8 C 35/2023-45 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně podala dne [datum] návrh, kterým se proti žalovanému domáhala zaplacení shora uvedených částek, a to jako zákonného příspěvku placeného vlastníkem vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla včetně nákladů na jeho uplatnění a vymáhání. Jedná se o nárok vyplývající z § 4 odst. 1 a 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z korespondence mezi účastníky, zejména z výzvy k úhradě příspěvku do [anonymizováno] fondu ze dne [datum], upomínek k úhradě a předžalobní výzvy soud zjistil, že žalovaný byl veden jako provozovatel a vlastník vozidla [registrační značka], k němuž v období od [datum] do [datum] nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za provoz vozidla. V návaznosti na tuto skutečnost žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě zvláštního příspěvku vyplývajícího z nepojištění vozidla ve [anonymizována dvě slova] a nákladů na jejich uplatnění a vymáhání ve výši [částka]. Výše příspěvku vyplývá z násobku denní sazby za provozování vozidla bez pojištění a počtu dnů, kdy vozidlo v rozporu se zákonem nebylo pojištěno; požadovaná výše nákladů na vymáhání pak vyplývá přímo ze zákona č. 168/1999 Sb. Splatnost zákonného poplatku a nákladů nastala dne [datum], žalovaný však žalobkyni ani přes upomínky ničeho neuhradil. 5. Na základě shora zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že je návrh důvodný. 6. Podle § 4 odst. 1 zákona [číslo] sb. ve znění pozdějších předpisů je vlastník vozidla, až na výjimky, povinen uhradit [obec] kanceláři pojistitelů příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s citovaným zákonem, tedy nebylo podle citovaného zákona pojištěno pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Způsob výpočtu tohoto příspěvku je uveden v odst. 3 citovaného ustanovení, a to jako součin počtu dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Vedle tohoto příspěvku má [anonymizováno] ještě právo na náhradu nákladů na uplatnění příspěvku a jeho vymáhání (odst. 4 cit. ustanovení). 7. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaný ve sporném období provozoval vozidla bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb., tedy provozoval vozidla v rozporu s tímto zákonem, a je proto povinen žalobci uhradit příspěvek podle § 4 odst. 1 citovaného zákona, v daném případě je to [částka] Vedle toho je ještě povinen zaplatit částku [částka] jako náklady spojené s uplatněním příspěvku. 8. Protože žalovaný neuhradil příspěvek řádně a včas, je povinen zaplatit žalobkyni též úroky z prodlení (§ 1970 občasného zákoníku č. 89/2012 Sb.), jejichž výše vyplývá z vládního nařízení č. 351/2013 Sb.). 9. Podle ust. 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených. Tyto představují soudní poplatek ve výši 800 Kč a hotové výdaje spojené s předžalobní výzvou a podáním žaloby, a to v částkách po 100 Kč za každý z těchto úkonů (§ 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.) Celkem tedy náklady žalobkyně činí 1 000 Kč. Za uvedené úkony nebyla žalobkyni přiznána náhrada nákladů spojených se zastupováním advokátem, neboť tyto náklady nejsou náklady vynaloženými účelně (viz nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 988/12 nebo usnesení sp.zn. IV. ÚS 223/12 a usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka v Jihlavě ze dne 19. 10. 2020, č.j. 54 Co 247/2020 – 12). Ve věci je předmětem řízení peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a jedná se o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (vč. opakovaně podávaných odvolání proti nákladovému výroku), když v této věci se nejedná o zvláštní, ale naopak o typický případ vymáhání příspěvku do garančního fondu, přičemž dosud ani nebyly ze strany žalovaného uplatněny žádné individuální námitky, které by odchýlení od tohoto posouzení nákladů zdůvodňovaly. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).