6 Cmo 139/2023-40 — Vrchní soud v Praze

Městský soud v Praze jako soud I. stupně výše uvedeným usnesením ve výroku I. určil likvidátorovi uvedené obchodní společnosti odměnu za provedení likvidace ve výši Kč 10 000,- a ve výroku II. náhradu hotových nákladů Kč 4 096,-. Písemné vyhotovení rozhodnutí neobsahuje odůvodnění (§ 169 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).Proti tomuto usnesení, a to pouze proti jeho výroku I. o výši odměny likvidátora, podal odvolání likvidátor. Uvedl, že již v návrhu na přiznání odměny žádal o přiznání odměny ve výši 11 000 Kč s tím, že si je vědom standardní rozhodovací praxe Vrchního soudu v Praze (např jeho usnesení ze dne 11. 1. 2020, sp. zn. 7 Cmo 41/2019), která v případě jednoduchých likvidací přiznává odměnu ve výši 10 000 Kč. Od doby vydání těchto rozhodnutí však vlivem koronavirové pandemie a války na Ukrajině dochází k bezprecedentnímu růstu cen zboží, služeb i veškerých provozních nákladů, kdy za rok 2022 dosáhla inflace 17%. Spravedlivá odměna likvidátora by měla uvedenou inflaci zohlednit. Soud prvního stupně tuto argumentaci nijak nezohlednil, ani se k ní ve napadeném usnesení nevyjádřil. Likvidátor navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení ve výroku I. změnil a přiznal mu odměnu ve výši 11 000 Kč.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.Řízení o zrušení a likvidaci obchodní korporace je řízením ve statusové věci právnické osoby podle § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a má charakter řízení nesporného.Podle sdělení likvidátora ze dne 10. 4. 2018 nebyl zjištěn žádný likvidační majetek společnosti. V projednávané věci se jednalo o typově jednoduchý případ likvidace a v takových případech se rozhodovací praxe zdejšího odvolacího soudu ustálila na odměně likvidátora jmenovaného z řad insolvenčních správců ve výši Kč 10 000,-; v poslední době např. sp. zn. 14 Cmo 39/2023, 7 Cmo 40/2023 nebo konečně usnesení tohoto senátu č. j. 6 Cmo 120/2023-32 ze dne 6. 9. 2023, na jehož obsah odůvodnění se dále pro stručnost plně odkazuje.Z uvedených důvodů Vrchní soud v Praze napadené rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil.