9 Cmo 6/2024-64 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 27. 7. 2021 se navrhovatelka vůči , Jméno advokáta B, (dále jen „společenství“) domáhala, aby soud rozhodl, že neplatná jsou usnesení shromáždění společenství ze dne 25. 2. 2021.2. Navrhovatelka uvedla, že z pozvánky na shromáždění nebylo jednoznačně zřejmé, zda se shromáždění má konat fyzicky nebo bude hlasováno per rollam. Tyto formy se navzájem vylučují, a proto způsob konání musí být uveden již v pozvánce. V době konání shromáždění platila mimořádná opatření vlády v době epidemie koronaviru. Shromáždění se sice konat mohlo, avšak pouze za účasti nejvýše 10 osob, přičemž dům má 14 jednotek. Pokud by se tedy shromáždění zúčastnili všichni vlastníci, bylo by nařízení porušeno. Navrhovatelka se cítila ohrožena nákazou a pozastavuje se nad tím, proč se shromáždění nekonalo per rollam. Navrhovatelka žádala společenství o doplnění podkladů tak, aby se mohla zúčastnit v zastoupení a udělit zástupci pokyny pro hlasování. Na její emailem zaslanou žádost předsedkyně společenství odpověděla, ať ji podá písemně, přestože společenství běžně se členy komunikuje emailem. Navrhovatelka považovala vymezení bodů pozvánky za neurčité, zejména pokud jde o bod „úprava fondu oprav“. Taková formulace nesplňuje požadavek, aby pozvánka byla formulována tak, aby se vlastník mohl rozhodnout, zde se shromáždění zúčastní, zda si zvolí zástupce a jaké mu dá pro hlasování instrukce. Výsledkem hlasování bylo zvýšení příspěvku do fondu oprav na 27 Kč/m2, s čímž navrhovatelka nesouhlasí. Za naprosto nepřípustné potom navrhovatelka považovala další rozhodnutí, kterým byla se zpětnou účinností od 1. 1. 2019 položka odměny (112 Kč měsíčně) ponechána ve fondu oprav. Dále byl na shromáždění projednán úklid vnitřních prostor, který původně nebyl na programu.3. Společenství ve svém vyjádření uvedlo, že navrhovatelka byla na shromáždění řádně pozvána, nezúčastnila se jej a není tedy přehlasovaným vlastníkem. Společenství dodrželo všechna opatření pro boj s nákazou koronavirem, které konzultovalo s hygienickou stanicí.4. Soud prvního stupně napadeným usnesením návrh zamítl (výrok I.) a společenství přiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.). Po skutkové stránce zjistil, že navrhovatelka je vlastníkem bytové jednotky v domě, který má celkem 14 jednotek a je ve správě společenství. Podle stanov společenství se shromáždění svolává písemnou pozvánkou zaslanou nejméně 15 dnů před jeho konáním, usnášeníschopné je při přítomnosti většiny členů s většinou hlasů a pro přijetí usnesení se vyžaduje většina hlasů přítomných. Dne 5. 2. 2021 byla vytvořena pozvánka na shromáždění, které se mělo konat dne 25. 2. 2021 od 17 hodin v zasedací místnosti v suterénu domu, venku u zadního schodiště vzhledem k aktuální epidemiologické situaci, nebo per rollam (bez bližšího popisu korespondenční volby). Na programu bylo (1) zahájení, (2) schválení programu, (3) volba zapisovatele, (4) úprava fondu oprav, (5) diskuse a (6) závěr. Pozvánka byla rozeslána vlastníkům jednotek emailem a vyvěšena na domovní vývěsce. Shromáždění se zúčastnilo 85,7 % vlastníků (12 ze 14). Navrhovatelka se nezúčastnila. Schůze probíhala ve venkovních prostorách zadního schodiště. V rámci bodu 4 bylo jednomyslně rozhodnuto, že s účinností od 1. 1. 2021 do 31. 3. 2021 bude položka odměny ponechána ve fondu oprav (112 Kč měsíčně), za totéž období bude položka STA vrácena na vyúčtování za rok 2020, celkem 189 Kč a s účinností od 1. 4. 2021 bude příspěvek do fondu oprav zvýšen na 27 Kč/m2 měsíčně. V rámci bodu 5 byl schválen harmonogram úklidu společných prostor domu. Emailem ze dne 16. 2. 2021 vznesla navrhovatelka připomínky ohledně nedostatků pozvánky a absence podkladů. Požádala o poskytnutí informací a dokumentů vztahujících se k účetnictví a uvedla, že se pravděpodobně nebude moci zúčastnit shromáždění a chtěla by pověřit zástupce. Žádala, aby společenství využilo možnosti rozhodnout mimo zasedání s tím, že prezenční zasedání považuje za hazard s životy a zdravím členů společenství. Předsedkyně společenství reagovala sdělením, aby si navrhovatelka podala žádost písemně.5. