7 Cmo 39/2023-31 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením ve výroku I. schválil konečnou zprávu o průběhu likvidace , Jméno navrhovatele B, . v likvidaci, IČO , IČO, , sídlem , Adresa navrhovatele B, , ze dne 25. 3. 2022, ve výroku II. likvidátorovi společnosti , Jméno navrhovatele B, . v likvidaci, IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , Jméno navrhovatele A, , narozenému , Datum narození navrhovatele A, , IČO , IČO, , sídlem , Adresa navrhovatele A, , přiznal za likvidaci společnosti odměnu ve výši 10 000 Kč, která mu bude vyplacena po zákonných srážkách účtárnou zdejšího soudu na účet č. , č. účtu, , v. s. , var. symbol, , po právní moci tohoto usnesení, ve výroku III. přiznal likvidátorovi společnosti , Jméno navrhovatele B, . v likvidaci, IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , Jméno navrhovatele A, , narozenému , Datum narození navrhovatele A, , IČO , IČO, , sídlem , Adresa navrhovatele A, , náhradu hotových výdajů spojených s likvidací této společnosti ve výši 1 191 Kč, přičemž tato náhrada nebude vyplacena a ve výroku IV. rozhodl, že likvidátor společnosti , Jméno navrhovatele B, . v likvidaci, IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , Jméno navrhovatele A, , narozený , Datum narození navrhovatele A, , IČO , IČO, , sídlem , Adresa navrhovatele A, , je povinen vrátit českému státu na účet zdejšího soudu č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, nevyčerpaný zbytek zálohy ve výši 4 809 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.2. Soud prvního stupně ve svém usnesení odkázal na § 205 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a vyšel z toho, že je v dané věci tím, komu likvidátor předkládá konečnou zprávu o likvidaci a tuto schválil. Dále soud s odkazem na § 7 odst. 1 a 2 a § 9 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a likvidátorovi přiznal náhradu nákladů likvidace, které shledal prokázanými (archivace dokumentů, poštovné) resp. přiměřenými (položky vyúčtované za telefon), a odměnu ve výši 10 000 Kč. Výši odměny soud určil s ohledem na skutečnost, že si likvidátor musel sám vyhledávat potřebné dokumenty a podklady pro provedení likvidace bez součinnosti s likvidovanou společnosti.3. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel dne 23. 1. 2023 včasné odvolání, které směřuje do výroku II. o přiznání odměny likvidátora. Napadá nesprávnost rozhodnutí, které není řádně odůvodněno a není spravedlivé. Soud prvního stupně podle odvolatele nepřihlédl k jím tvrzeným skutečnostem. Podle odvolatele od počátku koronavirové pandemie a války na Ukrajině došlo k bezprecedentnímu nárůstu cen zboží, služeb a veškerých provozních nákladů, inflace v ČR dosáhla 17%. Pokud tedy odměna likvidátora v letech 2018 - 2021 činila dle judikatury standardně 10 000 Kč, spravedlivá odměna likvidátora od r. 2022 by měla být o 17% vyšší, tj. činit 11 700 Kč. Byť odvolatel požadoval jen odměnu ve výši 11 000 Kč, soud jeho argumentaci nezohlednil, přičemž neuvedl ani základní důvod, proč rozhodl o odměně likvidátora, tak jak rozhodl.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu přezkoumal dle ust. § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Předně je třeba uvést, že usnesení soudu prvního stupně pokud jde o odůvodnění výroku II. netrpí odvolatelem namítanou vadou jeho nepřezkoumatelnosti, a to vzhledem k obsahu jeho odvolání (ke kritériím posouzení přezkoumatelnosti rozhodnutí srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupný též na www.nsoud.cz).6. Podle § 195 o. z., odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal.7. Podle § 7 odst. 1. nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen „nař. vlády“) skončí-li likvidace dříve, než je zjištěna výše likvidačního zůstatku, nebo nedostačuje-li likvidační zůstatek k úhradě odměny likvidátora, náleží likvidátorovi odměna ve výši 1 000 Kč. Podle okolností případu lze odměnu likvidátora přiměřeně zvýšit až do výše 20 000 Kč. Podle odst. 2 téhož ust. hradí-li stát odměnu likvidátora, uhradí ji v rozsahu, ve kterém ji nelze hradit z likvidačního zůstatku.8. V posuzovaném případě byl likvidátor jmenován do funkce podle § 191 odst. 1 a 4 o. z., usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. října 2018, č. j. 84 Cm 1009/2018 - 6, které nabylo právní moci dne 31. října 2018, tudíž odměnu likvidátora určuje soud (§ 195 o. z.).9. Z obsahu spisu, především z konečné zprávy likvidátora o průběhu likvidace a návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku ze dne 25. 3. 2022 se podává, že se likvidátorovi u likvidované společnosti nepodařilo zjistit jakýkoliv účet, majetek či pohledávky za třetími osobami. Konečný likvidační zůstatek společnosti má hodnotu nula a nebylo tedy co fakticky rozdělovat. Podle citovaného § 7 odst. 1 nař. vlády v situaci, která nastala v poměrech projednávané věci, kdy likvidační zůstatek nedostačuje k úhradě odměny likvidátora, činí odměna likvidátora 1 000 Kč. Zvýšení této odměny záleží na okolnostech případu.10. Odvolací soud konstatuje, že při stanovení výše odměny likvidátora jmenovaného z řad insolvenčních správců v rozpětí daném § 7 odst. 1 nař. vlády soud zohledňuje toliko náročnost likvidace a okolnosti, za nichž se likvidátor k likvidaci dostal, na což nemá vliv znehodnocení měny v důsledku inflace. Navýšení odměny likvidátora o výši inflace nemá oporu v právní úpravě. Maximální výši odměny likvidátora 20 000 Kč bude na místě přiznat u nejsložitějších likvidací s rozsáhlým majetkem, velkým množstvím věřitelů, složitou vlastnickou strukturou společnosti, vedenými soudními spory, náročným vypořádáváním likvidační podstaty, atd. O podobný případ ale v poměrech projednávané věci nejde.11. V dané věci šlo o typově jednodušší případ likvidace, kdy obchodní společnost existuje jen formálně bez jakéhokoliv zjištěného majetku, tedy s nulovým likvidačním zůstatkem, s minimem závazků, s jednoduchou vlastnickou strukturou. Odvolací soud tak ani v této věci nemá důvod se odchýlit od své rozhodovací praxe, která se pro tyto případy ustálila na odměně likvidátora jmenovaného z řad insolvenčních správců ve výši 10 000 Kč, neboť nař. vlády stanovená základní výše odměny 1 000 Kč není v takovýchto případech odpovídající. (viz např. usnesení ze dne 27. března 2017, sp. zn. 7 Cmo 74/2016, ze dne 30. srpna 2021, sp. zn. 7 Cmo 222/2021, či ze dne 25. dubna 2022, sp. zn. 14 Cmo 78/2022, jež jsou dostupná např. v právním systému www.beck-online.cz).12. Na okraj odvolací soud uvádí, že odvolatelem zmiňovaný nárůst cen nebyl zákonodárcem promítnut v navýšení částek stanovených v citovaném § 7 odst. 1 nař. vlády, které je pro určení odměny likvidátora rozhodné. Stejně tak nebyla inflace promítnuta např. v navýšení sazby mimosmluvní odměny advokáta za úkon právní služby určovaný podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Přistoupení na argumentaci odvolatele by tak znamenalo nepřípustné odlišné zacházení s obdobnými subjekty v obdobných situacích.13. Odvolací soud proto uzavírá, že soud prvního stupně správně, v souladu s právními předpisy a rozhodovací praxí, určil výši odměny likvidátora částkou 10 000 Kč.14. Z vyložených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku II. dle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.