7 Cmo 110/2023-35 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením ve výroku I. rozhodl tak, že schvaluje konečnou zprávu o průběhu likvidace společnosti , Jméno navrhovatele B, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále též jen „Společnost“), ze dne 31. 5. 2022. Ve výroku II. likvidátorovi Společnosti , Jméno navrhovatele A, , narozenému 29. 10. 1985, advokátu, sídlem , Adresa navrhovatele A, , přiznal za likvidaci Společnosti odměnu ve výši 10 000 Kč, která mu bude vyplacena po zákonných srážkách účtárnou zdejšího soudu na účet č. , č. účtu, , v. s. 24201456 po právní moci tohoto usnesení. Výrokem III. přiznal likvidátorovi Společnosti , Jméno navrhovatele A, náhradu hotových výdajů spojených s likvidací Společnosti ve výši 3 848 Kč, přičemž tato částka bude vyplacena z účtu soudu po právní moci tohoto usnesení na účet č. , č. účtu, , v. s. 24201456.2. Soud první stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že usnesením ze dne 8. 12. 2016, č. j. 83 Cm 2265/2016-5, pravomocně rozhodl o zrušení Společnosti s likvidací a jelikož soudem jmenovaný likvidátor Společnosti ukončil likvidaci, vznikl mu nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů, které mu v souvislosti s likvidací Společnosti vznikly. Soud prvního stupně s odkazem na § 205 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) schválil konečnou zprávu o likvidaci i bez návrhu na použití likvidačního zůstatku, jelikož žádný likvidační zůstatek neexistuje. Uvedl, že k výmazu Společnosti z obchodního rejstříku došlo dne 1. 6. 2022. Likvidátor uplatnil hotové výdaje v celkové výši 3 848 Kč. Soud prvního stupně tak s odkazem na § 7 a § 9 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „nařízení vlády“), a skutečnost, že jmenovaný likvidátor , Jméno navrhovatele A, v souladu s nařízením vlády náklady likvidace vyúčtoval, prokázal a vyúčtované položky se jevily soudu jako přiměřené, přiznal mu náhradu nákladů v plné výši. Dále soud prvního stupně v souladu s § 7 odst. 1 a 2 nařízení vlády a v intencích rozhodovací praxe Vrchního soudu v Praze přiznal likvidátorovi odměnu ve výši 10 000 Kč.3. Do výroku II. tohoto usnesení podal navrhovatel včasné odvolání. Napadá nesprávnost usnesení, které není řádně odůvodněno a není spravedlivé. Soud prvního stupně podle odvolatele nepřihlédl k jím tvrzeným skutečnostem. Namítá, že dne 2. 2. 2023 podal soudu prvního stupně vyúčtování nákladů likvidace a žádost o přiznání odměny za provedení likvidace ve výši 11 000 Kč, kdy požadovanou výši odůvodnil jak dosavadní praxí (odkazuje na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 1. 2020, sp. zn. 7 Cmo 41/2019), tak tím, že od počátku koronavirové pandemie a války na Ukrajině došlo k bezprecedentnímu nárůstu cen zboží, služeb a veškerých provozních nákladů, a že inflace v roce 2022 překročila 10%, respektive v tomto roce dosáhla v ČR inflace 17%. Soud prvního stupně se jeho argumentací o nárůstu cen nijak nezabýval a své rozhodnutí, proč mu nepřiznal požadovaných 11 000 Kč, kterou požadoval, nijak neodůvodnil. Dle judikatury odměna likvidátora v letech 2018–2021 činila standardně 10 000 Kč, k čemuž odkazuje na řadu rozhodnutí zdejšího odvolacího soudu a má za to, že spravedlivá odměna likvidátora by tak měla být v roce 2022 o 17% větší než v roce 2021. Přestože požadoval odměnu jen ve výši 11 000 Kč, soud jeho argumentaci nezohlednil, přičemž neuvedl ani základní důvod, proč rozhodl o odměně likvidátora tak, jak rozhodl. Navrhuje, aby odvolací soud napadený výrok II. usnesení změnil tak, že likvidátorovi se přiznává odměna ve výši 11 000 Kč.