60 CO 251/2022-258 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 24. 6. 2022, č. j. 211 C 54/2014-206, byla výrokem I. zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 785.400 Kč, výrokem II. byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 58.427,58 Kč k rukám zástupce žalované a výrokem III. byl zamítnut návrh žalobkyně, aby bylo v řízení pokračováno na straně žalobkyně s [právnická osoba] se sídlem [adresa], [obec a číslo], [IČO]. 2. Soud I. stupně uzavřel v odůvodnění, že nejsou důvody pro vrácení daru. Žalovaná se nedopustila jednání, které by bylo možno kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Za takové jednání považovala žalobkyně odvolání ředitele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] z funkce. Soud I. stupně neprováděl výslech tohoto svědka s odůvodněním, že dar byl poskytnut právnické osobě a nikoliv Mgr. [příjmení]. Dále soud uzavřel, že dar podle smlouvy z [datum] byl poskytnut již před uzavřením smlouvy a smlouva je jen písemným potvrzením o poskytnutí daru a námitka neplatnosti darovací smlouvy ve vztahu k absenci podpisu druhého jednatele žalobkyni je tedy irelevantní. Dále soud I. stupně uzavřel, že postoupení žalovaného nároku nebylo možné, neboť jde o návrh vázaný na osobu žalobkyně. Navíc je právní nástupce žalobkyně [právnická osoba] předlužený a cílem návrhu dle § 107a o. s. ř. je zneužití procesní úpravy, aby se možná pohledávka na úhradu nákladů řízení stala nedobytnou. 3. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, ve kterém namítá, že soud I. stupně vychází při posouzení právního nástupnictví z nesprávného právního názoru. Vzhledem k tomu, že jde o právnickou osobu, nelze vycházet z vázanosti závazku na osoby účastníků řízení. Charakter pohledávky připouští její postoupení. Dále namítá, že k zamítnutí návrhu dle § 107a o. s. ř. nepostačuje pouhá obava, že se pohledávka na náhradu nákladů řízení stane v budoucnu nevymahatelnou. Namítá, že vzhledem ke skutečnosti, že žalobce vstoupil do likvidace, nelze ani předpokládat lepší vymahatelnost pohledávky u dosavadní žalobkyně. Nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že darovací smlouva z [datum] je pouhým písemným potvrzením o poskytnutí daru, které se uskutečnilo již dříve. Zdůrazňuje neplatnost této smlouvy pro absenci podpisu druhého jednatele. Namítá, že darovací smlouva z [datum] vychází z toho, že k darování má dojít v následném roce a platby v roce 2011 měly být přiřazeny k této smlouvě. 4. Žalovaná ve vyjádření k odvolání konstatuje, že ředitel Mgr. [jméno] [příjmení] nebyl odvolán z funkce, ale vzdal se funkce. Není zde žádné jednání, které by naplňovalo porušení dobrých mravů. Postoupení pohledávky považuje za účelové jednání a charakter nároku dle jeho názoru neumožňuje postoupení pohledávky. 5. Krajský soud v Brně, pobočka ve [obec], jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contrario), obsahuje způsobilé odvolací důvody, že soud I. stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním (§ 205 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.) a že rozhodnutí soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním posouzením věci (§ 205 odst. 2 písm. g/ o. s. ř.), přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení mu předcházející (§ 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že ve věci jsou důvody pro potvrzení rozhodnutí soudu I. stupně. 6. Dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. / § 630 občanského zákoníku, zákona č. 40/1964 Sb. 7. Odvolací soud poukazuje na odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně a dovozuje, že soud I. stupně správně aplikoval na předmětný skutkový stav právní úpravu obsaženou v zákoně č. 40/1964 Sb. a v tomto směru odkazuje na odůvodnění učiněné soudem I. stupně. 8. V dané věci je požadováno žalobou vrácení darů, které byly poskytnuty v době od [datum] do 27 12. 