6 Cmo 158/2023-46 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 5. 4. 2023 se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 800 000 000 Kč s příslušenstvím z titulu vypořádacího podílu v souvislosti s ukončením účasti , Jméno žalobce B, v žalované.2. Žalobce dále navrhl přerušit řízení do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 218/2014 (dále jen „řízení sp. zn. 73 Cm 218/2014“), ve kterém je řešena otázka, zda je , Jméno žalobce B, společníkem žalované. Dále uvedl, že dne 29. 3. 2019 v rámci tohoto řízení podal , Jméno žalobce B, návrh na změnu žaloby, kdy navrhl tzv. eventuální petit, aby byla žalované uložena povinnost uhradit , Jméno žalobce B, částku 800 000 000 Kč z titulu vypořádacího podílu (dále jen „změna žaloby“).3. Usnesením ze dne 10. května 2023, č. j. 63 Cm 36/2023-22, soud I. stupně přerušil řízení do skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 218/2014. Učinil tak z důvodu, že v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 218/2014, jsou řešeny otázky, které jsou významné pro toto řízení. Pro předmětné řízení považuje za zásadní otázku, zda je , Jméno žalobce B, do současnosti společníkem žalované. Stejně tak považuje soud prvního stupně za důležité, zda nedojde k připuštění změny žaloby, což by mohlo představovat překážku věci zahájené ve vztahu k žalobě v tomto řízení.4. Proti tomuto usnesení podala dne 30. 5. 2023 včasné odvolání žalovaná (odvolatelka), která se domnívá, že i kdyby se , Jméno žalobce B, stal společníkem žalované ohledně 10 % podílu a byl z důvodu nesplnění dobrovolně převzaté vkladové povinnosti vyloučen, byl jeho domnělý nárok podle odvolatelky promlčen již od 7. 12. 2018. Sám žalobce podle odvolatelky uvádí, že mělo dojít k vyloučení , Jméno žalobce B, z žalované dne 7. 12. 2015 a dle § 36 odst. 4 zák. č. 90/2012 Sb. (dále jen „z. o. k.“) měl být vypořádací podíl vyplacen bez zbytečného odkladu poté, co mohla být zjištěna jeho výše; tedy ke dni 7. 12. 2018. Dále upozorňuje, že ve společenské smlouvě žalované je převoditelnost podílu omezena souhlasem valné hromady a neuplatní se tak žalobcem citovaná tříměsíční lhůta k prodeji uvolněného podílu. Uvádí, že pokud nebyl připuštěn návrh na změnu žaloby, tak se nárok uplatněný v návrhu na změnu žaloby nikdy nestal předmětem řízení a nemůže dojít ke stavení promlčecí lhůty.5. Jelikož je odvolatelka toho názoru, že žalobcův domnělý nárok je promlčen, nevidí důvod pro přerušení řízení. Má za to, že je dán důvod pro zamítnutí žaloby, který si může soud I. stupně posoudit sám bez ohledu na výsledek řízení sp. zn. 74 Cm 218/2023. Navíc se odvolatelka domnívá, že žaloba má vady a soud I. stupně měl vyzvat žalobce k jejich odstranění. Poukazuje na to, že žalobce uplatňuje dva vzájemně se vylučující nároky, jelikož zahrnul podíl , Jméno žalobce B, v žalované do majetkové podstaty, avšak na druhé straně tvrdí, že byl , Jméno žalobce B, z žalované vyloučen a domáhá se v tomto řízení vyplacení vypořádacího podílu. Dále odvolatelka namítá, že samotná výše vypořádacího podílu, Anonymizováno, nebyla žalobcem podložena rozhodnými tvrzeními či důkazy. Proto odvolatelka navrhuje, aby odvolací soud změnil napadané usnesení tak, že se řízení nepřerušuje.6. Žalobce se k podanému odvolání písemně vyjádřil podáním ze dne 16. 8. 2023. Připomíná, že soud I. stupně řízení přerušil i z důvodu možné existence překážky litispendence. Uvádí, že přestože nebyla připuštěna změna žaloby v řízení sp. zn. 73 Cm 218/2014, je možné toto nepřipuštění změny žaloby napadnout v odvolání proti rozhodnutí ve věci samé. Tento postup hodlá žalobce uplatnit, jelikož se domnívá, že nárok na vypořádací podíl dává smysl uplatnit jako eventuální petit v řízení sp. zn. 73 Cm 218/2014 a podání žaloby v tomto řízení učinil pouze z procesní opatrnosti. Pokud tedy odvolací soud připustí změnu žaloby, bude existovat překážka litispendence. Žalobce dále zdůrazňuje, že účinky