6 C 27/2025-51 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Zástavní věřitelka se návrhem ze dne 8. 2. 2025 domáhala vůči zástavnímu dlužníkovi vydání usnesení, kterým by soud nařídil soudní prodej zástavy uvedené ve výrocích I. a II. tohoto usnesení. Zástavní věřitelka uvedla, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 11. 2017 má vůči zástavnímu dlužníkovi pohledávku ve výši 1 000 000 Kč s úrokem ve výši 25 % ročně z částky 1 000 000 Kč od 2. 8. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 000 000 Kč od 11. 11. 2018 do zaplacení. Tato pohledávka je zajištěna zástavním právem zřízeným k nemovité věci uvedené ve výroku I. tohoto usnesení, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 10. 11. 2017. Dále zástavní věřitelka uvedla, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 11. 2018 má vůči zástavnímu dlužníkovi pohledávku ve výši 1 085 000 Kč s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 1 085 000 Kč od 1. 11. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 085 000 Kč od 2. 11. 2020 do zaplacení a se smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky 1 085 000 Kč od 2. 11. 2020 do zaplacení. Tato pohledávka je zajištěna zástavním právem zřízeným k nemovitým věcem uvedeným ve výroku II. tohoto usnesení, a to na základě smlouvy o zástavním a předkupním právu ze dne 1. 11. 2018.2. Zástavní dlužník se k návrhu (žalobě) vyjádřil tak, že uplatněný nárok neuznává. Svoje vyjádření doplnil podáním ze dne 16. 3. 2025, v němž uvedl, že ke všem smlouvám o zápůjčce byla sepsána i rozhodčí smlouva o řešení majetkových sporů a dále byla sepsána „smlouva o uznání dluhu“, jejíž součástí je rozhodčí doložka. Na základě těchto skutečností zástavní dlužník navrhl, aby věc rozhodl rozhodce, jak bylo účastníky dohodnuto.3. Zástavní věřitelka se v replice k vyjádření zástavního dlužníka pozastavila nad tím, že zástavní dlužník uplatněné nároky neuznává, když v roce 2022 s ním uzavřela dohodu o splátkách dluhu, kterou až do srpna 2024 plnil, ale dostal se do prodlení se splátkou za měsíce září, říjen, listopad a prosinec 2024, a proto dne 10. 1. 2025 přistoupila k zesplatnění dluhu. Od té doby zástavní dlužník nezaplatil ničeho a na uplatnění ztráty výhody splátek nereagoval. Dále zástavní věřitelka poukázala na to, že doložila zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem, a to listinami vydanými a ověřenými státními orgány, a zástavní dlužník se dokonce sám odkazuje na uznání dluhu, u něhož ověřil svůj podpis. Pokud zástavní dlužník namítal pravomoc rozhodce, tak k tomu zástavní věřitelka uvedla, že v případě soudního prodeje zástavy se jedná o nucený výkon práva, na který se rozhodčí doložka nevztahuje, ale rozhodnutí tohoto sporu je v kompetenci státních orgánů (soudu).4. Podle ust. § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) nařídí soud prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.5. Podle § 1313 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) zástavní právo zajišťuje dluh a jeho příslušenství; je-li to zvlášť ujednáno, pak i smluvní pokutu.6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“) strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů ze smluv, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu nebo o nichž to stanoví zvláštní zákon, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva).7. Z rozhodčí smlouvy ze dne 9. 11. 2017 soud zjistil, že účastníci se dohodli na tom, že veškeré majetkové spory vzniklé z dohody o uznání a splátkách dluhu uzavřené současně s touto smlouvou budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, . Soud má za to, že toto ujednání se nedotýká žádné z pohledávek, k nimž se zástavní věřitelka domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, neboť dopadá na majetkové spory ze smluv uzavíraných současně s rozhodčí smlouvou, která je datována dnem 9. 11. 2017. První smlouva o zápůjčce však byla mezi účastníky uzavřena až dne následujícího, tj. dne 10. 11. 2017, tedy nikoliv současně, a druhá smlouva o zápůjčce dokonce až dne 1. 11. 2018. Navíc u jednání konaného dne 23. 4. 2025 vyšlo najevo, že rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, zemřela.8. Z uznání dluhu ze dne 25. 5. 2022 potom vyplývá, že účastníci se dohodli na tom, že veškeré majetkové spory vzniklé ze smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 11. 