0 OINS 79/2022 — (nezadán)

<b><i>Postup správního orgánu před zahájením řízení</b></i> 1 Ministerstvo spravedlnosti (dále jen„ ministerstvo“ či„ správní orgán“) dne [datum] obdrželo podnět od [právnická osoba] s.r.o., který je materiálně oznámením o podezření ze spáchání přestupku na úseku znalecké činnosti, kterého se měl dopustit obviněný při vypracování znaleckého posudku [číslo] 2022 ze dne [datum]. Přílohou oznámení byl znalecký posudek a podklady z exekučního spisu vedeného v rámci exekučního řízení proti [jméno] [příjmení]. <b>Skutkový stav</b> <i>Evidence vedená ministerstvem</i> 2 Z Evidence vedené správním orgánem bylo zjištěno, že obviněný je zapsaným znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví zdravotní různá, specializace oftalmologie <i>Znalecký posudek [číslo] 2022</i> 3 Přezkoumáním znaleckého posudku [číslo] 2022 správní orgán zjistil níže uvedené skutečnosti. 4 Vypracování posudku bylo obviněnému zadáno Policií České republiky, Krajským ředitelstvím Královéhradeckého kraje v rámci trestního řízení KRPH [číslo]. Úkolem obviněného bylo odpovědět na osm otázek, které se týkaly posouzení zraku JV ke dni [datum], konkrétně jeho schopnosti k tomuto datu číst text. Znalecký posudek je datován [datum], má pět stran včetně strany titulní, neobsahuje přílohy. 5 Obsah posudku sestává z osmi otázek a osmi odpovědí na tyto otázky. V posudku absentuje nález, posudek i odůvodnění. 6 Jako zdroj dat obviněný uvádí vyšetřovací spis bez identifikace, dostupnou zdravotnickou dokumentaci taktéž bez identifikace a vlastní odborné vyšetření posuzovaného ze dne [datum]. V posudku není uvedeno, jaká data z použitých zdrojů dat (tedy z blíže neurčeného spisu a blíže neurčené zdravotnické dokumentace) obviněný sebral a jak je dále analyzoval a odborně posoudil. 7 V posudku je na str. 4 uvedeno, že obviněný provedl dne [datum] vlastní vyšetření posuzované osoby. Výsledky vyšetření (tedy obviněným vytvořená data) jsou v posudku popsaná způsobem, který je pro laika nesrozumitelný. Uvedené výsledky vyšetření obviněný nevysvětluje ani neinterpretuje. Nedává je do souvislosti s vyslovenými závěry, takže z posudku není seznatelné, proč obviněný vyšetření vůbec provedl, jakou relevanci má vyšetření k posuzovaným otázkám, které se týkaly minulosti bez mála čtyři roky staré, a jak obviněný vyšetření zohlednil při vyslovení svých závěrů. 8 Posudek neobsahuje odůvodnění. 9 Protože správní orgán považuje výše popsaný skutkový stav za zjištěný, přistoupil ve správním řízení o přestupku k rozhodnutí formou příkazu <b><i>Právní posouzení</b></i> <i>Naplnění formálních a materiálních znaků přestupku</i> 10 Ministerstvo zkoumalo, zda výše popsaný skutkový stav naplnil formální a materiální znaky přestupku. 11 Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin (§ 5 zákona o odpovědnosti za přestupky). 12 Ustanovení § 1 odst. 3 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech zakotvuje povinnost znalce vykonávat činnost s odbornou péčí. Tato povinnost je konkretizována ve vyhlášce [číslo] kde je v hlavě čtvrté popsán postup při zpracování posudku. 13 Má-li posudek dávat záruku, že závěry v něm uvedené jsou správné, musí znalec provést sérii kroků, kdy nejprve vybere zdroj dat (např. konkrétní zdravotnickou dokumentaci), poté z vybraných zdrojů získá konkrétní data (např. údaje o diagnóze, léčbě, vývoji nemoci), případně si data sám vytvoří (např. vyšetřením). V posudku musí uvést, jaká data sebral a/nebo vytvořil a tato data musí následně analyzovat a odborně posoudit. Získané výsledky musí interpretovat a teprve poté může vyslovit odborný závěr. 