10 C 43/2024-53 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 10. 10. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení 17 755 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tak, že žalovaný jako vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, RZ: , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále jen „vozidlo“) neměl v období od 12. 11. 2021 do 21. 7. 2022 (dále jen „první období“) a v období od 22. 7. 2022 do 11. 11. 2022 (dále jen „druhé období“) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv mu tato povinnost plyne ze zákona. Žalobkyni tak v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidel vznikl nárok na příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla porušována výše uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Jelikož vozidlo nebylo v prvním období pojištěno 252 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 11 844 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, splatnost nastala ke dni 17. 1. 2023 po výzvě žalobkyně. Jelikož vozidlo nebylo v druhém období pojištěno 113 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 5 311 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, splatnost nastala ke dni 2. 5. 2023 po výzvě žalobkyně. Žalovaný však na výzvu nereagoval a svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínky žalobkyně.2. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti.3. Soud ve věci provedl dokazování následujícími listinami. Z kupní smlouvy ze dne 30. 4. 2019 soud zjistil, že vozidlo bylo prodáno , jméno FO, žalovanému. Z registru silničních vozidel, zjištěných údajů o vozidle a povinných osobách soud zjistil, že vlastníkem/provozovatelem automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, RZ: , SPZ, , VIN , VIN kód, byl v rozhodných obdobích žalovaný. Z výzvy ze dne 3. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za první období ve výši 11 844 Kč ve lhůtě 60 dnů, a to z důvodu nesjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu předmětného vozidla. Z upomínek ze dne 8. 2. 2023 a 10. 3. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení příspěvků včetně nákladů na mimosoudní uplatnění práva za první období. Z výzvy ze dne 16. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za druhé období ve výši 5 311 Kč ve lhůtě 60 dnů, a to z důvodu nesjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu předmětného vozidla. Z upomínky ze dne 24. 5. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení příspěvků včetně nákladů na mimosoudní uplatnění práva za druhé období. Z předžalobních upomínek ze dne 3. 8. 2023 a 22. 8. 2023, včetně informací o odeslání poštovních zásilek ve spojení s detailem o sledování těchto zásilek bylo zjištěno, že žalovanému byly před podáním žaloby odeslány předžalobní výzvy.4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav věci. K osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, RZ: , SPZ, , nebylo v období od 12. 11. 2021 do 21. 7. 2022 a dále v období od 22. 7. 2022 do 11. 11. 2022 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému příspěvky do garančního fondu za uvedená období, ve kterých žalovaný provozoval vozidlo bez tzv. povinného ručení, a vyzvala ho k úhradě ve lhůtě 60 dnů od doručení; žalovaný nezaplatil žalobkyni ničeho. Žalobkyně žalovaného upomínala k zaplacení příspěvků včetně nákladů na jejich uplatnění a nákladů, žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu.5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný v rozporu se zákonem provozoval předmětné vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, čímž porušil svou zákonnou povinnost (§ 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb.). Podle § 4 odst. 1 a 4 z. č. 168/1999 Sb. byl proto žalovaný jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den, kdy vozidlo neměl pojištěno a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku plyne z § 4 odst. 3 z. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., tedy za první období součin 252 (počtu dní, kdy byla porušena povinnost pojistit vozidlo) a 47 Kč (výše denní sazby podle druhu vozidla), a za druhé období součin 113 (počtu dní, kdy byla porušena povinnost pojistit vozidlo) a 47 Kč (výše denní sazby podle druhu vozidla). Výše nákladů na uplatnění příspěvku plyne z § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Celkem tedy je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit částku 17 755 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením příspěvků, je zároveň povinen zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z částky 11 844 Kč od 18. 1. 2023 do zaplacení a z částky 5 311 Kč od 3. 5. 2023 do zaplacení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť splatnost příspěvku nastala marným uplynutím lhůty uvedené ve výzvě k zaplacení dlužného příspěvku (k tomu viz § 4 odst. 7 z. č. 168/1999 Sb.).6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a dvou paušálních náhrad hotových výdajů à 100 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Soud má s přihlédnutím k nálezům , Anonymizováno, soudu sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, za to, že žalobkyni nelze na nákladech řízení přiznat jakožto účelně vynaložené náklady za právní zastoupení, když v projednávaném případě se nejednalo o úkony učiněné v reakci na individuálně uplatněnou obranu ze strany žalovaného, nýbrž o prosté přepsání údajů z upomínky sestavené žalobkyní do formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Byť žalobkyně není subjektem „spolufinancovaným státem“, byla však zřízena mimo jiné i za účelem správy garančního fondu, zdrojem jehož tvorby jsou i příspěvky nepojištěných, tedy jejich vybírání a případně též vymáhání představuje činnost náležející k hlavnímu předmětu činnosti žalobkyně. Právě jako takovou by ji žalobkyně měla být schopna zajišťovat vlastními silami, na rozdíl od jednotlivých pojišťoven, u kterých vymáhání neuhrazeného pojistného představuje pouze nutný vedlejší produkt jejího podnikání, který nemusí být schopna zabezpečit z vlastních zdrojů. Ačkoliv tedy náklady na zastupování advokátem nejsou v projednávaném případě účelně vynaloženými, náleží žalobkyni paušální náhrada hotových výdajů tak, jako by příslušela účastníku nezastoupenému v řízení zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř., tedy ve výši 200 Kč, tj. ve výši 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za každý ze dvou úkonů (tj. výzvu k plnění a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., když současně řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a šlo v něm o peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč (k tomu srov. usnesení , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, – pobočky v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).