2017 a ze smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 11. 2018 budou rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, .9. Pokud se týká rozhodčí doložky uzavřené mezi účastníky v rámci uznání dluhu ze dne 25. 5. 2022, tak v tomto směru se soud ztotožnil s argumentací zástavní věřitelky, že v případě soudního prodeje zástavy se jedná o nucený výkon práva, na který se rozhodčí doložka nevztahuje. V usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. 23 Co 28/2010, se k tomu uvádí: „Stejně tak není možné sjednat rozhodčí doložku pro realizaci zástavního práva formou soudního prodeje zástavy (jedná se o výkon rozhodnutí)“. Rozhodčí doložka uzavřená mezi účastníky v rámci uznání dluhu ze dne 25. 5. 2022 tedy ve smyslu výše citovaného ust. § 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení na přítomné řízení nedopadá.10. Podle výše citovaného ust. § 358 odst. 1 z. ř. s. zástavní věřitel musí v řízení doložit existenci své pohledávky (zpravidla smlouvou, z níž pohledávka vznikla), existenci zástavního práva k věci, jejíhož zpeněžení se domáhá (například zástavní smlouvou, výpisem z katastru nemovitostí, je-li zástavou nemovitost), a dále skutečnost, kdo je zástavním dlužníkem, což znamená doložit, že zástavní dlužník je vlastníkem zástavy (například výpisem z katastru nemovitostí v případě, že zástavou je nemovitá věc). Zákon stanoví, že tyto skutečnosti je zástavní věřitel povinen doložit, což znamená, že tyto skutečnosti nemusejí být prokázány (postaveny najisto), tudíž postačuje, jestliže zástavním věřitelem předložené listiny rozhodné skutečnosti osvědčují, takže na základě předložených listin se rozhodné skutečnosti jeví jako pravděpodobné (srov. komentář Zákon o zvláštních řízeních soudních, Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol., 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 666, marg. č. 2.).11. Skutkový stav tvrzený zástavní věřitelkou v žalobě má soud za zjištěný a za prokázaný z následujících skutečností. Existenci zajištěné splatné pohledávky ve výši 1 000 000 Kč s úrokem ve výši 25 % ročně z částky 1 000 000 Kč od 2. 8. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 000 000 od 11. 11. 2018 do zaplacení zástavní věřitelka doložila smlouvou o zápůjčce ze dne 10. 11. 2017. Navíc zástavní dlužník tuto pohledávku u jednání konaného dne 23. 4. 2025 nerozporoval, když u tohoto jednání vznášel námitky pouze proti uplatněné smluvní pokutě. Pokud se však týká této první smlouvy, nebyla ze strany zástavní věřitelky žádná smluvní pokuta uplatněna. Zástavní právo ve prospěch zástavní věřitelky k zajištění pohledávky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 11. 2017 má soud za prokázané ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 10. 11. 2017 a dále též z aktuálního výpisu z katastru nemovitostí.12. Existenci zajištěné splatné pohledávky ve výši 1 085 000 Kč s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 1 085 000 Kč od 1. 11. 2018 do zaplacení, zástavní dlužník uznal v písemném uznání dluhu ze dne 25. 5. 2022 a ani tento dluh u jednání konaného dne 23. 4. 2025 nerozporoval. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení a smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z částky 1 085 000 Kč od 2. 11. 2020 do zaplacení, je pak třeba uvést, že nárok na jejich zaplacení vyplývá (vedle nároku na zaplacení jistiny a úroku) z předložené smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 11. 2018. Současně v čl. 1.2 písm. c) smlouvy o zástavním a předkupním právu ze dne 1. 11. 2018 bylo ujednáno, že zástavní právo zřízené touto smlouvou zajišťuje pohledávku na zaplacení smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení ze smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 11. 2018 pouze do výše 500 000 Kč. Výrokem II. tohoto usnesení byl proto nařízen soudní prodej zástavy ohledně smluvní pokuty a zákonného úroku z prodlení pouze do maximální výše 500 000 Kč. Ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně smluvní pokuty a úroku z prodlení převyšujících tuto maximální částku byl návrh ze dne 8. 2. 2025 výrokem III. tohoto usnesení částečně zamítnut. Zástavní právo ve prospěch zástavní věřitelky k zajištění pohledávky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 11. 2018 má soud za prokázané ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze d