0 OINS 206/2022 — (nezadán)

<b><i>Postup správního orgánu před zahájením řízení</b></i> 1 Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ či„ správní orgán“) dne [datum] obdrželo podnět [jméno] [příjmení], zastoupeného advokátem Ing. Mgr. [jméno] [příjmení], který byl materiálně oznámením o podezření ze spáchání přestupku na úseku znalecké činnosti, kterého se měl dopustit obviněný při vypracování znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum]. Součástí podání bylo opatření Krajského ředitelství policie Středočeského kraje (dále jen„ policejní orgán“) ze dne [datum] o přibrání znalce a znalecký posudek obviněného. <b>Skutkový stav</b> <i>[právnická osoba]</i> 2 Z Evidence vedené správním orgánem (SEZNAT) bylo zjištěno, že obviněný je zapsaným znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializaci historická vozidla, motorová vozidla, movité věci, strojních zařízení a dále oboru strojírenství, odvětví strojírenství všeobecné, specializaci autoopravárenství, posuzování technického stavu strojů a zařízení. <i>Opatření Krajského ředitelství policie Středočeského kraje ze dne [datum] o přibrání znalce</i> 3 Z nadepsaného opatření policejního orgánu bylo zjištěno, že obviněný byl dne [datum] přibrán jako znalec k vypracování znaleckého posudku, kdy mu byl uložen úkol: 1) stanovit škodu způsobenou na poškození, ku škodě jednotlivých poškozených v době spáchaní činu, 2) stanovit škodu způsobenou na odcizení jednotlivých věcí ku škodě jednotlivých poškozených v době spáchání činu. <i>Znalecký posudek [číslo]</i> 4 Přezkoumáním znaleckého posudku [číslo] správní orgán zjistil níže uvedené skutečnosti. 5 Znalecký posudek obsahuje úvodní stranu, následuje citace znaleckého úkolu dle opatření policejního orgánu (viz. bod 3) a výčet podkladů; jedná se o celkem 5 podkladů: spisový materiál policie, z. č. 237/2020 Sb., o oceňování majetku, z. č. 586/1992 Sb., o odpisech, blíže neurčené publikace„ Soudní inženýrství“ a„ Znalec“ a konečně nespecifikovaný archiv znalce. Zbývající část posudku tvoří tabulka se stanovením cen za jednotlivé movité věci. Tabulka obsahuje jméno poškozeného, datum, k němuž je ocenění provedeno, popis věci, cenu a zdroj pro určení ceny. Tyto zdroje jsou formulovány neurčitě jako: archiv znalce, osobní zkušenost znalce, internetové nabídky, informace ČSOB, dle poškozeného. V posudku chybí popis postupu, kterým obviněný k určeným cenám došel. 6 Znalec ve výčtu podkladů uvádí, že použil zákon č. 237/2020 Sb., o oceňování majetku. Uvedené číslo zákona je novelizací, kterou se měnil zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, účinnou od 1. 1. 2021. Z posudku není zřejmé, jak a zda vůbec obviněný tento zákon aplikoval. 7 Obviněný v posudku ocenil celkem 32 movitých věcí, cenu pěti z nich stanovil na základě osobní zkušenosti (slovenský občanský průkaz, řidičský průkaz, kartičky zdravotní pojišťovny a očkovací průkaz dětí). 8 Dalších sedm cen obviněný určil s odkazem na vlastní archiv, aniž by v posudku konkrétně uvedl data, která ze svého archivu použil, a jejich stáří. 9 Deset cen obviněný určil podle internetových nabídek, aniž by v posudku specifikoval internetové stránky (tedy zdroj dat), uvedl konkrétní nabídky, které byly na těchto stránkách uveřejněny (data sebraná) a datum, kdy data sebral. 10 Zbylé stanové ceny obviněný určil na základě výpovědi poškozených nebo informací společností. Ztrátu kreditní a debetní karty od [právnická osoba] ocenil na základě informací od [právnická osoba], v posudku nelze zjistit, jaké informace od této banky získal a jak s nimi dále pracoval. 11 Protože správní orgán považuje výše popsaný skutkový stav za dostatečně prokázaný posudkem obviněného, který má k dispozici, přistoupil k rozhodnutí formou příkazu. <b><i>Právní posouzení</b></i> <i>Naplnění formálních a materiálních znaků přestupku</i> 12 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsaný skutkový stav naplnil formální a materiální stánky přestupku. Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky). 13 Podnikající fyzická osoba je pachatelem, pokud k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo v přímé souvislosti s ním a podnikající osoba svým jednáním porušila právní povinnost, která je uložena podnikající fyzické osobě nebo fyzické osobě (§ 22 zákona o odpovědnosti za přestupky). 