14 Výše uvedený postup pak musí v posudku zaznamenat, aby byl přezkoumatelný. Neboť přezkoumatelnost ve smyslu zpětné rekonstrukce myšlenkových pochodů znalce, jež vyústily ve vyslovení závěru, není možná bez toho, aby znalec v posudku zachytil všechny své kroky a úvahy. Proto ustanovení § 42 vyhlášky [číslo] stanoví, že znalecký posudek musí úplně a srozumitelně zachytit postup, kterým znalec zpracoval znalecký posudek, včetně použitých metod a odůvodnění jejich použití. Ačkoliv se tedy metody použité při zpracování posudku budou případ od případu lišit, a to zvláště s ohledem na obor a odvětví, v rámci kterého je posudek zpracován, znalec musí vždy postupovat v krocích popsaných v § 52 vyhlášky č. 503/2020 Sb. a tyto kroky musí popsat způsobem uvedeným v § 41 téže vyhlášky. Pokud znalec nedodržuje postup stanovený vyhláškou a vytvoří posudek, který je v důsledku tohoto nepřezkoumatelný, postupuje bez náležité odborné péče, která je od znalců očekávána. 15 Obviněný v posudku [číslo] 2022 vyslovil znalecké závěry, aniž by v posudku uvedl, jakým znaleckým zkoumáním k těmto závěrům došel. Tento posudek je svou povahou vyjádřením odborného názoru obviněného, nikoliv znaleckým posudkem, který předpokládá hlubší znalecké zkoumání ve výše naznačeném smyslu, musí vycházet z objektivních a doložitelných dat a být řádně odůvodněn. Skutečnost, že obviněný závěr, že JV nemohl tři týdny po prodělání operace z důvodu šedého zákalu číst, neodůvodnil, se jeví o to zásadnější, kdy dle běžně dostupných informací určených veřejnosti je po prodělání operace šedého zápalu bez komplikací čtení možné. Vypracování znaleckého posudku způsobem, kdy není zřejmé, o jaké skutečnosti obviněný opřel závěry v posudku vyslovené, považuje správní orgán za porušení odborné péče při výkonu znalecké činnosti. <b><i>Uložení správního trestu</b></i> 16 Podle § 90 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 s. ř. může správní orgán vydat příkaz, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. 17 Protože ministerstvo považuje skutkové zjištění za dostatečné, přistoupilo k rozhodnutí formou příkazu. 18 Podle § 39 odst. 2 písm. c) ZnalZ lze za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. b) uložit pokutu do 500 000 Kč. 19 Podle § 37 zákona o odpovědnosti za přestupky se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze podnikatelské činnosti podnikající fyzické osoby. 20 Správní orgán při rozhodování o druhu a výměře správního trestu přihlédl k významu zákonem chráněného zájmu, který byl přestupky porušen. Chráněným zájmem v projednávané věci je především společenský zájem na řádném výkonu znalecké činnosti, kterou mají znalci vykonávat při vypracování znaleckých posudků. V konkrétním případě obviněný vypracoval posudek bez náležité odborné péče, který je nepřezkoumatelný, a tudíž vyvolává důvodné pochybnosti o závěrech v posudku uvedených. Tím obviněný ohrozil zájem na řádném zjištění skutkového stavu prostřednictvím znaleckého posudku, a to v konkrétním případě pro účely trestního řízení. 21 Správní trestání se řídí zásadou přiměřenosti, podle níž musí správní trest odpovídat druhem i výší poměrům konkrétního pachatele tak, aby byl způsobilý odradit ho od dalšího protiprávního jednání, a tím jej přiměl k respektování právních předpisů. Ukládaný správní trest zároveň nesmí mít pro pachatele likvidační charakter. Správní orgán má za to, že pokuta ve výši 20 000 Kč uložená na dolní hranici zákonné sazby a představující 38 % průměrné měsíční mzdy stanovené Českým statistickým úřadem pro 3. čtvrtletí roku 2022 na částku 39 858 Kč, tyto podmínky v konkrétním případě splňuje.