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu přezkoumal dle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Předně je třeba uvést, že usnesení soudu prvního stupně pokud jde o odůvodnění výroku II. netrpí odvolatelem namítanou vadou jeho nepřezkoumatelnosti, a to vzhledem k obsahu jeho odvolání (ke kritériím posouzení přezkoumatelnosti rozhodnutí srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupný též na www.nsoud.cz).6. Podle § 195 o. z. odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal.7. Podle § 7 odst. 1 nařízení vlády, skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního zůstatku, nebo nedostačuje-li likvidační zůstatek k úhradě odměny likvidátora, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč. Podle okolností případu lze odměnu likvidátora přiměřeně zvýšit až do výše 20 000 Kč. Podle odst. 2 téhož ustanovení hradí-li stát odměnu likvidátora, uhradí ji v rozsahu, ve kterém ji nelze hradit z likvidačního zůstatku.8. V posuzovaném případě byl likvidátor jmenován do funkce podle § 191 odst. 1 a 4 o. z. usnesením Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2016, č. j. 83 Cm 2265/2016-5, jež nabylo právní moci dne 28. 3. 2017, tudíž odměnu likvidátora určuje soud.9. Z obsahu spisu, především z konečné zprávy likvidátora o průběhu likvidace a návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku ze dne 31. 5. 2022 se podává, že Společnost nevyvíjela již delší dobu žádnou činnost. Z dostupných zdrojů a registrů bylo zjištěno, že Společnost nevlastní žádný movitý ani nemovitý majetek a na základě výzev věřitelům se nepodařilo zjistit, že by Společnost měla pohledávky za třetími osobami. Konečný likvidační zůstatek Společnosti má hodnotu nula Kč a nebylo tedy co fakticky rozdělovat.10. Podle citovaného § 7 odst. 1 nařízení vlády v situaci, která nastala v poměrech projednávané věci, kdy likvidační zůstatek nedostačuje k úhradě odměny likvidátora, činí odměna likvidátora 1 000 Kč. Zvýšení této odměny záleží na okolnostech případu.11. Odvolací soud konstatuje, že při stanovení výše odměny likvidátora jmenovaného z řad insolvenčních správců v rozpětí daném § 7 odst. 1 nařízení vlády soud zohledňuje toliko náročnost likvidace a okolnosti, za nichž se likvidátor k likvidaci dostal, na což nemá vliv znehodnocení měny v důsledku inflace. Navýšení odměny likvidátora o výši inflace nemá oporu v právní úpravě. Maximální výši odměny likvidátora 20 000 Kč bude na místě přiznat u nejsložitějších likvidací s rozsáhlým majetkem, velkým množstvím věřitelů, složitou vlastnickou strukturou společnosti, vedenými soudními spory, náročným vypořádáváním likvidační podstaty apod. O podobný případ ale v poměrech projednávané věci nejde.12. V dané věci šlo o typově jednodušší případ likvidace, kdy obchodní společnost existuje jen formálně bez jakéhokoliv zjištěného majetku, tedy s nulovým likvidačním zůstatkem, s minimem závazků, s jednoduchou vlastnickou strukturou. Odvolací soud tak ani v této věci nemá důvod se odchýlit od své rozhodovací praxe, která se pro tyto případy ustálila na odměně likvidátora jmenovaného z řad insolvenčních správců ve výši 10 000 Kč, neboť nařízením vlády stanovená základní výše odměny 1 000 Kč není v takovýchto případech odpovídající (viz např. usnesení ze dne 27. 3. 2017, sp. zn. 7 Cmo 74/2016, ze dne 30. 8. 2021, sp. zn. 7 Cmo 222/2021, či ze dne 25. 4. 2022, sp. zn. 14 Cmo 78/2022, jež jsou dostupná např. v právním systému www.beck-online.cz).13. Na okraj odvolací soud uvádí, že odvolatelem zmiňovaný nárůst cen nebyl zákonodárcem promítnut v navýšení částek stanovených v citovaném § 7 odst. 1 nařízení vlády, které je pro určení odměny likvidátora rozhodné. Stejně tak nebyla inflace promítnuta např. v navýšení sazby mimosmluvní odměny advokáta za úkon právní služby určovaný podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Přistoupení na argumentaci odvolatele by tak znamenalo nepřípustné odlišné zacházení s obdobnými subjekty v obdobných situacích.14. Odvolací soud proto uzavírá, že soud prvního stupně správně, v souladu s právními předpisy a rozhodovací praxí, určil výši odměny likvidátora částkou 10 000 Kč.15. Z vyložených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku II. dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.