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3196/2022, podle kterého je i po 1. 7. 2020 pro úspěch návrh na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek třeba naplnění tří podmínek, a to včasnost podání návrhu (v tříměsíční lhůtě ode dne, kdy se navrhovatel o usnesení dozvěděl), postavení navrhovatele jako přehlasovaného vlastníka a důležitý důvod. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že navrhovatelka byla na shromáždění řádně pozvána, přičemž jí muselo být zřejmé, že pokud by se mělo rozhodovat mimo zasedání, musely by vlastníkům být v dostatečném časovém předstihu oznámeny podrobné informace, jak bude hlasování probíhat. Námitku neurčitosti místa konání považoval soud prvního stupně za účelovou. Byla-li navrhovatelka řádně pozvána a neuvedla-li žádné vážné okolnosti, které by jí bránily v účasti, není přehlasovaným vlastníkem, neboť tím je jen vlastník, který se zúčastní shromáždění a hlasuje proti napadenému usnesení. Navíc by v případě napadených usnesení nebyl dán důležitý důvod, který není v případě zvýšení příspěvků do fondu oprav dán za situace, kdy schválená výše příspěvku je průměrná až podprůměrná.6. Proti tomuto usnesení podala odvolání navrhovatelka. Podle navrhovatelky byla pozvánka „nastavena“ na tři různé varianty, a to prezenčně v zasedací místnosti, prezenčně u zadního schodiště a per rollam. Tyto varianty se navzájem vylučují a z ničeho neplyne, která z nich má být primární. Závěr soudu prvního stupně, že varianta per rollam byla až poslední, je tento závěr nepodložený. Po vlastníkovi nelze požadovat, aby detektivní prací zjišťoval, která ze tří možností vlastně platí. Pozvánka tak neobsahuje jednu ze základních náležitostí, a to konkrétní určení místa konání. Přehlasovaným vlastníkem potom není ten, kdo nebyl pozván řádně a v souladu se stanovami. Absence řádného předvolání je potom důvodem zrušení napadeného usnesení bez ohledu na to, o jak podstatné otázce se hlasovalo. Navrhovatelka zpochybnila i závěr soudu prvního stupně, podle kterého bylo shromáždění konáno v souladu s protiepidemickými opatřeními, s tím, že soud prvního stupně neuvedl, jaká opatření v době konání shromáždění vlastně platila. Bez znalosti poměrů konkrétního společenství nelze podle navrhovatelky činit závěr o přiměřenosti výše příspěvku do fondu oprav. Za protiprávní považuje navrhovatelka rozhodnutí o zahrnutí odměn do fondu oprav se zpětnou účinností. Navrhovatelka poukazuje na nesmyslné rozúčtování příspěvků do fondu oprav, které znevýhodnilo menší bytové jednotky proti větším, na nezákonné vyplácení odměn výboru a další dlouhodobé nedostatky fungování společenství. Dále navrhovatelka uvedla, že se v době konání shromáždění musela starat o osobu blízkou, kterou nechce uvádět, a zopakovala svou argumentaci o neurčitosti bodu „fond oprav“ v pozvánce. Navrhovatelka navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a návrhu vyhověl.7. Společenství se ve svém vyjádření ztotožnilo se závěry soudu prvního stupně. Pozvánku považovalo za jasnou s tím, že hlasování per rollam připadalo do úvahy jen v případě nemožnosti konání shromáždění nebo jeho neschopnosti se usnášet. Společenství navrhlo potvrzení napadeného usnesení.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobami k tomu oprávněnými, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.9. Odvolací soud má za to, že soud prvního stupně provedl dostatečné dokazování a provedené důkazy řádně vyhodnotil. Z jeho skutkových zjištění proto odvolací soud v dalších úvahách vychází.10. Protože sporné usnesení shromáždění bylo přijato v prosinci 2022, je pro projednávanou věc rozhodné znění občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. po novele č. 163/2020 Sb. (dále jen „o. z.“).11. Podle § 1209 o. z., je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká (odstavec 1). Soud uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá (odstavec 2).12. Podle § 1221 o. z. nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích (odstavec 1). Stanoví-li zákon ve věcech bytového spoluvlastnictví působnost vlastníkům j