9 Cmo 197/2023-76 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 24. 2. 2023 se navrhovatelka vůči , adresa, (dále jen „společenství“) domáhala, aby soud rozhodl, že neplatné (eventuálně nicotné) je usnesení shromáždění společenství ze dne 12. 12. 2022 pod bodem 5, kterým shromáždění schválilo změnu stanov tak, že v čl. X za odstavec (12) doplnilo nové odstavce (13) a (14) následujícího znění:(13) Vlastník jednotky nahradí společenství vlastníků či členovi voleného orgánu společenství vlastníků veškerou újmu či náklady, které společenství vlastníků či takové osoby vznikly v souvislosti s jednáním, kterým vlastník jednotky svá práva vědomě a záměrně zneužívá v rozporu s jejich smyslem a účelem, převážně ke svévolnému nebo účelovému poškozování společenství vlastníků či členů orgánu společenství vlastníků nebo k vyvíjení nátlaku na tyto osoby. V takovém případě nahradí vlastník jednotky společenství vlastníků i rozdíl mezi přiznanou náhradou nákladů řízení, ve kterém bylo společenství vlastníků převážně úspěšné, a skutečnými náklady na právní služby, které společenství vlastníků prokazatelně vynaložilo v souvislosti s jednáním vlastníka jednotky uvedeným v tomto odstavci.(14) Každý člen orgánu společenství vlastníků má právo na jednorázovou odměnu za výkon své funkce ve výši 1 000 Kč za každý započatý kalendářní měsíc, ve kterém se musel podílet na obraně či vymáhání svých práv či práv společenství vlastníků v souvislosti s jednáním vlastníka jednotky popsaném v čl. X odstavci (13) stanov.2. Navrhovatelka uvedla, že je členem společenství, ve kterém vlastní bytovou jednotku č. , Anonymizováno, . Na shromáždění hlasovala proti napadenému usnesení. Navrhovatelka je přesvědčena, že sporné usnesení nepřijatelným způsobem zasahuje do jejího právního postavení. Výbor odůvodnil návrh změny údajným šikanózním výkonem práva žalobkyní a jejími údajnými útoky vůči společenství, aniž by uvedl konkrétní případ takového zneužití. Sporné usnesení je tedy zaměřeno proti osobě navrhovatelky. Sporné články stanov nutí vlastníky jednotek činit něco, co jim zákon neukládá, a jsou tedy v rozporu s čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 4 Ústavy a ukládá jim povinnosti nad rámem zákona v rozporu s čl. 4 odst. 1 Listiny. Doplněné články stanov nejsou nutné ani účelné pro řádnou péči o dům ani o pozemek, a překračují tak účel existence společenství, jehož právní osobnost je omezena právě na správu domu a pozemku. Společenství nemá pravomoc svévolně hodnotit jednání svých členů a ukládat jim sankce nad rámec zákona. Navrhovatelka namítala, že před hlasováním o sporném usnesení nebyla ověřena usnášeníschopnost, což je podle ustálené judikatury povinností při každém hlasování. Sporné články stanov trpí podle navrhovatelky neurčitostí, vágností a nesrozumitelností. Zejména není zřejmé, co se rozumí vědomým a záměrným zneužíváním práv v rozporu s jejich smyslem a účelem. Není jasné, který orgán společenství bude povolán k výkladu těchto formulací. Uvedené nejasnosti mohou poskytnout představitelům společenství nepřiměřený prostor a vést k jejich svévoli, případně k nepřezkoumatelnosti a nenapadnutelnosti jejich postupu. Sporné články stanov považuje navrhovatelka také za nadbytečné, neboť povinnost člena společenství nahradit mu způsobenou škodu plyne již z čl. X odst. (12) původních stanov. Nově doplněný odst. (14) potom zcela neodůvodněně přiznává majetkový prospěch členům volených orgánů společenství, teoreticky pro jakékoli případy sporů v souvislosti s výkonem jejich funkce, a to i tehdy, pokud budou důvodné. Navrhovatelka proto považuje sporné usnesení za rozporné se zákonem a stanovami.3. Společenství ve svém vyjádření uvedlo, že doplněné články stanov nepřekračují zákonem stanovený účel společenství ani neukládají členům povinnosti nad rámec zákona. Upozornilo, že člen společenství má ze zákona povinnost chovat se čestně a dodržovat jeho vnitřní řád, respektive pravidla pro správu domu a pozemku. Pokud se člen chová způsobem uvedeným ve sporném usnesení, vznikají tím společenství náklady, které financují jednotliví členové. Počet hlasů přítomných byl zjištěn na začátku zasedání a v jeho průběhu se nezměnil. Byť podnětem k návrhu sporného usnesení bylo chování žalované, jde o obecné pravidlo, které nemíří výhradně proti ní. Sporné usnesení nedává žádnému orgánu společenství pravomoc vydávat exekuční tituly nebo pravomocně rozhodovat o právních poměrech členů. V některých případech bude muset proběhnout soudní řízení, jako by sporného usnesení nebylo. Usnesení však vyjadřuje vůli členů společenství používat jejich finanční příspěvky na správu domu a pozemku, nikoli na vedení soudních sporů. Společenství je navíc přesvědčeno, že sporné usnesení nemá závažné právní následky a je v zájmu společenství hodném právní ochrany nevyslovit jeho neplatnost.4. