12 Cmo 93/2024-107 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem na vydání opravného usnesení ze dne 21. 1. 2025 se žalovaný domáhal opravy zjevné nesprávnosti v odůvodnění bodu 16 rozsudku a následně ve výrokové části II. rozsudku, týkající se nákladů řízení. Uvedl, že odvolací soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení výši odměny za úkon právní služby stanovil částkou 3 100 Kč, ač podle z § 9 odst. 3 písm. a) advokátního je základem pro určení výše odměna za úkon právní služby tarifní hodnota 35 000 Kč a odměna za úkon právní služby tak činí nikoliv 3 100 Kč, ale 2 500 Kč. Výše odměna advokáta tak měla být stanovena částkou 24 700 Kč, nikoliv 34 274,20 Kč, resp. s navýšením o náhradu za 21 % DPH celkem částkou 29 047 Kč.2. Vrchní soud v Praze předpoklady pro vydání opravného usnesení v projednávané věci neshledal. Podle § 164 o. s ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci. Návrh podaný žalovaným však nesměřuje k opravě zřejmých nesprávností nebo početních chyb, ale k věcné změně rozhodnutí o nákladech řízení, přiznaných žalobcům, které nelze řešit postupem podle § 164 o. s. ř.3. Z uvedených důvodů Vrchní soud návrh na vydání opravného usnesení zamítl.