7 Cmo 80/2019-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Notáři , Anonymizováno, se ukládá povinnost zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto usnesení částku ve výši 1.200,--Kč na účet Městského soudu v Praze, č.ú. , č. účtu, , v.s. , var. symbol, vedený u České národní banky. Nebude-li částka zaplacena v uvedené lhůtě, bude vymáhána.“ V odůvodnění uvedl, že dne 15. 1. 2019 byl notářem proveden zápis skutečného majitele u společnosti , právnická osoba, ., (dále jen „společnost“). Dále uvedl, že dle položky 24a zákona o soudních poplatcích (dále jen „z.s.p.“) činí poplatek za zápis údajů o skutečném majiteli podle § 118f z.v.r. 1 000 Kč a dle ust. § 7a odst. 4 z.s.p. je plátce povinen odvést poplatek správci poplatku do 15 dnů po provedení zápisu. Dále citoval ust. § 9 odst. 11 z.s.p., dle něhož je-li plátce poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem v prodlení déle než 4 pracovní dny následující po dni splatnosti podle § 7a odst. 4, uloží mu správce poplatku zaplatit nezaplacenou část poplatku rozhodnutím a v něm stanoví zvýšení poplatku, a to ve výši 20 % nezaplacené části poplatku; toto zvýšení je příslušenstvím poplatku. Posledním dnem lhůty, aniž by byla vůči notáři uplatňována sankce ve výši 20% nezaplacené části poplatku byl den 5. 2. 2019 s tím, že ke dni rozhodnutí soudu zaplacen nebyl. Soud uzavřel, že vzhledem k tomu, že k zaplacení příslušného soudního poplatku v zákonem stanovené lhůtě nedošlo, uložil notáři zaplatit poplatek zvýšený o 20%.2. Proti usnesení soudu prvního stupně podal notář , Anonymizováno, včasné odvolání. V odvolání citoval § 1 písm. c), § 5, § 16b z.s.p., položku 24a sazebníku z.s.p. a položku 39 bod 1 sazebníku z.s.p., článek 4. odst. 1) Listiny základních práv a svobod (dále též jen „Listina“) a článek 11. odst. 5) Listiny. Namítl, že daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona, kdy se zde nade vší pochybnost jedná o příklad tzv. negativní normy a dle níž je ústavně zcela neobhajitelné zavedení platby jakéhokoli druhu, argumentované tvrzením, že tato platba má povahu sui generis a je analogií té, kterou určuje z.s.p. na jiném místě pro jiný subjekt. Zákon notáři stanoví povinnost vybrat a odvést v určitých případech soudní poplatek za zápis skutečností do veřejného rejstříku. V případě zápisu do evidence skutečných majitelů notářem sazebník soudních poplatků nestanoví ani předmět ani případnou výši soudního poplatku. Ani extenzivním výkladem nelze výši poplatku stanovit dle taxativního výčtu případů uvedených v položce 39 bodu 1 sazebníku z.s.p., která jako jediná upravuje problematiku sazby soudního poplatku za zápis notářem do veřejného rejstříku, resp. evidence skutečných majitelů. Systematickým výkladem s ohledem na strukturu z.s.p. lze naopak dovodit, že ustanovení položky 24a sazebníku z.s.p. se vztahuje pouze na úkony soudu, nikoli tedy notáře jakožto zcela jiného subjektu. Vzhledem ke skutečnosti, že není stanoven poplatek pro zápis do evidence skutečných majitelů notářem, nelze jeho, respektive tedy povinnost k jeho zaplacení stanovit bez výslovného určení či dokonce na základě analogického použití, a to tedy s ohledem na veřejnoprávní charakter tohoto ustanovení. Dle odvolatele v případě výběru poplatku by došlo k porušení Listiny, a to konkrétně výše zmíněných článků. Dovozuje tak z toho, že není pro notáře stanoven žádný poplatek a nelze ukládat někomu povinnost, v tomto případě zaplacení soudního poplatku, bez výslovného určení jeho předmětu a výše. Lze tedy shrnout, že i když je notář povinen zápis do evidence skutečných majitelů provést, nemá již žádné oprávnění vybrat od žadatele za zápis poplatek a následně jej soudu odvést, a to z důvodu absence určení předmětu a výše tohoto poplatku. Tento výklad podporuje rovněž přechodné ustanovení zákona č. 368/2016 Sb., část jedenáctá - změna zákona o soudních poplatcích, čl. XIII, kterým se osoby zapsané do veřejného rejstříku osvobozují od poplatku za zápis údajů o skutečném majiteli po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nelze se ztotožnit s obvyklým soudním restriktivním jazykovým výkladem, který dovětek k citaci normy - z.v.r., a to „ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“ vztahuje k časovému omezení osvobození od soudního poplatku. Povinnost zapisovat skutečného majitele vzniká všem právnickým osobám od 1. 1. 