60 CO 254/2022-34 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví citovaným usnesením Okresní soud ve Zlíně (soud I. stupně) rozhodl tak, že podání žalovaného ze dne [datum], které je podle svého obsahu vzájemnou žalobou, se odmítá (výrok I.), žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). 2. V podstatných důvodech svého rozhodnutí uvedl soud I. stupně, že vzájemnou žalobou se žalovaný po žalobci domáhal svých nároků, přičemž však byl usnesením soudu I. stupně ze dne 14. 10. 2022, č. j. 5 C 195/2022-13, vyzván, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení odstranil vady podání spočívající v podrobném a logickém vylíčení skutkových okolností, uvedení, čeho se žalovaný domáhá. Žalovaný byl současně poučen o způsobu, jak má opravu svého podání provést i o následcích nesplnění své povinnosti, tj. o odmítnutí podání, nebudou-li vady ve stanovené lhůtě řádně odstraněny. Je povinností žalovaného uvést takové skutečnosti, kterými bude vylíčen skutek (skutkový děj), na jehož základě je nárok uplatňován, který umožňuje jednoznačnou identifikaci, tedy nemožnost záměny s jiným skutkem. Soud musí být schopen posoudit, zda na základě žalovaným vylíčených a prokázaných skutečností lze konkrétnímu návrhu na rozhodnutí vyhovět či nikoliv. Těmto požadavkům podání žalovaného z [datum] nevyhovuje. Žalovaný ani na výzvu soudu nijak nereagoval. Absentuje vylíčení konkrétního a logického skutkového děje, nedošlo k řádnému vymezení předmětu řízení. Zůstalo nejasné, o čem by měl soud mezi žalovaným a žalobcem rozhodnout. Proto soud I. stupně podání žalovaného podle § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl. Jelikož žalobci v souvislosti se vzájemným návrhem nevznikly náklady řízení, rozhodl soud I. stupně, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 3. Proti tomuto usnesení podal odvolání žalovaný. V podstatných částech svého odvolání uvedl, že se podrobil operaci oka a nemohl pracovat na počítači. Uvedl, že trvá na trestním oznámení vůči [právnická osoba], neboť machinací s finanční částkou 1.500 Kč došlo k odpojení rodinného domku v [adresa] od distribuční sítě a ke způsobení zdravotní újmy vlastníku nemovitosti. Neobdržel vyúčtování za prosince 2021 na částku 2.184 Kč a neobdržel upomínky k úhradě 3x po 100 Kč. V doplnění svého odvolání uvedl, že byl hospitalizován od [datum] do [datum]. Znovu poukázal na nejasné použití zálohy 1.500 Kč a na odpojení domu. Škodám na domě zabránil tím, že vypustil topný systém. 4. Odvolací soud zjistil, že odvolání bylo podáno včas, osobou oprávněnou k podání odvolání a opírá se o zákonem předvídané odvolací důvody. Jednání nebylo zapotřebí nařizovat s odkazem na ustanovení § 214 odst. 2 písm. a) o. s. ř. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 5. O návrhu žalobce na vydání elektronického platebního rozkazu bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem Okresního soudu ve [obec] ze dne 21. 9. 2022, č. j. EPR 244920/2022-5. Proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor podáním z [datum] (č. l. 8), jímž uplatnil nárok vůči žalobci z důvodu finanční ztráty ve výši 126.000 Kč a z důvodu psychické újmy ve výši kolem 200.000 Kč. 6. Soud I. stupně posoudil podání žalovaného z [datum] (č. l. 8) jako vzájemný návrh ve smyslu § 97 o. s. ř. Z důvodu vad podání žalovaného z [datum] (č. l. 8) vyzval soud I. stupně žalovaného usnesením ze dne 14. 10. 2022, č. j. 5 C 195/2022-15, k odstranění vad jeho podání ve lhůtě 15 dnů od doručení daného usnesení s uvedením, jakým způsobem má vady odstranit a s uvedením následků v případě neodstranění vad v podobě odmítnutí podání. 