0 OINS 203/2022 — (nezadán)

<b><i>Postup správního orgánu před zahájením řízení</b></i> 1 Dne [datum] byla Ministerstvu spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ nebo„ správní orgán“) prostřednictvím elektronické podatelny doručena stížnost [název soudu], která byla materiálně posouzena jako oznámení o podezření ze spáchání přestupku, kterého se měl obviněný dopustit tím, že ve stanovené lhůtě nezpracoval a nedodal znalecký posudek, který mu bylo uloženo podat dotčeným soudem výše uváděným usnesením ze dne [datum], doručeným dne [datum]. <b><i>Zjištěný skutkový stav</b></i> 2 Z evidence znalců a tlumočníků, vedené ministerstvem, správní orgán zjistil, že obviněný má oprávnění k výkonu znalecké činnosti (mimo jiné) v oboru ekonomika, odvětví peněžnictví a pojišťovnictví; účetní evidence; ceny a odhady, specializace oceňování nehmotného majetku, tržního oceňování podniků, oceňování cenných papírů. 3 Z usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací], vydaného dne 11. 5. 2021, odeslaného prostřednictvím datové schránky soudu do datové schránky obviněného dne [datum] a prokazatelně doručeného obviněnému dne [datum] vyplývá, že obviněný byl ustanoven jako znalec ve výše uvedené věci pro vypracování znaleckého posudku, ve kterém měl odpovědět na otázky v mezích výše citovaného oboru a odvětví, pro něž má oprávnění k výkonu znalecké činnosti. Ještě před ustanovením znalcem v dotčeném sporu byl obviněný elektronicky soudem dotázán, zda je možno mu zadat zpracování předmětného znaleckého posudku. Rovněž elektronicky obviněný potvrdil, že poptávaný znalecký posudek bude schopen zpracovat a s ohledem na aktuální vytížení jej přislíbil zpracovat v průběhu měsíce července až srpna 2021. Na základě jeho sdělení mu tedy byla lhůta pro vypracování stanovena v délce 90 dnů od doručení soudního spisu. Spis byl obviněnému doručen [datum]. 4 Obviněný ve stanovené lhůtě znalecký posudek soudu nedoručil ani nepožádal o prodloužení lhůty. Dne [datum] soud odeslal obviněnému první písemnou výzvu, kterou obviněného urgoval. Tato výzva byla obviněnému doručena dne [datum], znalec na ni nereagoval. 5 Podruhé soud znalce upomínal dne [datum], přičemž znalec si písemnost přebral, ale nereagoval na ni. 6 Dne [datum] byl obviněný urgován potřetí, a to telefonicky, přičemž sdělil, že posudek zpracovává a dodá ho soudu společně se spisem do dvou týdnů. 7 Jelikož posudek nedodal ani poté, byl soudem počtvrté, a to opět písemně, urgován dne [datum] s upozorněním na možnost krácení odměny nebo uložení pokuty. Jelikož posudek nedodal a spis nevrátil, byla mu usnesením ze dne [datum], jež nabylo právní moci dne [datum], soudem uložena pořádková pokuta ve výši 30.000 Kč. 8 Dne [datum] byl obviněný vyzván, aby do 5 dnů vrátil soudu spis. Obviněný na výzvu opět nereagoval, proto bylo vrácení spisu soudem telefonicky urgováno dne [datum], kdy obviněný přislíbil, že v týdnu od 11. 7. do [datum] spis vrátí soudu, což se ale nestalo. Spis byl soudu doručen až dne [datum] bez znaleckého posudku. 9 Na základě přezkoumaných podkladů má správní orgán za prokázané, že obviněný nesplnil svoji povinnost dodat znalecký posudek ve stanovené lhůtě 90 dnů od doručení soudního spisu. Uloženou povinnost nesplnil ani později, po opakovaných urgencích, když o prodloužení lhůty soud nikdy nepožádal. 10 Vzhledem k tomu, že ministerstvo považuje skutková zjištění za dostatečná, přistoupilo k rozhodnutí formou příkazu. <b><i>Právní posouzení</b></i> 11 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsaný skutkový stav naplnil formální a materiální znaky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§5 zákona o odpovědnosti za přestupky). 