0 OINS 168/2023 — (nezadán)

<b><i>Postup správního orgánu před zahájením řízení</b></i> 1 Dne [datum] obdrželo ministerstvo podnět Krajského soudu v Praze (dále jen„ dotčený soud“), který je materiálně oznámením o podezření ze spáchání přestupku, kterého se měl dopustit obviněný tím, že ve stanovené lhůtě nezpracoval a nedodal znalecký posudek, uložený mu podat dotčeným soudem výše uváděným usnesením ze dne [datum], a to ve lhůtě do 60 dnů od doručení soudního spisu. <b><i>Skutkový stav</b></i> 2 Obviněný má oprávnění k výkonu znalecké činnosti v oboru stavebnictví, odvětví inženýrské stavby, stavby dopravní, stavby obytné a stavby průmyslové se specializací mechanika stavebních konstrukcí, seismicita a trhací práce. 3 Z podnětu doručeného dotčeným soudem byl zjištěn níže uvedený skutkový stav: 4 Obviněný byl ustanoven k vypracování znaleckého posudku usnesením dotčeného soudu ze dne 10. 5. [číslo], č.j. [číslo jednací], [číslo jednací]; lhůta pro vypracování znaleckého posudku byla obviněnému stanovena v délce 60 dnů od doručení spisu. 5 Obviněný podáním ze dne [datum] požádal o prodloužení lhůty k odevzdání znaleckého posudku na polovinu října 2022, a to z důvodu onemocnění chorobou Covid 19, zlomeniny paže a následné rehabilitace v souběhu s kolapsem výpočetní techniky a i s ohledem na rozsah spisu. Usnesením ze dne 12. 9. 2022 č.j. [číslo jednací], [číslo jednací] byla obviněnému k jeho žádosti lhůta prodloužena do [datum]. 6 Podáním ze dne [datum] znalec opět požádal o prodloužení termínu pro vypracování znaleckého posudku, a sice do konce ledna 2023. Svou žádost odůvodnil opakovaným onemocněním Covid 19. Usnesením ze dne 23. 11. 2022, č.j. [číslo jednací], [číslo jednací] byla obviněnému opět lhůta prodloužena, tentokráte do [datum]. 7 Podáním ze dne [datum] požádal obviněný opětovně o prodloužení lhůty pro vypracování znaleckého posudku s odůvodněním, že si zlomil stehenní kost a do [datum] nemůže zatěžovat nohu. Usnesením ze dne 31. 1. 2023 č.j. [číslo jednací], [číslo jednací] byla dotčeným soudem obviněnému lhůta potřetí prodloužena, a sice do [datum] 8 Podáním ze dne [datum] obviněný přislíbil odevzdat znalecký posudek do konce dubna 2023. Dne [datum] byl znalec soudem vyzván k odevzdání znaleckého posudku s tím, že sám jej přislíbil odevzdat do konce dubna 2023. Znalec posudek soudu nedodal a na upomínku nereagoval. Soud jej proto znovu urgoval dne [datum] zasláním další upomínky, na kterou obviněný opětovně nereagoval. Po uplynutí jednoho měsíce, dne [datum], obviněný spis soudu bez vysvětlení a bez vypracovaného posudku vrátil. 9 Na základě výše uvedeného má správní orgán za prokázané, že obviněný nesplnil svoji povinnost dodat znalecký posudek ve stanovené lhůtě. Uloženou povinnost nesplnil ani později po opakovaných urgencích a ve lhůtách třikrát k jeho žádostem prodlužovaným. 10 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 správního řádu může správní orgán vydat příkaz, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné. Vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. 11 Vzhledem k tomu, že ministerstvo považuje skutkové zjištění za dostatečné, přistoupilo k rozhodnutí formou příkazu. <b><i>Právní posouzení</b></i> 12 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsaný skutkový stav naplnil formální a materiální znaky přestupku. 13 Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§5 zákona o odpovědnosti za přestupky). 14 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost ve sjednané nebo stanovené době, pokud tak neučiní, dopustí se podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ přestupku, za který se mu podle odst.2 písm. c) téhož ustanovení uloží pokuta až do výše 500 000 Kč. 15 Protože obviněný nepodal znalecký posudek ve lhůtě, která mu byla orgánem veřejné moci stanovena, naplnil svým jednáním formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. 