§ 5b Vyhláška o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty – Specifické oblasti
Vyhláška o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty · 209/2004 Sb. · § 5b · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 5b vyhlášky 209/2004 stanovuje konkrétní oblasti, které musí být hodnoceny při posuzování rizik geneticky modifikovaných organismů (jiných než vyšších rostlin) před jejich uvedením do životního prostředí nebo na trh.
§ 5b
(1) Specifické oblasti, pro které se provádí hodnocení rizika v případech uvádění geneticky modifikovaných organismů jiných, než je vyšší rostlina, do životního prostředí nebo na trh, jsou
a) pravděpodobnost, že se za podmínek uvádění do životního prostředí stane geneticky modifikovaný organismus odolnějším nebo více invazivním než příjemce nebo rodičovský organismus ve svém přirozeném habitatu,
b) každá selekční výhoda nebo nevýhoda plynoucí z genetické modifikace a pravděpodobnost, že se tato výhoda nebo nevýhoda projeví za podmínek uvádění do životního prostředí,
c) možnost přenosu dědičného materiálu na jiné druhy za podmínek uvádění do životního prostředí a každá selekční výhoda nebo nevýhoda, která může být takto přenesena,
d) možné okamžité nebo opožděné účinky na životní prostředí způsobené přímými nebo nepřímými interakcemi mezi geneticky modifikovaným organismem a cílovým organismem, pokud cílový organismus existuje,
e) možné okamžité nebo opožděné účinky na životní prostředí způsobené přímými nebo nepřímými interakcemi mezi geneticky modifikovaným organismem a necílovými organismy, včetně vlivu na úroveň populací konkurentů, kořisti, symbiontů, predátorů, parazitů a patogenů,
f) možné okamžité nebo opožděné účinky na lidské zdraví vyplývající z možných přímých nebo nepřímých interakcí mezi geneticky modifikovaným organismem a osobami přicházejícími s ním do styku,
g) možné okamžité nebo opožděné účinky na zdraví zvířat a důsledky pro potravní řetězce vyplývající z konzumace geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu, který je určen k použití jako krmivo,
h) možné okamžité nebo opožděné účinky na biogeochemické procesy vyplývající z možných přímých a nepřímých interakcí geneticky modifikovaného organismu a cílových a necílových organismů v okolí uvádění geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí a
i) možné okamžité nebo opožděné přímé a nepřímé účinky na životní prostředí v důsledku použití specifických technik pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy v případě, že se tyto techniky liší od technik běžně používaných při nakládání s odpovídajícími nemodifikovanými organismy.
(2) Hodnocení rizika v případě uvádění geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí za účelem klinického hodnocení léčivých přípravků dále obsahuje
a) popis způsobů, jak se mohou geneticky modifikovaný organismus nebo jeho funkční části šířit z testovaného subjektu (člověka nebo zvířete) do životního prostředí,
b) uvedení zařazovacích a vyřazovacích kritérií pro výběr subjektů klinického hodnocení a vlivu těchto kritérií na rizika pro životní prostředí a
c) identifikaci a vyhodnocení možných škodlivých účinků pro případ, že dojde k interakci geneticky modifikovaného organismu s člověkem, který není subjektem klinického hodnocení.
(3) Specifické oblasti, pro které se provádí hodnocení rizika v případě uvádění geneticky modifikované vyšší rostliny do životního prostředí nebo na trh, jsou
a) perzistence a invazivita geneticky modifikované vyšší rostliny, včetně přenosu genů z rostliny na rostlinu,
b) přenos genů z geneticky modifikované vyšší rostliny na mikroorganismy,
c) interakce mezi geneticky modifikovanou vyšší rostlinou a cílovými organismy,
d) interakce mezi geneticky modifikovanou vyšší rostlinou a necílovými organismy,
e) dopady specifických způsobů pěstování, agrotechniky a sklizně,
f) účinky na biogeochemické procesy a
g) účinky na zdraví lidí a zvířat.
Paragraf 5b vyhlášky 209/2004 stanovuje konkrétní oblasti, které musí být hodnoceny při posuzování rizik geneticky modifikovaných organismů (jiných než vyšších rostlin) před jejich uvedením do životního prostředí nebo na trh.
Co to znamená v praxi
Před uvedením geneticky modifikovaného organismu (GMO) do životního prostředí nebo na trh je nutné provést komplexní hodnocení jeho potenciálních dopadů.
Hodnocení se zaměřuje na to, zda se GMO nestane odolnějším nebo invazivnějším než jeho původní forma, a na možné selekční výhody či nevýhody plynoucí z genetické modifikace.
Posuzuje se také možnost přenosu genetického materiálu na jiné druhy a dopady na cílové i necílové organismy, včetně vlivu na populace a potravní řetězce.
Důraz je kladen i na možné okamžité a opožděné účinky na lidské zdraví, zdraví zvířat a biogeochemické procesy v životním prostředí.
Na co si dát pozor
Hodnocení rizik se týká GMO jiných než vyšších rostlin.
Při klinickém hodnocení léčivých přípravků obsahujících GMO je nutné popsat i způsoby šíření GMO z testovaného subjektu do životního prostředí.
🔔 Hlídat změny § 5b — pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.