12 Podnikající fyzická osoba je pachatelem přestupku, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky). 13 Podle § 1 odst. 3 ZnalZ je znalec povinen vykonávat znaleckou činnost ve sjednané nebo stanovené době. Pokud tuto povinnost poruší, dopustí se přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, za což mu může být podle odst. 2 písm. c) téhož ustanovení uložena pokuta do výše 500 000 Kč. 14 Obviněný nepodal znalecký posudek ve lhůtě, která mu byla orgánem veřejné moci stanovena, naplnil svým jednáním formální znaky přestupku podle § 39 odst. 1 písm. b) ZnalZ. 15 Svým jednáním obviněný způsobil nepřiměřené průtahy v řízení a tím závažným způsobem ztížil jeho postup. Od první urgence soudu, která se uskutečnila [datum], do vrácení soudního spisu dne [datum], uběhlo více než 9 měsíců. Soud obviněného musel opakovaně urgovat a opakovaně byl obviněným ujišťován, že posudek vypracuje, takže namísto toho, aby vypracování posudku zadal jinému znalci, marně čekal, až obviněný splní svoji povinnost, což se nestalo. Obviněný bez uvedení důvodu nakonec posudek neodevzdal a se soudem přerušil komunikaci. 16 Jednání obviněného ohrozilo společenský zájem na včasném výkonu znalecké činnosti způsobem nikoliv bagatelním, zároveň nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by škodlivost činu v daném případě vyloučily. Jednání obviněné tak naplnilo materiální i formální znaky přestupku ve smyslu § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky. <b><i>Uložení správního trestu</b></i> 17 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 s. ř. může správní orgán vydat příkaz, považuje-li skutková zjištění za dostatečná; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. 18 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze podnikatelské činnosti podnikající fyzické osoby. 19 Skutečnost, že zákonodárce považoval tento přestupek za závažný, se odráží v maximální výši pokuty, kterou lze za tento přestupek uložit (500 000 Kč). 20 Povaha a závažnost přestupku je dána významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen, způsobem spáchání přestupku, významem a rozsahem následku přestupku. 21 Chráněným zájmem (objektem přestupku) je v projednávané věci společenský zájem na rychlém a efektivním soudním řízení. 22 Následkem protiprávního jednání obviněného byly průtahy v řízení, které prodloužily soudní řízení, a zbytečná administrativní zátěž soudu, který musel obviněného opakovaně urgovat a byl udržován v nejistotě ohledně dalšího vývoje věcí. 23 Z hlediska způsobu spáchání jde o přestupek omisivní spáchaný opomenutím, tedy nekonáním tam, kde měl obviněný konat. 24 Za okolnost přitěžující, která zvyšuje závažnost přestupku, ministerstvo v daném případě považuje skutečnost, že obviněný nekonal ani v dodatečných lhůtách a dokonce ani poté, co mu byla uložena pořádková pokuta. Obviněný teprve po devíti měsících a opakovaných urgencích vrátil soudní spis, aniž by posudek vypracoval, přestože soud ujišťoval, že na posudku pracuje. Více než 9 měsíců čekal soud na odevzdání posudku, který obviněný opakovaně sliboval dodat. 25 Správní orgán má za to, že pokuta uložená ve výši 3 % maximální sazby odpovídá závažnosti spáchaného přestupku a je způsobilá ve vztahu k obviněnému splnit represivní i preventivní funkci, zároveň je způsobilá zajistit generálně preventivní účinek ve vztahu k ostatním dozorovaným subjektům a dát jim najevo, že správní orgán trvá na včasném výkonu znalecké činnosti a řádné komunikaci se zadavateli.