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrh zamítl (výrok I.) a společenství přiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.). Po skutkové stránce konstatoval, že navrhovatelka je jako vlastník jednotky č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, členkou společenství, že výbor svolal na 12. 12. 2022 shromáždění, na jehož programu byla pod bodem 5 změna stanov, a že přílohou pozvánky byla změna stanov uvedená shora v odst. 1. Ke změně stanov připojil výbor odůvodnění, podle kterého návrh reaguje na dlouhodobý a systematický způsob výkonu členských práv navrhovatelkou, který lze označit za šikanózní. Popis konkrétního šikanózního jednání dokument neobsahuje; pouze uvádí, že členové statutárního orgánu vynaložili v souvislosti s řešením útoků navrhovatelky od roku 2018 stovky hodin ročně. Ze zápisu ze shromáždění se podává, že po čtvrtém hlasování byla na podnět zástupce navrhovatelky překontrolována prezenční listina, přítomno bylo 32 vlastníků s 66,18 % hlasů, shromáždění bylo usnášeníschopné. Pod bodem 4 programu byly projednány spory s navrhovatelkou, včetně nákladů vynaložených společenstvím. Pod bodem 5 bylo schváleno sporné usnesení, navrhovatelka hlasovala proti. Podle čl. XIV odst. 6 písm. c) stanov spadá do působnosti shromáždění rozhodování o výši odměn členů výboru. Shromáždění je způsobilé se usnášet za přítomnosti členů, kteří mají většinu všech hlasů, a k přijetí usnesení se vyžaduje většina přítomných hlasů, nevyžaduje-li zákon vyšší počet hlasů. Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 1. 2020, potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 5. 2022, č. j. 6 Cmo 113/2020-103, zamítl návrh navrhovatelky na vyslovení neplatnosti usnesení, kterým shromáždění odvolalo navrhovatelku z funkce předsedkyně a členky kontrolní komise. Naproti tomu společenství nebylo úspěšné ve sporu vedeném proti navrhovatelce u Obvodního soudu pro Prahu 8 o zaplacení částky 3 633 Kč.5. Po právní stránce soud prvního stupně uzavřel, že návrh byl podán včas, že navrhovatelka je přehlasovaným vlastníkem a že změnou stanov bylo zasaženo do právního postavení všech vlastníků, což představuje důležitý důvod přezkumu sporného usnesení. Za situace, kdy na popud zástupce navrhovatelky byla v průběhu jednání překontrolována prezenční listina a navrhovatelka netvrdí, že by v průběhu jednání někdo odcházel, má soud za prokázané, že v době hlasování o sporném usnesení bylo shromáždění usnášeníschopné. Obsah sporného odst. 13 nových stanov nepovažoval soud prvního stupně za rozporný se zákonem, stanovami ani dobrými mravy. Povinnost vlastníka jednotky neškodit společenství plyne podle soudu prvního stupně z povinnosti loajality člena korporace zakotvené v § 212 odst. 1 o. z. Jakékoli společenství má tedy právo na náhradu škody vzniklé mu šikanózním výkonem práv určitého vlastníka, i kdyby toto právo nebylo ve stanovách zakotveno. Nový odst. 13 tedy nezakládá žádný nový nárok společenství vůči členům, nýbrž jedná se o promítnutí obecně platných pravidel do textu stanov. Pokud by společenství chtělo po kterémkoli vlastníkovi vymáhat náklady uvedené v odst. 13 a vlastník je neuhradil dobrovolně, muselo by podat proti vlastníkovi žalobu a v řízení prokázat výši škody a šikanózní jednání vlastníka. Právní subjektivita společenství zahrnuje podle soudu prvního stupně také oprávnění domáhat se náhrady majetkové újmy, která mu byla způsobena. O uplatnění takového práva rozhodne podle § 163 o. z. statutární orgán, pokud stanovy tuto pravomoc nesvěří orgánu jinému. Motivace výboru pro návrh sporného usnesení ani úmysl vlastníků při hlasování nejsou při posuzování platnosti sporných usnesení rozhodné.6. Soud prvního stupně doplnil, že na základě nového čl. X odst. 13 stanov nemůže společenství získat financování všech budoucích sporů s vlastníky, i kdyby v nich bylo úspěšné. Skutečnost, že vlastník podá návrh na přezkum usnesení shromáždění podle § 1209 o. z. a v takovém řízení není úspěšný, ještě neznamená, že šlo o návrh šikanózní. Vlastník má totiž právo takový návrh podat. O šikanu by šlo např. tehdy, pokud by byl návrh podán jen za účelem vydírání členů výboru nebo paralyzování činnosti společenství a žalujícímu vlastníkovi by vůbec ne