14 Ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech zakotvuje povinnost znalce vykonávat činnost s odbornou péčí. Tato povinnost je konkretizována ve vyhlášce [číslo] 2020, kde je v hlavě čtvrté popsán postup při zpracování posudku. 15 Má-li posudek dávat záruku, že závěry v něm uvedené jsou správné, musí znalec provést sérii kroků, kdy nejprve vybere zdroj dat, poté z vybraných zdrojů získá konkrétní data, případně si data sám vytvoří. V posudku musí uvést, jaká data sebral a/nebo vytvořil a tato data musí následně analyzovat a odborně posoudit. Získané výsledky musí interpretovat a teprve poté může vyslovit odborný závěr. 16 Výše uvedený postup se pak musí v posudku zaznamenat, aby byl přezkoumatelný. Neboť přezkoumatelnost ve smyslu zpětné rekonstrukce myšlenkových pochodů znalce, jež vyústily ve vyslovení závěru, není možná bez toho, aby znalec v posudku zachytil všechny své kroky a úvahy. Proto ustanovení § 42 vyhlášky [číslo] 2020 stanoví, že znalecký posudek musí úplně a srozumitelně zachytit postup, kterým znalec zpracoval znalecký posudek, včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití. Ačkoliv se tedy metody použité při zpracování posudku budou případ od případu lišit, a to zvláště s ohledem na obor a odvětví v rámci kterého je posudek zpracován, znalec musí vždy postupovat v krocích popsaných v § 52 vyhlášky č. 503/2020 Sb. a tyto kroky musí popsat způsobem uvedeným v § 41 téže vyhlášky. Pokud znalec nedodržuje postup stanovený vyhláškou a vytvoří posudek, který je v důsledku tohoto nepřezkoumatelný, postupuje bez náležité odborné péče, která je od znalců očekávána. 17 Taktéž podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2012, sp. zn. 28 Cdo 329/2010, se znalec v posudku nesmí omezit na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah. 18 Požadavek přezkoumatelnosti rozvádí i judikatura. Městský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne 24. 9. 2020, č.j. 11 A 231/2018-53 konstatoval:„ Z logiky věci není možno dospět k závěru, že povinnost řádně vykonávat znaleckou činnost zahrnuje pouze požadavek na tom, aby posudek obsahoval veškeré formální náležitosti. Znalecká činnost je vysoce kvalifikovaná činnost, která má své postupy a náležitosti, proto je znalec kromě výsledné formální stránky posudku povinen posudek také řádně zpracovat, zvolit tedy správnou metodu, postup, obstarat potřebné podklady. Znalec musí své postupy řádně a logicky odůvodnit a vysvětlit, jaké metody při zpracování použil a proč to udělal. Právě odůvodnění, vysvětlení, uvedení rozhodných skutečností představují řádný výkon znalecké činnosti.“ 19 Obdobně v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009 stojí:„ (…) hodnocení důkazů znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo potřeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. [příjmení] soud mohl znalecký posudek odpovědně hodnotit, nesmí se znalec omezit ve svém posudku na podání odborného závěru, nýbrž z jeho posudku musí mít soud možnost seznat, z kterých zjištění v posudku znalec vychází, jakou cestou k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah došel ke svému závěru.“ 20 Obviněný v posudku [číslo] vyslovil znalecké závěry, aniž by uvedl, z jakých konkrétních zdrojů získal informace o cenách použitých k porovnání; vágní odkaz na vlastní archiv, vyjádření poškozeného či neurčité internetové stánky nelze považovat za řádné určení zdroje dat, neboť se jedná o zdroje, které nelze nijak ověřit. Obviněný dále v posudku neuvedl, jaká data (tj. v tomto případě ceny) z použitých zdrojů získal a jak na jejich základě došel k cenám, které určil. Z posudku nelze zjistit, z jakých dat obviněný vycházel a nakolik (nebo zda vůbec) byly relevantní. Lze shrnout, že v posudku obviněného zcela absentuje nález a obviněný vyslovil závěr bez doloženého znaleckého zkoumání. Ve výsledku je posudek obviněného neúplný a nepřezkoumatelný. 21 Vypracování znaleckého posudku způsobem, kdy z posudku nelze seznat, z jakých zdrojů dat obviněný sebral použitá data, jaká konkrétní data z těchto zdrojů sebral a jak s nimi dále pracoval, považuje ministerstvo za porušení odborné péče při výkonu znalecké činnosti, kterým obviněný naplnil formální znaky přestupku po