7. Na usnesení soudu I. stupně z 14. 10. 2022, č. j. 5 C 195/2022-15, žalovaný ve lhůtě nereagoval. 8. Podle § 42 odst. 4 o. s. ř. pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu. Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba. Podání v jiných formách se činí pouze jedním stejnopisem. K podání učiněnému elektronicky lze připojit také všechny jeho přílohy v elektronické podobě. 9. Podle § 79 odst. 1 o. s. ř. řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou. 10. Podle § 79 odst. 2 o. s. ř. žalobce je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě. 11. Podle § 97 odst. 1 o. s. ř. žalovaný může za řízení uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem. 12. Podle § 97 odst. 3 o. s. ř. na vzájemný návrh se použije přiměřeně ustanovení o návrhu na zahájení řízení, jeho změně a vzetí zpět. 13. Podle § 43 odst. 1 o. s. ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. 14. Podle § 43 odst. 2 o. s. ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen. 15. Odvolací soud má za to, že soud I. stupně dospěl ke správným závěrům ohledně podání žalovaného ze dne [datum] (č. l. 8). Je nesporné, že předmětné podání, i přes skutečnosti uváděné v podaném odvolání a jeho doplnění, je nutno nadále považovat za neurčité, není zřejmé vylíčení rozhodujících skutečností, neboť rozhodující skutečnosti nejsou vylíčeny tak, aby z nich byl zřejmý skutkový děj (skutek), na jehož základě žalovaný v podání z [datum] (č. l. 8) uplatňuje právo, respektive rozhodující skutečnosti nejsou vylíčeny v tomto konkrétním případě v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci (vylučuje možnost záměny s jiným skutkovým dějem). Ve vztahu k požadované nemajetkové újmě není ani určitým způsobem uvedeno, čeho se žalovaný domáhá, neboť částka je uváděna pouze jako přibližná, a není tedy doposud uvedeno jaká konkrétní částka je požadována na nemajetkové újmě. Požaduje-li žalovaný zaplacení peněz, musí peněžitý nárok přesně vyčíslit. Žalovaný musí zcela přesně a nikoliv jen přibližně popsat, co chce. Nebyl přitom zjištěn poznatek, že žalovaný trpí nezaviněným informačním deficitem, aby to odůvodnilo uvedení jen přibližné částky tohoto nároku žalovaným. Žalovaný ostatně ani do doby, než soud rozhodl o odmítnutí žaloby v žádném směru nevysvětlil a neosvědčil, že prozatím po něm nelze spravedlivě žádat, aby uvedl zcela přesný požadavek a takto neučinil ani v odvolacím řízení. V tomto konkrétním případě, i přes skutečnosti uvedené odvolatelem v podaném odvolání, zůstává jednak neurčité uvedení, čeho se žalobce domáhá, jde-li o nemajetkovou újmu a také vylíčení rozhodujících skutečností zůstává natolik kusé, že nelze jednoznačně dovodit, jaký skutek má být předmětem řízení, nelze ani jednoznačně dovodit, jaké skutečnosti vlastně žalovaný tvrdí a co má být předmětem řízení. 16. V podání z [datum] (č. l. 8) žalovaný tvrdí, že mu žalobce způsobil majetkovou škodu (v podobě finanční ztráty) 126.000 Kč Ani z podaného odvolání a jeho doplnění však není patrno, jak žalovaný dospěl k částce majetkové škody 126.000 Kč, a to dostatečně určitým způsobem. Zcela tak absentuje ve vztahu k uváděné částce uvedení jakéhokoliv konkrétního pozitivního skutkového tvrzení, které by se mělo stát v dalším průběhu řízení předmětem dokazování. V doplnění odvolání zmiňuje další finanční škody bez jakéhokoliv vyčíslení konkrétní částkou. V podaní z [datum] (č. l. 8) žalovaný tvrdí, že mu žalobce způsobil psychickou újmu ve výši kolem 200.000 Kč. Uvedená újma není ani přesně vyčíslena jednoznačnou částkou, pouze přibližnou částku, což je neurči