po žalovaném zaplacení částky 82 881 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa na adrese [obec a číslo] dne [datum] byl pracovníky servisní firmy žalobkyně zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Na uvedeném odběrném místě došlo k ukončení smluvního vztahu z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny, nicméně žalovaný pokračoval v odběru elektřiny i nadále, tedy bez uzavřené platné obchodní smlouvy. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ustanovení § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Žalobkyně provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu ve smyslu § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, a tuto částku ve výši 82 881 Kč žalovanému vyúčtovala. Žalobkyně žalovaného vyzvala před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, žalovaný však do dne podání návrhu ničeho neuhradil. 2. Okresní soud Brno-venkov vyslovil usnesením ze dne 16. 2. 2023, č. j. 8 C 211/2022-24 svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou, neboť šetřením Policie ČR bylo zjištěno, že žalovaný se fakticky zdržuje na adrese [adresa žalovaného]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil. 4. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (účastníci se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřili). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: 6. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ID [číslo], pořadové číslo kontroly 1, soud zjistil, že dne [datum] byla provedena kontrola odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], při které byl zjištěn odběr elektřiny, přestože dosavadní smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny byla ukončena ke dni [datum] (stav VT 28 067), zároveň byla provedena demontáž elektroměru. Stav elektroměru (VT) činil 39 484. Ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – NN a ze stanovení výše oprávněných nákladů soud zjistil, že za období od [datum] do [datum] byla na odběrném místě [adresa žalovaného], neoprávněně odebrána elektřina v množství 11 417 kWh, tj. 11,417 MWh. Žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy tak vznikla škoda ve výši 64 286,71 Kč Náklady na zjištění neoprávněného odběru elektřiny činily 4 210 Kč. Zároveň byl zjištěn i způsob výpočtu náhrady škody za energii včetně daně z energie a dále přehled jednotlivých položek, které jsou zahrnuty do celkové výše oprávněných nákladů. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 82 881 Kč jako náhradu za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese [adresa žalovaného]. Z uznání dluhu a dohody o náhradě škody soud zjistil, že žalovaný výši škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], ve výši 68 496,71 Kč bez DPH uznal co do důvodu a výše s tím, že se jej zavázal zaplatit na účet žalobkyně v termínu stanoveném jako termín splatnosti na faktuře. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu. 7. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaný neoprávněně odebíral elektřinu v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], ačkoliv neměl řádně uzavřenou smlouvu, ta byla žalobkyní vypovězena pro neplacení ceny dodané elektřiny ke dni [datum]. Tím způsobil žalobkyni škodu nejen na úplatě za odebranou elektřinu, ale též na nákladech, které žalobkyni vznikly v souvislosti se zjišťováním a odstraněním neoprávněného odběru. Žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu a výše, žalobkyni však na svůj dluh ničeho neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván. Žalobkyně vystavila žalovanému za neoprávněný odběr fakturu znějící na žalovanou částku se splatností dne [datum]. Žalovaný však dosud žalobkyni ničeho zaplatil a žalobkyni tak dluží částku celkem ve výši 82 881 Kč. Z důvodu prodlení na straně žalovaného s úhradou dlužné částky požaduje žalobkyně také úrok z prodlení z dlužné částky. <i>8. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.</i> <i>Podle § 51 odst. 2 energetického zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.</i> <i>Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.</i> <i>Podle § 2951 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.</i> <i>Podle § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.</i> <i>Podle § 1968 věta první občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, a to § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.</i> 9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se v souladu s § 51 energetického zákona dopustil v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], v důsledku čehož žalobkyni v souladu s § 51 odst. 3 energetického zákona vzniklo vůči žalovanému právo na náhradu vzniklé škody, která zahrnuje nárok na náhradu za neoprávněný odběr elektrické energie ve výši 77 787 Kč (64 286,71 Kč bez DPH) a dále nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru ve výši 5 094 Kč (4 210 Kč bez DPH). Nadto žalovaný v souladu s ustanovením § 2053 občanského zákoníku jednostranným právním jednáním svůj závazek vůči žalobkyni uznal co do důvodu a výše. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého závazku ve smyslu § 1968 o. z., má žalobkyně právo dle § 1970 o. z. na zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za období od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury, do zaplacení. Proto soud žalobě vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 745 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 145 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění a žaloba). 11. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyně.