11 C 69/2024-45 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobce se návrhem ze dne , datum, domáhal co do obsahu zrušení vyživovací povinnosti vůči žalované jako jeho zletilé dceři, jež mu byla stanovena rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, a změněná rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č.j. , právnická osoba, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , a to ke dni , datum, . Žalobce uvedl, že žalovaná s ním nekomunikuje a dle dostupných informací ukončila ke dni , datum, , více informací o ní on ani její matka nemají. Telefonicky soudu potvrdil, jak plynulo i z obsahu návrhu a příloh, že vyživovací povinnost žádá zrušit ke dni ukončení studia žalované.2. Žalovaná se k žalobě opakovaně nevyjádřila, ačkoliv ji soud písemnosti doručoval na všechny známé a zjištěné adresy. K nařízenému jednání se žalobce nedostavil z důvodu dopravního kolapsu v zahraničí, ale s jeho provedením i v jeho nepřítomností telefonicky souhlasil. Žalovaná se nedostavila bez omluvy.3. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:4. Z potvrzení o studiu ze dne , datum, vydaného , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, a z potvrzení o studiu ze dne , datum, vydaného , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , které je součástí připojeného spisu sp. zn. , právnická osoba, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , soud zjistil, že žalovaná navštěvovala uvedenou školu v období od , datum, do , datum, . Důvodem ukončení studia bylo jeho zanechání.5. Z připojeného spisu sp. zn. , právnická osoba, 339/2005, konkrétně pak z rozsudku Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , ve znění opravného usnesení ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , a opravného usnesení ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , soud zjistil, že naposledy bylo ve věci výživného pro tehdy nezletilou žalovanou rozhodováno výše uvedeným rozsudkem, přičemž otci (zde žalobci) bylo počínaje dnem , datum, zvýšeno výživné pro tehdy nezletilou žalovanou na částku , částka, , počínaje dnem , datum, na částku , částka, měsíčně a počínaje dnem , datum, na částku , částka, měsíčně.6. Z tvrzení žalobce, kterému žalovaná nijak neodporovala, má soud za prokázané, že žalobce není s žalovanou v kontaktu, stejně tak jako matka žalované. Žalovaná ukončila již svoji třetí střední školu a po prázdninách měla dle informací otce zkusit nastoupit na další střední školu.7. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , ve znění opravného usnesení ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , a opravného usnesení ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , byla naposledy upravena vyživovací povinnost žalobce k žalované tak, že výživné pro tehdy nezletilou žalovanou bylo počínaje dnem , datum, zvýšeno na částku , částka, , počínaje dnem , datum, na částku , částka, měsíčně a počínaje dnem , datum, na částku , částka, měsíčně. Žalovaná dne , datum, nastoupila ke studiu na Střední grafickou školu , adresa, , nicméně ke dni , datum, studia zanechala. Žalobce není s žalovanou v kontaktu, nemá tak ověřené informace o jejích dalších studijních plánech, pouze z doslechu ví, že žalovaná ukončila studium již na třetí střední škole a má v plánu zkusit se přihlásit na další střední školu.8. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.9. Občanský zákoník stojí na koncepci, že vyživovací povinnost rodičů vůči jejich dětem trvá do té doby, dokud dítě není schopno živit se samostatně. Trvání vyživovací povinnosti proto není vázáno na dosažení zletilosti, ani jiné věkové hranice, ale na posouzení schopnosti, resp. neschopnosti dítěte samo se živit. Základním hmotněprávním kritériem pro zachování (trvání) vyživovací povinnosti je její potřebnost – tedy stav odkázanosti na výživu rodiče. Takový stav trvá, pokud dítě nedisponuje žádným vlastním příjmem, případně disponuje příjmem tak nízkým, že není schopno samo uhradit své osobní potřeby. Schopnost dítěte živit se samostatně musí soud zkoumat v každém jednotlivém případě, podle specifik každého konkrétního případu (viz nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 2155/09). V případě studujících zletilých dětí je přitom nezbytné se s ohledem na konkrétní okolnosti případu zabývat účelností daného studia. Je proto potřeba vážit, zda se v daném případě jedná o racionální přípravu na budoucí povolání, zda jde skutečně o prohlubování kvalifikace, zda studium navazuje na dosud získané vzdělání, zda další studium skutečně zvyšuje šance na budoucí uplatnění na trhu práce apod. (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 2121/14).10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Řízení o výživné zletilého je standardním sporným řízením, kdy mají účastníci povinnost tvrzení a povinnost důkazní a jejich úspěch ve věci se odvíjí od míry úspěchu plnění těchto procesních povinností. Bylo na žalované prokázat, že jsou dány podmínky dle § 911 a § 913 o. z. pro povinnost žalobce i nadále hradit zletilému potomkovi výživné. Žalobce sám nemá právo dotazovat se kteréhokoli subjektu na informace o studiu a majetkových poměrech zletilé žalované, tedy ani zjistit od jakéhokoli školského zařízení, zda žalovaná je studentem a ve studiu řádně pokračuje. Na straně žalobce je v tomto směru důkazní deficit. Vzhledem k tomu, že žalovaná zůstala v řízení nečinná, neunesla důkazní břemeno k otázce své kontinuální přípravy na vzdělání, ani k otázce svých majetkových poměrů, soud žalobě na zrušení vyživovací povinnosti zcela vyhověl, neboť je zřejmé, že došlo ke změně poměrů na straně žalované ve smyslu § 163 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), což je důvodem pro to, aby vyživovací povinnost žalobce vůči žalované byla v souladu s § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a contrario, zrušena. Vyživovací povinnost žalobce vůči žalované soud zrušil ke dni , datum, , jelikož k tomuto datu žalovaná prokazatelně zanechala svého, posledně známého, středoškolské vzdělávání na Střední škole grafické , adresa, .11. Pro úplnost soud uvádí, že k zániku vyživovací povinnosti dochází ze zákona, tedy rozhodnutí soudu je pouze deklaratorní – soud pouze tento zánik konstatuje (k tomu srov. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . § 923 [Podstatná změna poměrů]. In: , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Občanský zákoník II. Rodinné právo § 655−975). 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2020, s. 1050, marg. č. , hodnota, .). Jestliže by zde byly podmínky pro trvání vyživovací povinnosti, o kterých soud však díky nečinnosti žalované nevěděl, nemohl by zánik vyživovací povinnosti způsobit ani tento deklaratorní rozsudek. Žalovaná by se však musela znovu obrátit na soud s žalobou o stanovení vyživovací povinnosti a její konkrétní výše a s ohledem na výše citovanou judikaturu Ústavního soudu prokázat, zda se v jejím případě jedná o racionální přípravu na budoucí povolání apod.12. Žalobce byl v tomto řízení procesně úspěšný, a proto by měl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř. právo na náhradu hotových výdajů, které mu v tomto řízení vznikly. Žalobce však náhradu nákladů řízení nepožadoval, proto mu náhrada nákladů řízení nebyla přiznána.