2011 a žalobkyně uplatňuje neplatnost darovací smlouvy z [datum]. Jde o závazky vzniklé před účinností zákona č. 89/2012 Sb. a i na práva vzniklá z těchto závazků je třeba aplikovat dosavadní úpravu zákonem č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku. Ve smyslu § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., proto odvolací soud na předmětnou věc aplikoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2339/2019 a 33 Cdo 387/2021). 9. Má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107. Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány. / § 107a o. s. ř., zákona č. 99/1963 Sb. 10. Soud I. stupně zamítl návrh žalobkyně dle § 107a o. s. ř., aby na straně žalobkyně bylo pokračováno se [právnická osoba] Zamítnutí návrhu odůvodnil poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2390/2000 s tím, že dovodil, že charakter žalovaného nároku nepřipouští postoupení pohledávky. Soud I. stupně blíže neodůvodnil konkrétní skutečnosti, na základě kterých specifikoval charakter postoupení pohledávky, který by nepřipouštěl její postoupení. Odvolací soud je názoru, že pokud je pohledávka vázána na osobu věřitele, nelze pohledávku postoupit. Soud I. stupně však nezohlednil konkrétní skutkové okolnosti věci. Žalobce se domáhá vrácení daru a v části nároku namítá i vznik bezdůvodného obohacení v důsledku neplatnosti titulu, na základě něhož bylo plněno. Vrácení daru ve smyslu § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, se lze domáhat, pokud se obdarovaný chová k dárci nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Právní teorie dovodila, že za splnění výše uvedených podmínek, musí dárce uplatnit důvody pro vrácení daru vůči obdarovanému a v okamžiku, kdy obdarovanému dojde projev vůle, jímž je uplatněno právo dárce na vrácení daru, zaniká darovací vztah a obdarovanému vzniká povinnost vrátit to, co bylo předmětem darování. Z uvedeného je zřejmé, že projev vůle směřující k uplatnění práva na vrácení musí učinit dárce a z charakteru tohoto práva lze dovodit, že je vázáno na osobu dárce. Nicméně v dané věci došlo k postoupení pohledávky až v době po zahájení předmětného řízení, v době, kdy již žalobkyně uplatnila vůči obdarované své právo na vrácení daru. Pokud by tedy byly splněny podmínky uvedené v ustanovení § 630 občanského zákoníku, došlo by již před postoupením pohledávky k zániku právního vztahu darování a dárce by měl právo na vrácení daru. Pokud by předmětem darování bylo věcné právo, bylo by postoupení pohledávky problematické a formou postoupení pohledávky na vrácení daru by nebylo možné„ postoupit“ věcné právo na nového nabyvatele„ postupníka“. Předmětem darování však byly peníze, věc druhově určená. Vrácení finanční částky není vázáno na osobu dárce, resp. právo na vrácení takového předmětu darování není omezeno jako např. u věcných práv a takový závazek na vrácení peněžních prostředků, které jsou předmětem darování, může vznikat jiné třetí osobě i na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Odvolací soud proto uzavřel, že charakter žalovaného nároku umožňuje postoupení žalovaného nároku na vrácení peněžité částky, která byla předmětem daru, v době, kdy již bylo vůči obdarované dárkyní uplatněno právo na vrácení daru a právní vztah darování zanikl. Pokud totiž došlo k postoupení pohledávky až v době, kdy již mělo být uplatněno vůči obdarovanému vrácení daru a mělo již dojít ke zrušení právního vztahu darování a zároveň byly předmětem daru peněžité prostředky, měl by žalobce pohledávku na vrácení plnění ze zrušené smlouvy dle § 457 zákona č. 40/1964 Sb., která by byla běžnou peněžitou pohledávkou, která není již vázána na osobu dárce a bylo by možné ji postoupit. 11. Nicméně odvolací soud výrok III. rozsudku soudu I. stupně potvrdil podle § 219 o. s. ř. Odvolací soud ještě předesílá, že se zabýval i tím, zda mohl soud I. stupně rozhodnout ve věci samé, když nebylo jistě pravomocně rozhodnuto o návrhu dle § 107a o. s. ř. V tomto směru uzavírá, že vzhledem k tomu, že návrh dle § 107a o. s. ř. není důvodný a žaloba rovněž není důvodná, nejde o vadu řízení, která by měla vliv na správnost rozhodnutí soudu I. stupně, neboť řízení se účastnila žalobkyně, která měla právo uplatnit v řízení všechna svá procesní p