16 Obviněný svým jednáním způsobil více než roční průtahy v řízení a tím hrubě a závažným způsobem ztížil postup ve věci. Svá tvrzení o nepříznivém zdravotním stavu soudu ani v jednom případě žádným způsobem nedoložil. Pokud zdravotní stav obviněného byl skutečně dlouhodobě natolik závažný, že mu zcela znemožňoval výkon znalecké činnosti, měl tuto skutečnost sdělit dotčenému soudu již při svém ustanovení, případně mnohem dříve než po době delší než rok, kdy po celou dobu svými přísliby udržoval soud v přesvědčení, že znalecký úkol, byť se zpožděním, splní. Nadto v období od [datum] do [datum], tzn.do dne, kdy spis soudu, bez, byť rozpracovaného, znaleckého posudku vrátil, byl nečinný absolutně. Nejenže bez zjevného důvodu nepracoval na znaleckém úkolu, ale přestal se soudem zcela komunikovat, neboť takřka 5 měsíců nepodal soudu žádnou zprávu. 17 Jednání obviněného ohrozilo společenský zájem na včasném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněného tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky. <b><i>Uložení trestu</b></i> 18 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky lze příkazem uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. 19 Podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ se za přestupek podle odst. 1 písm. b) téhož ustanovení uloží pokuta až do výše 500 000 Kč. Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu a výměry správního trestu přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze podnikatelské činnosti podnikající fyzické osoby. 20 Přestupek, kterého se obviněný dopustil, hodnotí správní orgán obecně jako závažný. Skutečnost, že i zákonodárce považoval tento přestupek za závažný, se odráží v maximální výši pokuty, kterou lze za tento přestupek uložit (500 000 Kč). 21 Povaha a závažnost přestupku je dána významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen, způsobem spáchání přestupku, významem a rozsahem následku přestupku. 22 Chráněným zájmem je v projednávané věci společenský zájem na rychlém a efektivním soudním řízení. 23 Následkem protiprávního jednání obviněného byly průtahy v řízení, které jej prodloužily o více než rok. Obviněný udržoval opakovanými žádostmi o prodloužení lhůty k dodání znaleckého posudku soud více než rok v přesvědčení, že, byť s prodlením, jej přece jen odevzdá, což však neučinil. Znalecký posudek neodevzdal ani v rozpracovaném stavu a dotčenému soudu nezbylo než ve věci ustanovit nového znalce. 24 Z hlediska způsobu spáchání jde o přestupek omisivní spáchaný opomenutím, tedy nekonáním tam, kde obviněný konat měl. 25 Za okolnost přitěžující, která zvyšuje závažnost přestupku, ministerstvo v daném případě považuje skutečnost, že obviněný nekonal ani v dodatečných lhůtách, které si sám určil a orgán veřejné moci je akceptoval, tedy orgán veřejné moci důvodně předpokládal, že obviněný znalecký úkol splní, což přes opakované přísliby ale neučinil. 26 K povaze činnosti obviněného správní orgán uvádí, že je soudním znalcem s více jak třicetiletou praxí, když oprávnění pro daný obor získal roku 1991. Od roku 2010 má jako fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského zákona a zákona o zemědělství evidovánu jako hlavní ekonomickou činnost dle kategorizace CZ NACE – Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti. U obviněného s tak dlouholetými zkušenostmi a praxí lze oprávněně předpokládat detailní znalost předpisů upravujících znaleckou činnost a dodržování povinností z nich vyplývajících. 27 Ministerstvo uložilo pokutu na dolní hranici zákonné sazby. Uložený trest považuje za přiměřený spáchanému přestupku a okolnostem případu. Zároveň má ministerstvo za to, že uložená pokuta naplní preventivní funkci trestu, a to jak ve vztahu k obviněnému, tak z hlediska generálně preventivního.