uplatnění nároku se datují k podání návrhu na změnu žaloby. Žalobce dále objasňuje, že změna žaloby pouze reagovala na změněný skutkový stav, který nebyl v době podání žaloby v řízení sp. zn. 73 Cm 218/2014 znám. Domnívá se, že nárok nově uplatněného eventuálního petitu (tedy i nárok uvedený v tomto řízení) nutně předpokládá vyřešení předběžné otázky v podobě primárního petitu v řízení sp. zn. 73 Cm 218/2014.7. K údajnému promlčení žalobce uvádí, že je možné, že bude v daném případě zjištěna překážka litispendence a tím pádem by se tato otázka ani neřešila v tomto řízení. Navíc nesouhlasí s počítáním dnů žalovanou, podle níž by mělo dojít k údajnému promlčení. Nesouhlasí ani s tím, že lhůta pro vyplacení vypořádacího podílu začala běžet v den konání valné hromady, na které měl být , Jméno žalobce B, vyloučen. Žalobci není ani známo, z čeho by měla být ke dni konání valné hromady zjištěna výše vypořádacího podílu. Navíc žalobce avizuje, že by v budoucnu případně namítal rozpor námitky promlčení s dobrými mravy.8. K výši nároku 800 000 000 Kč žalobce uvádí, že bude-li v budoucnu nárok řešen meritorně právě v tomto řízení, tak navrhne zpracování znaleckého posudku. To však nyní považuje za nepodstatné, jelikož se domnívá, že , Jméno žalobce B, je stále společníkem žalované společnosti, což má být řešeno v řízení sp. zn. 73 Cm 218/2014 a nárok na vypořádací podíl dává smysl uplatnit jako eventuální v označeném řízení. Navrhuje, aby Vrchní soud v Praze napadané usnesení potvrdil.9. Podáním ze dne 19. 9. 2023 žalovaná předložila soudu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2023, č. j. 27 Cdo 138/2023-2060, jímž byla odložena právní moc rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 5. 2022, č. j. 7 Cmo 229/2020–1784, kterým byl změněn rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2020, č. j. 73 Cm 214/2014-589, tak že se zamítá žaloba , tituly před jménem, , jméno FO, na určení, že , jméno FO, je společníkem žalované ohledně 10 % podílu.10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání žalované bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.11. Podle § 109 odst. 2 písm. c) zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) soud může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.12. Důvodem přerušení řízení podle citovaného ustanovení je jeho hospodárnost, tj. snaha omezit náklady soudu i účastníků v případě, kdy by stejná otázka měla být soudy posuzována vícekrát. Soud přitom musí brát v úvahu i pokročilost obou řízení (srov. např. Svoboda, Smolík a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vyd., 1. aktualizace. Praha: C. H. Beck 2022 k § 109 marg. č. 6).13. Odvolací soud je toho názoru, že soud I. stupně správně dovodil, že pro předmětné řízení je zásadní vyřešení otázky, zda je , Jméno žalobce B, do současnosti společníkem žalované.14. Vyjádřeno jinými slovy, řešení této právní otázky má podstatný význam pro věc samu. Je nutno také vzít v úvahu, že je toto řízení na samém počátku a není hospodárné, aby tato otázka byla posuzována souběžně dvakrát, a to i s ohledem na celkovou délku řízení, o kterou se řízení ve věci samé prodlouží (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 30 Cdo 5270/2009).15. Odvolací soud tedy uzavírá, že přerušení řízení v této věci právě s ohledem na řešení výše uvedené právní otázky je opodstatněné.16. Nad rámec uvedeného odvolací soud uvádí, že překážka litispendence by v předmětném řízení nastala pouze v případě, že by soud v řízení sp. zn. 73 Cm 218/2014 změnu žaloby s navrhovaným eventuálním petitem připustil. To se však doposud nestalo a nelze předjímat jaký bude výsledek řízení sp. zn. 73 Cm 218/2014 a zda a jak případně v uvedené věci rozhodne odvolací soud.17. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.18. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž řízení skončí (§ 224 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).