2018. Vzhledem k tomu, že zákon ukládá povinnost nediskriminačním způsobem, není důvodu pro to, aby nově zapsané právnické osoby byly poplatkovou povinností zatíženy. Spíše lze usuzovat na záměr zákonodárce na stanovení roční doby obecného osvobození od poplatku pro doplnění, resp. upřesnění sazebníku, např. o poplatek stanovený za zápis notářem. Dle odvolatele se osvobození od poplatku za zápis údajů o skutečném majiteli vztahuje toliko na poplatek soudní, nikoli pro poplatky odváděné notáři, kdy v těchto případech není stanoven poplatek žádný a nelze tedy uvažovat ani o osvobození od jeho placení. Je si vědom toho, že pokud by se tyto úvahy ukázaly býti nesprávnými a notáři by byli touto povinností zatíženi, mělo by se tak dít ve všech případech a notáři by měli platit poplatek za každý jimi provedený zápis skutečnosti do evidence skutečných majitelů, a to bez výjimky. Jistě je přípustné užití analogie v právu a to analogie legis či analogie iuris, v některých případech se to jeví býti vhodné, v některých nezbytné. Nikdy by však k tomu nemělo docházet v oblasti daní a poplatků, kde je použití argumentu per analogiam k tíži daňového subjektu zcela nepřípustné. Zákaz analogie v neprospěch účastníka je nade vší pochybnost dána tam, kde je právní úprava nedokonalá, nepřesná či umožňující více výkladů, a kdy zde není možno důsledky tohoto stavu řešit analogií k tíži plátce, ale naopak v neprospěch státu, jehož orgány musí respektovat zásadu určitosti a jasnosti právních předpisů. V neposlední řadě notář agendu zápisu do evidence skutečných majitelů nevede jako soudní komisař, kde by snad použití analogie v úvahu přicházelo. Také vyjádřil svůj nesouhlasný názor s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 1. 2019 sp.zn. 14 Cmo 394/2018. Dále poukázal na důvodovou zprávu k zákonu č. 368/2016 Sb. Navrhl, aby soud napadené usnesení změnil tak, že , Anonymizováno, , notáři se sídlem v , Anonymizováno, , se neukládá povinnost zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto usnesení částku ve výši 1 200 Kč na účet Městského soudu v Praze, případně aby napadené rozhodnutí zrušil a vrátil zpět soudu prvního stupně.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Podle § 118b z.v.r. se zřizuje evidence údajů o skutečném majiteli právnické osoby zapsané do veřejného rejstříku podle tohoto zákona a svěřenského fondu zapsaného do evidence svěřenských fondů podle tohoto zákona, kterým se rozumí skutečný majitel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen "evidence skutečných majitelů") (odst. 1). Evidence skutečných majitelů je informačním systémem veřejné správy (odst. 2). Evidence skutečných majitelů je vedena v elektronické podobě. Evidenci skutečných majitelů vede rejstříkový soud (odst. 3).5. Podle § 118j z.v.r. provede notář zápis údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů, jestliže jsou splněny předpoklady podle § 108. Ustanovení § 110, 112, 113 a 116 se na zápis údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů prováděné notářem použijí obdobně.6. Podle § 1 z.s.p. soudní poplatky (dále jen "poplatky") se vybírají za a) řízení před soudy České republiky, a to z úkonů uvedených v sazebníku poplatků (dále jen "poplatky za řízení"), b) jednotlivé úkony prováděné soudy a úkony prováděné správou soudů, uvedené v sazebníku poplatků (dále jen "poplatky za úkony"), c) zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem na žádost osoby oprávněné k jejímu podání.7. Sazebník poplatků (dále jen "sazebník") je uveden v příloze k tomuto zákonu.8. Podle § 16b z.s.p. pro účely tohoto zákona se za veřejný rejstřík považuje i evidence údajů o skutečném majiteli.9. Podle § 7a z.s.p. poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem vybírá a odvádí plátce poplatku, kterým je notář, který zápis provádí (odst. 1). Plátce poplatku je povinen odvést poplatek správci poplatku do 15 dnů po provedení zápisu (odst. 4).10. Podle § 9 odst. 11 z.s.p. je-li plátce poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem v prodlení déle než 4 pracovní dny následující po dni splatnosti podle § 7a odst. 4, uloží mu správce poplatku zaplatit nezaplacenou část poplatku rozhodnutím a v něm stanoví zvýšení poplatku, a to ve výši 20 % nezaplacené části poplatku; toto zvýšení je příslušenstvím poplatku sledujícím jeho osud.11. Podle položky 39 bod 1 sazebníku je poplatek za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem a) za první zápis akciové společnosti do veřejného rejstříku 8 000 K